Svět hoří, proč jsou trhy v klidu?

Mezi Izraelem, Palestinou a Íránem létají rakety. Lidé umírají. Rusko dodává satelitní data teroristům, aby mohli útočit na západní lodě. Lidé umírají. Svět si prošel rekordní inflací. Severokorejci táhnou na Ukrajinu. Čína se směje. Zavírají se hranice. Úrokové sazby jsou pořád vysoko a nechystají se jít výrazně níž. Americké volby rozdělují společnost nejen v USA, ale i ve zbytku světa. Populismus bují na obou hemisférách. Na Ukrajině vraždí Putinův režim už skoro 1000 dní nevinné lidi.

Skoro by se dala udělat zkratka, že svět hoří. A akciovému trhu je to jedno. Nejen akciovému, obecně je na trzích dobrá nálada. Hraje hudba, zatímco se Titanic potápí? Anebo jsou trhy chytřejší a tuší, že nic z toho není tak špatná zpráva, aby z toho musely zbytečně panikařit? Pravda bude tentokrát někde uprostřed, i když jeden z těch příběhů zní o něco důvěryhodněji.

Trhy jsou skutečně dost možná tak trochu houslistou na potápějící se lodi, protože by si moc přály se vrátit do doby, kdy náš největší problém byly hypotetické dopady brexitu. Před pěti lety by nás ani trochu nenapadlo, co všechno se může odehrát. A speciálně po pandemii jsme chtěli mít vše za sebou a vrátit se ke krásnému růstu ekonomik a finančních trhů.

VIDEO: Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i Turecku, říká slavný finančník Guy Spier

FLOW: Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i Turecku, říká slavný finančník Guy Spier • e15

Růst je navíc z velké části i sebenaplňujícím se proroctvím, protože pokud si všichni myslíme, že se budeme mít lépe, tak se podle toho budeme chovat a skutečně to může růst nakopnout, i když obvykle jenom krátkodobě. Těžko můžeme ale trhy obviňovat z toho, že si systematicky myslí něco špatně. Tady přece jen však máme malý důkaz v podobě toho, jak v poslední době pravidelně trhy podstřelují rozhodnutí centrálních bank o sazbách. Zkrátka to vypadá, že by si trhy spíše přály nižší sazby, zatímco centrální banky toto jejich očekávání krotí. Není to výrazný rozdíl a na vysvětlení celého příběhu určitě nestačí, ale je s ním patrně potřeba také počítat.

Větší roli nejspíš hraje opačné vysvětlení, tedy že nám to může přijít všechno (ekonomicky!) mnohem horší, než jak si to vykládají ti, kdo šli s kůží na trh a mají v tom své peníze. Tady se občas namítá, že dnes hraje prim pasivní investování a s tou kůží na trhu to není tak horké. Ostatně populace bohatne a nejen ve Spojených státech si budoucí penzisté ukládají volné peníze na stáří do akcií. S digitalizací a demokratizací investování se přísun lidí na trhy znásobil.

Co ale ti, kteří nejsou jen pasivní, ale s kůží na trhu jsou aktivně? Částečně mohou sázet na dlouhodobý přísun pasivních peněz, avšak to by nám vysvětlilo dlouhodobé trendy, kterým věříme všichni, nikoliv krátkodobý klid, který vidíme zrovna v této podivné době.

Nakonec tak investoři nejspíš skutečně věří, že konflikty a krize kolem nás jsou a budou méně závažné, kratší a levnější, než se může zdát z televizních obrazovek. Nikdo nepopírá, že jsou to katastrofy. Stojí za zopakování, že zbytečně umírají obrovská množství lidí. Jen možná ekonomické dopady těchto katastrof nedává smysl posuzovat optikou světa před sto lety.

Pokud to tak je, tak je to pro svět dobrá zpráva. Znamenalo by to, že jsme ekonomicky robustnější, než se může zdát. Na druhou stranu ale nikdo nemůže vyloučit, že jsme si jen zvykli na dlouhé období relativního klidu a zpohodlněli jsme natolik, že nevidíme, jak se ručička na jaderných hodinách posunula nebezpečně blízko dvanácté. Snad se trhy nepletou.