Praktici i specialisté stávku ruší. Válek krizi zažehnal, otázkou zůstává, na jak dlouho

Pacienti nakonec nemusí rušit návštěvu lékaře, kterou si naplánovali na začátek příštího týdne. Praktičtí lékaři totiž své ordinace kvůli nedostatečnému navýšení úhradové vyhlášky nezavřou. Po pátečním jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) pak protesty odvolali i ambulantní specialisté. Na návrhu se dohodli s resortem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Ty ale upozorňují, že zdravotnictví čekají hubené roky.

Jak praktičtí lékaři, tak ambulantní specialisté požadovali po ministerstvu a pojišťovnách více peněz, podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka k dohodě došlo hlavně díky kompromisu. „Naše původní představy byly trošičku větší z hlediska finančního naplnění,“ řekl. 

„Nyní dokončujeme finální podobu dohody. K jejímu podpisu s řediteli zdravotních pojišťoven dojde ve druhé polovině příštího týdne,“ komentoval výsledky Válek. Zatím se k ní podle něj připojily čtyři pojišťovny, které mají 88 procent pojištěnců, ministr však chce přesvědčit i další tři. Ordinací lékařů specialistů je v Česku zhruba 7000, na jejich péči je vyhrazeno příští rok zhruba 43 miliard korun.

Příjmy praktiků měly růst meziročně o 2,8 procenta, lékaři ale žádali o 3,3 procenta. To je podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nově splněno. Úhradová vyhláška počítá s příjmy na příští rok 530 miliard korun. 

Prostředky půjdou z léčby vzácných onemocnění

„Dodatečné prostředky pocházejí z rezervy určené pro centrovou léčbu. Nadále tak plníme vládní usnesení o vyrovnané úhradové vyhlášce,“ vysvětlovat Válek začátkem týdne, odkud vezme peníze pro praktiky. Proti tomu se ale ohradili například výrobci léčiv z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). „Dobrá práce, chtělo by se říci, všichni ale samozřejmě víme, že objem zdravotnických financí je omezený. A tedy finance přidané na jedné straně musí nutně přinést úbytek na straně jiné,“ říká ředitel AIFP David Kolář. 

Centrovou léčbu podstupují pacienti, kteří musí docházet kvůli aplikaci léků přímo do zdravotnických zařízení. Přistupuje se k ní také v případech, kdy u nemocného nepůsobila klasická léčba. Často tak jde o onkologicky nemocné nebo pacienty s roztroušenou sklerózou, migrénou nebo Parkinsonovou nemocí. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky centrovou léčbu v Česku využívá přes 120 tisíc pacientů a pacientek.

Ačkoliv se tak podle Koláře Válkovi nyní podařilo stávku odvrátit, systém dohodovacího řízení a úhradové vyhlášky považuje za nefunkční. „Není to míněno jako útok proti úspěchu praktiků ani proti platům lékařů. Spíše se znovu ukazuje, že systém stojí  na tom, kdo vytvoří větší mediální tlak na ministerstvo a dostatečně dlouho vytrvá,“ myslí si. 

Čeká nás utahování opasků, říkají pojišťovny

Hubenější léta pro české zdravotnictví očekávají i šéfové zdravotních pojišťoven, například Zdeněk Kabátek z VZP v rozhovoru pro server Novinky naznačil, že protestující lékaři zapomínají na ekonomickou realitu. Za posledních šest let se podle něj prostředky směřující do zdravotnictví téměř zdvojnásobily. „Většina z nich šla právě na personální náklady, protože produkce se nijak razantně nezměnila. Nevím o tom, že by nám významně stoupla nemocnost,“ řekl k protestům v pondělí.

Výdaje ministerstva zdravotnictví, kterému resort financí přislíbil nejvyšší procentuální nárůst rozpočtu, v posledních letech přitom skutečně rostly. Češi se totiž o svoje zdraví často nestarají. Mezi důvody vysokých výdajů tak patří zejména nedostatečná prevence, vysoká konzumace alkoholu nebo rostoucí počet úmrtí na takzvaná preventabilní onemocnění, nemoci, kterým lze předejít zdravým životním stylem. 

Praktičtí lékaři navíc čelí nejrychlejšímu stárnutí mezi lékaři a nedostatečnému zájmu o obor mezi mladými obsolventy. Na jejich podporu, a to konkrétně na vznik takzvaných rezidenčních míst, proto ministerstvo vyčlenilo 500 milionů korun z rozpočtu na příští rok. „Jedná se zejména o praktické lékaře pro dospělé i pro děti a dorost, dětské psychiatry a dětské neurology,“ upřesňuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.