Penzijko není pro penzisty, ale pro mladé. I když jim třeba nepřijde sexy

Začneme dobrou zprávou. Penzijko má v Česku 4,2 milionu lidí. Někdo zodpovědně myslel na stará kolena, někoho zlákaly příspěvky, kterými ho dotuje stát, u většiny lidí to asi byl mix obojího.

A teď ta špatná: víc než půlka z nich má penzijko, které jim moc platné nebude, a snad ani nemůže být.

V Česku vedle sebe existují dvě penzijka. Dobíhající penzijní připojištění a novější doplňkové penzijní spoření, které vzniklo právě jako náhrada nepříliš funkčního penzijního připojištění. Ve starém penzijku má ale peníze přesto pořád 2,4 milionu lidí.

Něco mají obě penzijka společné. Obojí je v principu fondové investování, obojí je podporované státem formou peněžních příspěvků, zaměstnavatelé jsou stejně motivováni přispívat na obojí penzijko svým zaměstnancům a část příspěvků je možné si odečíst od daňového základu.

Od letošního července došlo v systému podpory k některým změnám: nyní je možné na státních příspěvcích získat až 4080 korun (dřív 2760 korun) a na dani z příjmů ušetřit až 7200 korun (dřív 3600 korun). Na druhou stranu ale, aby stát něco přispěl, je teď potřeba vyšší vlastní vklad – měsíčně si na penzijko musíte poslat aspoň pětistovku.

Chcete jistotu, že neproděláte? Nevyděláte

Červencové změny v penzijku ale nejsou jediné, upozorňují experti. K některým dalším došlo už na začátku roku. „Přinesly jednodušší přechod od starého penzijka k doplňkovému penzijnímu spoření. A to je změna, kterou kvitujeme. Rozdíl mezi starým a novým penzijkem je totiž zásadní,“ vysvětluje Jan Charouz, šéf projektu ZaVodou. „Penzijní připojištění má podmínku takzvané kladné nuly. Na konci roku nikdy nesmí být v minusu, na účtu musí mít každý aspoň tolik, co měl na začátku roku a co vložil. Jenže pak penzijní společnosti musí investovat velmi opatrně a ani málo neriskovat. Kvůli tomu je výnos připojištění dlouhodobě velmi malý,“ dodává Charouz a poukazuje na to, že výnosy penzijního připojištění se v uplynulých letech většinou držely hluboko pod inflací, takže hodnota peněz v nich sice na papíře mírně rostla, ale ve skutečnosti o ni rychle přicházely.

Zajímavost : Husí burger i klasická čtvrtka. Podniky lákají na varianty svatomartinského menu

Novější doplňkové penzijní spoření nad nulou zůstávat povinně nemusí. Respektive penzijní společnosti můžou nabídnout a nabízejí fondy s různou investiční strategií. Na jedné straně takové, které investují rovněž velmi opatrně, takže u nich nehrozí propad pod nulu, na straně druhé pak takové, které investují odvážněji a jejich výnos může kolísat, jak dolů pod nulu, tak vysoko nad ni. Dlouhodobé zkušenosti ale ukazují, že při investování na delší dobu jsou právě tohle strategie, které přinášejí vyšší výnosy.

Vyberte si správnou strategii

Výhodou doplňkového penzijního spoření je to, že nějakou dobu před dosažením penzijního věku se člověku investiční strategie automaticky mění z riskantnější na míň rizikovou, aby se minimalizovala šance, že propad přijde právě v tu nejnevhodnější dobu.

Přesto se lidé drží starého penzijka, právě kvůli strachu ze ztráty garance. „Spousta lidí se bojí přejít do dynamických fondů, i když by to pro ně z dlouhodobého hlediska bylo výhodnější,“ říká expert. Důraz ale klade na slovo „dlouhodobě“. Pokud člověk bude chtít začít peníze vybírat během pár let, nemá už odvážnější investování smysl, nejdůležitější je ochránit peníze před ztrátou hodnoty. Pokud ale před sebou člověk má deset let nebo dokonce víc, vyplatí se porozhlédnout se po tom, co penzijní společnosti nabízejí.

„Pokud má někdo obavy, že se nezorientuje v nabídce a možnostech a vybere špatně, bát se nemusí,“ uklidňuje Ilona Ledvinková, marketingová ředitelka projektu ZaVodou. „Před vstupem do doplňkového penzijního spoření musíte penzijní společnosti vyplnit krátký dotazník. Několik málo otázek člověku napoví, která investiční strategie je pro něj nejvhodnější nejen s ohledem na věk a předpokládaný odchod do penze, ale i s ohledem na jeho postoj k investičním rizikům.“

Čtyřicítka, budíček

Kolem čtyřicítky se v životě něco láme. Mimo jiné si uvědomujeme, že do důchodu vlastně není tak daleko, jak se nám doteď zdálo. A začínáme konečně přemýšlet, jak to udělat, abychom ve stáří finančně vyšli.

Zajímavost : Rýchlostnú cestu R2 predraží odstraňovanie skládky odpadu o 6,4 milióna eur

Tohle není nějaké pozorování od stolu, potvrzují to i data z penzijních společností, která ukazují, že zhruba kolem čtyřicítky si lidi nejčastěji pořizují penzijní spoření. „Jenže to už je pozdě,“ vysvětluje Jan Charouz. Ne že by bylo všechno ztraceno, ale platí, že čím později člověk začne dávat peníze stranou, tím míň je dokáže zhodnotit. „Představme si, že si od čtyřiceti let odkládám do penzijka tisíc korun měsíčně, do důchodu budu mít přibližně 700 tisíc korun, a to počítám se státním příspěvkem, se ziskovější dynamickou investiční strategii a připočítávám i bonus, který je možné u nás v ZaVodou získat. Kdybych ale stejnou částku začal odkládat ve dvaceti, můžu mít skoro tři miliony,“ propočítává Charouz.

Doba penzijního spoření se v jeho příkladu ani nezdvojnásobila, ale konečná částka je vyšší víc než čtyřikrát. Jak je to možné? Vlastně docela jednoduše, díky tomu, že to, co vydělávají už investované peníze, se investuje taky: čím víc peněz pro vás pracuje, tím víc se můžou zhodnotit a tím víc peněz pro vás pracuje…

Kdy začít

Kdy je tedy nejlepší penzijko uzavřít? Ve dvaceti, Ve třiceti? „Penzijko se dá založit i novorozenci. A i to dává smysl. Jako nástroj, jak dětem připravit nějaký finanční základ a nějaké peníze do začátku se používalo stavební spoření, ale po snížení státních příspěvků se od něj lidé odklánějí. Penzijko je dobrá alternativa,“ říká Ledvinková. „V osmnácti letech je totiž možné část peněz z penzijka vybrat. A v ZaVodou nabízíme všem, kteří u nás budou přes deset let, bonus za věrnost, v případě dětí může na konci penzijního spoření dát i přes milion korun.“

Pokud jde o uzavření penzijka v dospělosti, experti doporučují sjednat si ho co nejdřív, pokud možno aspoň do 25 nebo do 30 let. Potom i měsíční úložky v řádech stokorun můžou přinést pěkný výnos. Pozdě samozřejmě není ani kolem té čtyřicítky, ale to už je pro rozumný výnos potřeba měsíčně dávat stranou vyšší částky.

Zajímavost : Rozdíly v platech mezi lidmi s různým vzděláním se v Česku za posledních...

Stárneme všichni stejně rychle. ale ne pro všechny jsou finanční rizika, která s sebou stáří a odchod na odpočinek, stejná. Ze statistik vychází, že obecně by měly spořit víc a ideálně začít dřív ženy. Mívají nižší mzdy, a tedy i nižší důchody, navíc se v průměru dožívají více let, což znamená nejen delší život, ale většinou taky delší život v důchodu, bez příjmů ze zaměstnání.

Nepříjemné překvapení můžou ve stáří zažít i osoby samostatně výdělečně činné. Často státu odvádějí jen minimální důchodové pojistné – a z něj jim jednou spočítají jen velmi nízký důchod. „Pokud freelancer platí celý život jen minimální odvody, jeho důchod bude jen kolem deseti tisíc korun měsíčně. Na důstojné stáří si tedy nutně musí někde naspořit,“ upozorňuje Charouz.

Iva Brejlová