Solární temno. Stanjura jde znovu do boje s majiteli fotovoltaik a ti hrozí arbitrážemi
Dlouho připravovaný plán na osekání provozní podpory pro fotovoltaické zdroje má jasnější kontury. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) společně s ministrem průmyslu a obchodu (MPO) Lukášem Vlčkem (STAN) oznámili, že ušetřit miliardy korun hodlají přesnější a přísnější kontrolou výnosnosti jednotlivých elektráren, zejména těch pozemních uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Podle šéfa Solární asociace Jana Krčmáře jde o další zbytečný kopanec trhu, kterému vláda zpětně zhoršila podmínky už několikrát.
Provozovatelé elektráren, které byly připojeny do sítě do konce roku 2013, mají nárok na provozní podporu ze zákona. Souběh špatně nastavené podpory, rychlého poklesu cen technologie a pomalé reakce politiků však na přelomu první dekády způsobil, že se provozní podpora vyšplhala na nižší desítky miliard korun ročně. Navíc garantovaná na 20 let, což za původních podmínek byl velmi výnosný byznys. Pro mnohé politiky je proto solární podpora často zvažovanou položkou, u níž se snaží nalézt úspory v rozpočtu. A to i přesto, že je již mnohokrát zpětně osekaná, například dodatečně uvalenou solární daní, což zhoršuje čitelnost podnikatelského prostředí a odrazuje další potenciální investory.
Stanjura snížení podpory zmiňoval už loni, nakonec ale od záměru ustoupil. Letos chce úpravu dotací evidentně protlačit a poprvé také představil konkrétní nástroje, jak toho chce docílit. Přibyla k tomu jasná motivace: Stanjurovi se ani rok před volbami navzdory slibům nedaří zkrotit deficity státního rozpočtu.
Návrh na snížení poskytované částky počítá s individuální kontrolou výnosnosti provozu solárních elektráren, kterou budou předkládat samotní provozovatelé, podobně jako třeba daňové přiznání. Na základě jejího vyhodnocení pak bude stát proplácet další dotace. Dosud státu stačilo, že posuzoval výnosnost celého sektoru, tedy daného typu elektráren jako celku.
Na základě opatření předchozí vlády je dnes povolená maximální výnosnost až 8,4 procenta. Podle pravidel Evropské komise má stát právo hranici snížit na 6,3 procenta, cože je cesta, kterou Stanjura momentálně vážně zvažuje. Navíc oznámil, že chce od roku 2026 zavést nové pravidlo, podle něhož provozovatelé v době záporných cen elektřiny nedostanou provozní podporu žádnou.
Solární asociace hodnotí návrhy vlády jako bezprecedentní zásahy do zákonem garantované podpory. „Porušení jasně daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele obnovitelných zdrojů energie, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích. Vede to k poškození důvěry ve fungování právního státu v ČR a stabilitu českého podnikatelského prostředí,“ řekl šéf asociace Krčmář, podle něhož Stanjurovy návrhy obsahují i faktické chyby.
Zvažovaná opatření jsou podle Krčmáře navzdory Stanjurovu tvrzení v rozporu s evropskou i národní legislativou. Hranice povolené výnosnosti podle něj byla stanovena jako průměr pro celý sektor, nikoli jako maximum pro konkrétní projekty. Jednotlivá zařízení totiž mohou mít rozdílné ekonomické podmínky podle zvolené technologie. Individuální kontroly jsou pak podle asociace v rozporu s notifikačním rozhodnutím Evropské komise, které je připouští pouze u projektů se souběhem investiční a provozní podpory.
Státní podpora fotovoltaických elektráren je přitom v reálném vyjádření rok od roku nižší, vypočítává ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. „A to jak z hlediska reálných částek po započtení inflace, tak z hlediska velikosti státního rozpočtu. Už nyní dochází k jejímu reálnému postupnému krácení,“ podotýká ekonom Petr Bartoň. O kolik by solárníci změnami přišli, zatím není jasné. Podle dřívějších vyjádření má však Stanjura ambice ušetřit miliardy.
Ty samé peníze ale solárníkům budou chybět. Státu proto podle Krčmáře hrozí, že vlastníci elektráren se budou bránit arbitráží. Stanjura ale ve středu novinářům řekl, že se arbitráží nebojí.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá se státní podporou na obnovitelné zdroje ve výši 8,5 miliardy korun, což je přibližně o čtyři miliardy méně než letos. Podle solárního sektoru však toto číslo nebude stačit a na jeho stranu se přiklání i MPO, které v září spočítalo, že na ten samý účel bude potřeba vynaložit kolem 31 miliard. Celkově v příštím roce MPO očekává výdaje na podporované zdroje ve výši přibližně 51 miliard, přičemž bezmála 20 miliard mají uhradit spotřebitelé přímo na fakturách. Loni takto zaplatili 24 miliard.
Podle energetiků budou skutečné výdaje nakonec někde v rozmezí odhadů obou ministerstev, realitě je ale podle nich mnohem blíže prognóza MPO. Výdaje na provozní podporu se každoročně mění podle cen na trhu a nových pravidel. Dlouhodobě se však dosud pohybovala kolem 40 miliard, někdy o pět miliard více, někdy o pět méně. Vysoké velkoobchodní ceny elektřiny sice vládě v poslední době umožnily, aby se provozní podpora smrskla k té spodní hranici. To už ale neplatí. V příštím roce už vláda s vysokou cenou elektřiny počítat nemůže. Navíc ve výdajích na podporované zdroje přibudou nově zavedené provozní dotace moderních teplárenských zdrojů.
Na druhou stranu, v analýze MPO se objevily i výdajové položky, které jsou podle odborníků přestřelené. Jedná se například o podporu biometanu, která má podle MPO vyjít na dvě miliardy korun, přičemž podle oborové asociace CZ BIOM bude vyplacená dotace o řád nižší.
Velké pozemní elektrárny nyní řeší problémy, jak se uplatnit na trhu. Vzrůstající počet hodin, kdy je cena elektřiny na burze záporná, zhoršuje jejich ekonomiku natolik, že se je nevyplatí stavět ani při dnešních rekordně nízkých cenách panelů. Nepomáhá ani investiční dotační politika, protože banky bez dostatečně predikovatelných příjmů nechtějí obor financovat. Kvůli pomalému povolání je navíc ochromena i výstavba střešní fotovoltaiky.