Ekonomové vidí v povolebním vývoji v USA velké inflační hrozby

Boj za snížení inflace v USA byl tvrdý, ale po více než dvou letech se daří. Vysoké úrokové sazby, lepší dodavatelské řetězce a vyšší zaměstnanost snížily inflaci na úroveň přibližně 2,4 %. Ta se tedy nachází blízko úrovně, kde byla před pandemií Covid-19.

Příští rok by se však mohlo vše změnit v závislosti na tom, kdo usedne v Bílém domě. Buď Donald Trump, nebo Kamala Harris budou utvářet hospodářskou politiku, která může rozhodnout o tom, zda inflace zůstane pod kontrolou, nebo naopak prudce vzroste.

Oba kandidáti sice podporují růst, ale jejich představy by mohly znamenat velmi odlišné cesty inflace. Ekonomové se obávají, že Trumpovy plány by mohly odstartovat nové inflační problémy. Uvažuje o rozsáhlých clech na dovoz, deportaci pracovníků a tlaku na Fed, aby snížil úrokové sazby.

Brian Riedl z Manhattan Institute říká, že Trumpovy kroky směřují spíše inflačním směrem, a oprávněně se obává zhoršení inflace v roce 2025.

Potenciální dopad Trumpovy politiky na inflaci

Trumpova politika je zaměřena na hospodářský růst. Nutno ovšem dodat, že čelí mnohem odlišné ekonomické scéně než ve svém prvním funkčním období. Tehdy byla inflace nízká. Dnes je inflace naléhavým problémem. Fed bojoval za ochlazení rostoucích cen vysokými úrokovými sazbami, ale Trumpovy plány včetně nižších sazeb by mohly inflaci oživit.

Výnosy dluhopisů již vzrostly kvůli obavám z vyšších deficitů v případě zvolení Trumpa. I to signalizuje obavy investorů z možného nárůstu inflace.

Trumpův bývalý ředitel pro legislativní záležitosti Marc Short tvrdí, že nová Trumpova politika by mohla vyvolat boje s Fedem, který drží inflaci na uzdě. Short poznamenal, že finanční krize v roce 2008 udržela během Trumpova prvního funkčního období inflaci na nízké úrovni, ale nyní jsou inflační rizika mnohem vyšší.

Za Bidenova funkčního období inflace prudce vzrostla. Tehdy se USA znovu po pandemii otevřely, a v roce 2022 dosáhla 9,1 %. To bylo v době, kdy válka na Ukrajině narušila globální energetiku.

Trumpovy obchodní a imigrační plány mu dávají prostor k jednání bez Kongresu. Navrhl rozsáhlá cla, přičemž některá z nich na čínský dovoz dosahují až 60 %. Adam Posen z Petersonova institutu tvrdí, že pokud se Trump bude držet svých plánů, přinese to negativní nabídkový šok.

Kamala Harris a její přístup k řízení inflace

Kamala má své vlastní plány v oblasti inflace, ale nenavrhla nic, co by znamenalo riziko okamžité inflace. Harrisová chce zvýšit dostupnost bydlení, řešit zdražování firem a rozšířit daňové úlevy pro rodiny. Tvrdí, že tyto plány bude financovat z nových daní a příjmů namísto deficitních výdajů.

Ekonom Riedl se domnívá, že pokud si demokraté udrží kontrolu, inflace by mohla zůstat “lepkavá”, ale nedojde k jejímu dramatickému nárůstu. Plány Harrisové také neobsahují žádné výrazné škrty v deficitu, což by mohlo dlouhodobě zpomalit zmírňování inflace.

Reakce Fedu a důsledky pro úrokové sazby

Další kroky Federálního rezervního systému závisí na tom, jak se bude vyvíjet inflační politika. Pokud cla a vysoké výdaje znovu oživí inflaci, Fed by mohl zpomalit nebo zastavit snižování sazeb.

Představitelé Fedu nedávno začali snižovat sazby ze svých dvacetiletých maxim, ale varují, že nové kolo inflace by mohlo znamenat přísnější rozhodování o sazbách.

Trump během svého prezidentství prosazoval nižší sazby a v roce 2026 by v případě svého znovuzvolení vybral nového předsedu Fedu. Již zmiňovaný Marc Short očekává, že Trump bude velmi aktivní v ovlivňování Fedu, pokud inflace opět vzroste. Nová Trumpova cla by byla mnohem větší než ta, která byla zavedena v letech 2018 a 2019, a mohla by plošně zvýšit spotřebitelské náklady.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO