Sedmadvacítka bude k Moskvě po maďarském předsednictví tvrdší. Orbán už se zajídá i voličům
Vše nasvědčuje tomu, že mnoho unijních zemí se nemůže dočkat toho, až Silvestr zakončí maďarské předsednictví v Radě EU. Brusel se opět distancoval od kroků vlády v Budapešti, když premiér Viktor Orbán přicestoval blahopřát Gruzínskému snu ve volbách, které podle Západu provázely nesrovnalosti. Unijní členové už mezitím plánují, jak v lednu vzkřísí debaty o dalším tlaku na Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině. Orbánovi mezitím rostou potíže doma, už dva průzkumy naznačily, že Fidesz může mít v příštích volbách problém uhájit svou dlouholetou vládu.
Orbán vyvolal pozdvižení, když už v sobotu v podvečer gratuloval na sociální sítí X (dříve Twitter) vládnoucí gruzínské straně k úspěchu. „Gruzínci vědí, co je pro jejich zemi nejlepší, a dnes byl jejich hlas slyšet,“ napsal premiér pouhých deset minut po uzavření volebních místností. Tedy v okamžiku, kdy ještě nebyly sečteny žádné hlasy a média zveřejnila rozporuplné odhady výsledků. Orbán posléze přiletěl do Tbilisi a označil tamní volby za svobodné a demokratické.
Jelikož je Maďarsko od července unijní předsednickou zemí, jde o citlivou záležitost. Gruzínská opozice a pozorovatelé hovoří o volebním podvodu a sedmadvacítka společně se Spojenými státy vyzvala k prošetření nesrovnalostí. Gruzínská ústřední volební komise nechá část hlasů přepočítat. Už dříve v letošním roce se vztahy EU s Tbilisi silně zhoršily kvůli přijetí zákona o zahraničním vlivu, který podle kritiků vlády potlačuje opozici, média a občanskou společnost v ruském stylu.
Maďarsko pomáhá gruzínské vládě legalizovat volby
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí prohlásil, že Orbán v Gruzii sedmadvacítku nereprezentuje. „Kritizujeme předčasnou návštěvu premiéra Orbána v Gruzii. Nemluví jménem EU,“ napsali v prohlášení i představitelé třinácti členských zemí včetně Česka. Jenže Brusel ve skutečnosti nemá moc možností, jak situaci v Gruzii ovlivnit. A někteří experti míní, že Orbánovo jednání je jasným zpochybněním unijní zahraniční politiky, kterého vláda v Tbilisi zcela jistě využije.
„Ačkoli oficiálně nezastupuje EU, jeho podpora voleb představuje riziko legitimizace procesu, čehož gruzínská vládnoucí strana pravděpodobně využije k tomu, aby odolala výzvám k novým volbám nebo nezávislému vyšetřování,“ řekla Deutsche Welle Teona Lavrelashviliová z evropského think tanku Centrum pro evropská studia Wilfrieda Martense. „Mohou teď citovat Maďarsko, členský stát EU, jako zastánce voleb,“ dodala.
Nejde přitom o první takový Orbánův krok. V létě se Brusel distancoval od Orbánových svévolných cest do Moskvy a Číny, které označoval za mírovou misi, jejímž cílem je ukončit válku na Ukrajině. Maďarsko se nyní navíc rozhodlo zúčastnit i bezpečnostní konference, která se tento týden koná v Bělorusku. Ministr zahraničí Péter Szijjártó se tam potká mimo jiné se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem či šéfem syrské diplomacie Bassamem Sabbaghem. Szijjártó je sice v Moskvě pravidelným hostem, jeho setkání s představitelem syrskému režimu však někteří komentátoři považují za další posun.
Polské předsednictví bude chtít proti Rusku přitvrdit
Maďarské předsednictví, ale také evropské volby a změny v unijních institucích v posledních měsících zabrzdily unijní tlak na Moskvu. Diplomatické a úřednické zdroje webu Politico tvrdí, že Orbán využil své pozice, aby jednání o sankcích prakticky zastavil. Nyní očekávají závan čerstvého vzduchu a jestřábí země a Ukrajina si dělají naděje, že v lednu se situace výrazně změní. Po Budapešti totiž převezme předsednickou štafetu Varšava, známý propagátor protiruských sankcí.
Polsko už také naznačilo, že chce šestiměsíčního období využít k přitvrzení vůči energetickému dovozu z Ruska. „Import ruské energie roste. To je špatné znamení, musíme to řešit,“ řekl nedávno polský ministr pro klima a životní prostředí Krzysztof Bolesta. Jeho poznámka se patrně týkala dovozu ruského LNG. Unijní členové se sice v červnu shodli na zákazu jeho překládky do třetích zemí v přístavech sedmadvacítky, ale nestoply import. Od té doby Belgie a Nizozemsko zaznamenaly prudký nárůst dovozu.
„V Belgii jsme viděli zdvojnásobení objemů LNG,“ připustila podle Hlasu Ameriky (VOA) belgická ministryně energetiky Tinne van der Straetenová. Samotná Belgie volá po koordinovaném monitorování toků ruského zkapalněného plynu. V současnosti se totiž může dostávat do zemí, které oficiálně tvrdí, že ho vůbec nevyužívají. Vymáhání transparentnosti ohledně konkrétních dovozců a objemů suroviny podpořilo zatím celkem deset členských zemí, nechybí ani Česká republika.
Orbánova neporazitelnost dostává trhliny
Polsko se ale nejspíš pokusí zalátat i další sankční díry. „Blok nutně potřebuje přehodnotit svou strategii sankcí, aby zlepšil jejich podobu a vymáhání. A polské předsednictví k tomu jistě poskytuje dobrou příležitost,“ citoval web Politico Marii Shaginovou z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Orbán mezitím přichází o popularitu i doma. Jeho strana Fidesz nedávno už ve druhém průzkumu zůstala za uskupením Respekt a svoboda (TISZA) odpadlíka od vládnoucí partaje Petera Magyara. Z šetření Publicus Institute minulý týden vyplynulo, že tuto partaj podporuje 24 procent Maďarů, o jeden procentní bod více než Fidesz. A Magyar by Orbána těsně porazil i mezi rozhodnutými voliči. Druhý průzkum ukázal podobné výsledky, což znamená, že Fidesz poprvé od svého návratu k moci v roce 2010 ztratil vedení.
„Tvoříme historii. Nic takového jsme neviděli osmnáct let. Maďarsko vyslalo zprávu: režim Viktora Orbána skončil,“ řekl v souvislosti s výsledky průzkumů Magyar. Parlamentní volby v zemi však budou až v roce 2026 a do té doby se může ještě mnoho změnit. Maďarsko se potýkalo s vysokou inflací a nyní čelí hospodářské recesi. Premiér ale věří, že se ekonomika příští rok zvedne. Tvrdí, že zaberou vládní opatření na podporu rozvoje trhu s bydlením. Orbán už také s myšlenkou na příští volby slibuje větší daňové výhody pro rodiny a podporu malého byznysu.