Čína dovedla západní Halloween do dokonalosti. Přestože ho sama zakazuje

Máme za sebou Halloween, a zároveň druhé výročí ukončení lockdownů v Číně. A bohužel se nám to smutně smísilo. Na loňský Halloween logicky připadlo první výročí, a Číňané tento západní svátek oslavili tak, jak se slaví v západním světě – převlékáním se do různých kostýmů. Mrtvých, nemrtvých, občas i živých. Byla to hlavně oslava roku svobody, ne tedy politické svobody, samozřejmě, ale aspoň svobody od nejhorších útrap skutečně drastických lockdownů, které si komunistický režim až masochisticky užíval.

A uprostřed všech těch kostýmů tehdy pár lidí napadlo, že si na sebe vezmou kostým medvídka Pů, a zostudí tak milovaného vůdce.  A oheň byl na střeše. To, co režim do té doby toleroval, bylo najednou bráno jako jeho ohrožení, a alespoň s těmi medvídkovskými (nebo jinak byť jen náznakem politicky interpretovatelnými) kostýmy bylo tvrdě zatočeno. 

Letos už režim nenechal nic náhodě a několik dní před Halloweenem zavíral každého, kdo na sebe vzal jakýkoli převlek. Medvídek nemedvídek. A protože ani čínská policie nemůže být všude, do represí byly zataženy i školy, a někde i obchody které okamžitě lidi v jakémkoli kostýmu vykázaly, a případně i nahlásily. Všechno samozřejmě pod rouškou boje proti cizáckému „zápaďáckému“ svátku. Ale skutečnost je jednodušší. Zakázat kostýmy medvídka Pů by jenom upozornilo na to, že si to vůdce lidu bere osobně. Ale když zakážete kostýmy všechny, problém je vyřešen. Upravíte si jen Stalinovo „nět čelavjeka, nět prabljemy“ na moderní „nět kostýma, nět medvěžonka“. 

Co má tento halloweenský příběh hrůzy co společného s ekonomií? Úplně všechno. Základním symbolem veškeré ekonomie je už skoro 250 let neviditelná ruka trhu. A dovedete si představit nějakou více halloweenskou dekoraci před americkým nebo jiným „zápaďáckým“ domem, než neviditelnou ruku? Úplně ji vidím před očima, mezi všemi těmi kostrami, polorozpadlými zombie, duchy v prostěradlech a obřími pavučinami. 

A teď „metaspojitost” mezi neviditelnou rukou a Halloweenem: Všechny ty neviditelné ruce a kostry a prostěradla s průduchy pro duchy vyrobili v Číně. A vyrobila je tam neviditelná ruka trhu. Vyrábí je tam mnohem déle než třeba moderní elektroniku Huawei, kolem které se teď také v Česku strhla mela, ale o tom někdy jindy. Všechny ty halloweenské cetky a dekorace je velice jednoduché vyrobit. Není to žádná složitá elektronika nebo superjemná mechanika.

Prostě vyrobíte věc, od které se ani žádná kvalita nečeká. Jenom musí být z dálky poznat, co to je. Ekonomicky naprosto ideální výrobní program pro ranou fázi čínského přerodu do továrny pro celý svět. To jsme časově klidně někde ještě v 90. letech. Vždyť právě z 90. let máme i my zkušenosti z českých tržnic, tehdy ještě na ulicích, kde se prodávaly v Číně vyrobené „věci vypadající jako“. Jen to ještě nebyly věci na halloweenský týden, ale věci na nošení. Tu to byla věc vypadající jako boty, tu jako kraťasy nebo tričko. A taky vydržely zhruba týden.

Právě skrze čínskou výrobu levných dekorací se na Západě tento svátek proměnil. Z vyřezávání dýní se svíčkou na všechny ty okázalé strašidelné výstavky před domy a dětské kostýmy ve školách. A to je ten krásný paradox. Ne že Západ přinesl Halloween do Číny, ale naopak Čína zrodila nebo aspoň přerodila moderní západní Halloween. Dekorace z Číny jsou levné, „vypadají jako”, a neviditelná ruka funguje. Když cokoli zlevníte, bude toho více. No a když jste přímo u zdroje v Číně, tak tam jsou teď všechny ty cetky ještě levnější, než když je musíte přepravit na druhý konec zeměkoule. Proto je tam lidi tolik nosí. Ne kvůli tomu, že by ctili starý irský mýtus o prolínání světa lidí se světem přírody. 

A tato výroba levných halloweenských dekorací v Číně pokračuje i v době, kdy už Čína odmaturovala na výrobu složitějších věcí, a velkou část výroby přeorientovala na domácí a nikoli světové zákazníky. Dodnes se na tuto výrobu specializuje provincie Če-ťiang, ležící na vrcholu oblouku, kterým se na východě Čína vypoukla do moře. Má hluboké obchodnické kořeny, takže byla už u zrodu čínského otevírání se světovému obchodu pod Teng Siao-pchingem. A dodnes je v provincii největší tržiště s právě takovými dekorativními cetkami jako třeba na Halloween. Samozřejmě na něm nakupují hlavně obchodníci, takže je to spíše takové brněnské Výstaviště. Jenom funguje po celý rok a má čínské rozměry. Co to znamená?

3×3 tedy devět fotbalových hřišť si představit dovedete. To je strahovský spartakiádní stadion. Tak si představte obdélník 3×3 těchto spartakiádních stadionů, a ani zdaleka se ještě nebudete blížit ploše tohoto tržiště. To jsme teprve na 81 fotbalových stadionech. A tam by se jich ve skutečnosti vešlo 500. Vše samozřejmě pod střechou. Ať jde o kostru či čarodějky paruku, bereme dnes čínské hospodářství za ruku. 

Autor je datový ekonom Datarunu.