Vlídná globalizace skončila. Geopolitika určuje směr byznysu, říká bývalý šéf CIA David Petraeus

„Za jedenáct a půl roku, co jsem partnerem KKR a zároveň předsedou think tanku KKR Global Institute, vidím, jak se svět proměnil. Došlo k doslova seismické změně od doby, kterou lze označit za vlídnou globalizaci, kdy ekonomie do značné míry určovala geopolitiku a kdy se snižovaly překážky obchodu, kapitálových toků, toků investičních dat a tak dále, a globální obchod rostl strmě vzhůru,“ říká David Petraeus v novém díle podcastu PFI Talks, který přináší deník E15 spolu s Prague Finance Institute při univerzitním ekonomickém výzkumném pracovišti CERGE-EI. 

Dopady geopolitických vztahů mezi zeměmi či regiony hrály svou roli vždy, jen na čas byly upozaděny. „Nyní se nacházíme v éře obnoveného soupeření velmocí, což je velmi významná změna. Geopolitika prostě vrací úder byznysu se vší silou a naše dovolená z historie skončila,“ říká v rozhovoru, který je k dispozici také v podcastových sítích a na YouTube. Hovoří o práci v KKR, současném dění na Blízkém východě, ale také o zásadách správného vedení, leadershipu. 

Cesta do KKR přes večeři s Kissingerem

Pro investiční skupinu KKR začal pracovat před více než dekádou. Po odchodu ze CIA měl nabídky od několika soukromých firem, které ho chtěly zaměstnat. Pro KKR hovořilo, že se znal s jejím spoluzakladatelem Henrym Kravisem. Kravis je druhé K v názvu investiční firmy, které tvoří iniciály příjmení jejich zakladatelů. Prvním je Jerome Kohlberg, jenž zemřel před devíti lety, a posledním George Roberts. Firmu tito tři investiční bankéři založili v roce 1976 a postupně z ní vytvořili globální společnost s aktivy ve správě ve stovkách miliard dolarů a s investicemi ve firmách v mnoha různých oborech. 

A právě překotný vývoj v geopolitickém dění přiměl Henryho Kravise, aby založil interní think tank pod názvem KKR Global Institute, který pro investiční skupinu a její spoluinvestory studoval a vyhodnocoval geopolitická rizika. 

„Byl jsem ještě v armádě a zúčastnil jsem zasedání Rady pro zahraniční vztahy v New Yorku. Manželka Henryho Kravise se o tom dozvěděla a napsala mi e-mail, že si prý všimli, že na té akci nebude večeře a ať přijdu na jídlo k nim a vezmu si s sebou koho chci. Rozhodl jsem se to otestovat a řekl jsem: co takhle pozvat Henryho Kissingera, starostu New Yorku Michaela Bloomberga, policejního komisaře Raymonda Kellyho, amerického diplomata Richarda Holbrooka, profesora blízkovýchodních studií Fouada Ajamiho, a řadu dalších podobně působivých jedinců. Každý z nich přišel. A byla to velmi stimulující večeře u jednoho stolu,“ popisuje start další etapy své kariéry v KKR.

O pár let později, po Petrauesově odchodu ze CIA, se Kravis znovu ozval. Bývalý generál a ex-šéf CIA v roce 2013 nastoupil do KKR. V rámci KKR Global Institutu i jako partner samotné investiční společnosti zkoumá a hodnotí Petraeus se svým týmem geopolitická rizika v rámci procesů due diligence, tedy prověřování zvažovaných investic. „Vyhodnocení i těchto rizik je klíčové pro správné vedení firmy velikosti KKR, jejíž objem aktiv pod správou se jen během let, kdy v ní působím, rozrostl z 83 miliard dolarů na více než 600 miliard a počet investic ze 17 na zhruba 130,“ říká. 

Jako investor zažil Petraeus díky KKR také návrat do bývalé Jugoslávie, kde na začátku 90. let sloužil jako důstojník americké armády. Celkové hodnocení vývoje bývalé Jugoslávie v poválečných dekádách není podle něj jednoduché. „Abychom byli spravedliví, musíme to zkoumat velmi diferencovaně. Některé země si vedly docela dobře. Upřímně řečeno, ty, které se skutečně vydaly na Západ a staly se členy EU nebo kandidáty na členství v EU. Pro jiné bylo obtížné vzdát se vztahu s Ruskem a jsou do jisté míry jednou nohou v Rusku, chcete-li, a pak jednou nohou při vstupu do EU. Udržet takto rovnováhu je pro ty, kteří se o to snaží, velmi obtížné,“ říká a dodává, že pro všechny země bývalé Jugoslávie platí, že se nakonec musí rozhodnout, na kterou stranu patří.

Z hlediska byznysu KKR je Petraeus spokojený s investicí do společnosti United Group. „Jedná se o telekomunikační firmu, která působila a dál působí ve všech zemích bývalé Jugoslávie. My jsme podíl v ní koupili za 1,5 miliardy dolarů a exit proběhl před zhruba pěti lety za 2 miliardy. Takže to byla velmi dobrá investice,“ uvádí Petraeus.

Strategické vedení, válečnictví a lekce pro byznys

Teorii a praxi správného leadershipu se věnuje loni vydaná kniha Konflikt – o vývoji vojenských střetů od roku 1945 až po současnou válku na Ukrajině. Petraeus knihu napsal společně s historikem Andrewem Robertsem. Klíčové pro úspěch nejen ve válečném konfliktu, ale také v řízení firem a profesním životě obecně, jsou „čtyři testy“ zdárného průběhu. „V knize se věnujeme myšlenkové, chcete-li intelektuální, podstatě strategického leadershipu, kterou jsem se řídil při misích v Iráku, Afganistánu, v čele CIA a i v současné práci,“ říká Petraeus.

Prvním testem je stanovit správně hlavní cíl a zvolit odpovídající strategii realizace. Příkladem dlouhé komplikované cesty ke stanovení správného cíle a metod, jak jej dosáhnout, byla pro americkou armádu válka ve Vietnamu. „Trvalo nám 13 let, než jsme poznali, o co zejména jde a jak na to. V Afganistánu nám to zabralo devět let,“ popisuje a dodává, že volba správného cíle a strategie jsou klíčem k úspěchu i v civilu. 

Druhým testem úspěšného strategického vedení je správný popis, čeho a jak chceme docílit. „Účinně vysvětlit a komunikovat velkou myšlenku napříč organizací. Určit, kdo jsou ti, kteří mají na úspěchu podíl a proč, je zásadní jak v armádě, tak byznysu,“ říká bývalý generál. Třetí test spočívá ve výběru správných lidí, prostředků a nastavení vhodných metrik pro měření postupu, zatímco čtvrtý je schopnost se rychle přizpůsobit změnám, které plánovat nelze.

Podle Petraeuse prokázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v otázce strategického myšlení větší schopnosti než ruský prezident Vladimir Putin, který má k dispozici více zbraní i pracovních sil a ekonomiku 10 až 15krát větší, než je ukrajinská. „Komunikační schopnosti Zelenského jsou výjimečné. Samozřejmě ve skutečnosti byl komik, který hrál prezidenta tak dobře, že byl zvolen prezidentem, ale jeho dohled nad realizací velkých myšlenek je skvělý,“ říká. Jako příklad uvádí bezpilotní systémy, včetně leteckých, ale zejména námořní drony. „S nimi dokázali potopit třetinu ruské černomořské flotily a vyhnat je z části Černého moře, aniž by měli skutečné námořnictvo,“ dodává. 

Ukrajina je podle něj první zemí, která má armádu, námořnictvo, letectvo a bezpilotní síly. „Za poslední rok a půl jsem byl čtyřikrát na Ukrajině, nedávno jsem strávil odpoledne s praporem dronů v oblasti Kyjeva. Je pozoruhodné, co dělají. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Zdaleka to zastiňuje vše, co v tomto dělají armády USA a celého Západu,“ popisuje tamní rozvoj nového odvětví bývalý armádní generál. 

Jak vypadal běžný den šéfa CIA

Začínal brzy ráno kolem šesté. Ve fitness centru v přízemí měl Petraeus vestavěné příslušné informační systémy. Mohl v něm sledovat i například přenosy z dronů či provádět zabezpečené videokonference po celém světě. „Skočil jsem na kolo, které v domácím fitku mám, a prošel vše, co přes noc přišlo. Dal jsem si kávu a kolem 7:30 jsem byl v kanceláři na schůzce s tajemníkem, který mě seznámil se všemi fakty a prošli jsme prezidentský denní briefing. Tedy dokument, který jsme následně doručili prezidentovi a dalším top členům vládního kabinetu,“ popisuje rutinu. Následovalo setkání s „Velkou pětkou“ agentury, tedy vedoucích oddělení CIA pro operace, zpravodajství, analytiku, technologii, podporu a data. A pak záleželo na tom, jaké schůzky se ten den měly konat v Bílém domě.

„Měli jsme jasný plán, který určoval, čím se na denní bázi zabývat. Zahrnovalo to plánování pro různé mezinárodní cesty za účelem udržení vztahů, návštěvy našich lidí v terénu a setkání s protějšky a vládami po celém světě. Byla to neuvěřitelně intelektuálně stimulující funkce,“ dodává.

Investor do startupů

Petraeus působí také ve firmách v oboru kyberbezpečnosti. „Jedna z nich poskytuje skvělé poznatky v oblasti, ve které jsem se angažoval jako generál a poté jako ředitel CIA. Druhou jsme jako KKR uvedli na burzu. Nyní v ní dělám strategického poradce,“ uvádí s odkazem na společnosti Semperis. Sám investoval do několika start-upů. „To mi poskytuje pohled na různé vývojové trendy v různých technologiích,“ popisuje. Na KKR si pochvaluje také zájem o práci v ní, kterou projevují uchazeči z prestižních škol. „Jsou to absolutně nejlepší studenti z Harvardu, Princetonu, Yale. Zatím poslední je skvělá absolventka Stanfordské univerzity. Nepotřebujeme mnoho lidí. Chceme ty úplně nejlepší z nejlepších,“ říká Petraeus a dodává, že jen takový tým dokáže analyzovat výzvy, rizika a problémy, se kterými se nyní svět potýká. 

Nicméně na otázku, která jsou ta největší rizika, kterým bude svět čelit, odpovídá sice s úsměvem, ale mnohoznačně. „Myslím, že největší výzvou je samotný počet výzev a jejich složitost,“ říká.

Rozhovor vedl Leoš Rousek, ředitel komunikace skupiny PPF. Působil v Home Credit International a spolupracoval s oddělením vztahů s investory MONETA Money Bank. Více než dvě desetiletí se věnoval byznysové žurnalistice v Česku, Rusku, Slovinsku a na Slovensku pro americký deník Wall Street Journal a tiskovou agenturu Dow Jones Newswires. V letech 2017 a 2019 byl hlavním ekonomickým analytikem deníku Hospodářské noviny.

Zdroj Zde