Konec hanby? Vrací se naděje na lepší časy
I malá radost je radost. Zvláště když jde o zprávu z české ekonomiky, která v posledních letech nevykazuje zrovna potěšující údaje. Tentokrát Český statistický úřad ohlásil, že tuzemská ekonomika narostla ve třetím kvartále oproti předchozímu o 0,3 procenta, což není až takový zázrak, ale pohled na růst oproti loňsku o 1,3 procenta už je veselejší.
Jistě je to z velké části dáno srovnáváním s nejhorším loňským obdobím, kdy jsme klesali. Nicméně číslo potvrzuje, že naděje na lepší časy přes široký pesimismus stále žijí. Za letošní rok může růst přesáhnout jedno procento a analytici i klíčové instituce vytvářející prognózy, jako je ministerstvo financí a Česká národní banka, se po delší době neustálých překvapení zase jednou jakž takž trefí.
Nicméně za povšimnutí stojí skutečnost, že v evropských poměrech se konečně odlepujeme od míst hanby na konci žebříčku. A to se počítá. Evropská unie sice podle předběžných odhadů roste mezikvartálně o 0,4 procenta, o desetinu pomaleji než Česko, ale meziročně je to pořád jen 0,9.
Především však po poklesu začalo růst i utrápené Německo. Sice jen o 0,2 procenta, ale i tak je to pro nás dost pozitivní informace, protože bez jeho poptávky po naší produkci se obejdeme těžko. A také letos nás, pro někoho možná trochu překvapivě, i v tom Německu stále drží automobilový průmysl, který se jinak v Evropě propadá do krize.
VIDEO: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová pro FLOW
FLOW: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová • e15
Mladoboleslavská Škodovka si ale stěžovat momentálně nemůže. Aktuálně se stala třetí nejprodávanější evropskou značkou a její zisk významně pomáhá mateřskému Volkswagenu. Sklízí tak výhodu, kterou jí dalo mateřským koncernem naordinované zaostávání v přechodu na elektromobilitu, takže je schopna nabízet širší sortiment klasických aut, jejichž prodeje v Evropě netrpí prudkým opadnutím zájmu jako prodeje elektromobilů.
Bez nadechnutí našich klíčových obchodních partnerů v Evropě nás popravdě nějaké velké ekonomické úspěchy nečekají. Zatím si k ekonomickému růstu pomáháme hlavně sami opouštěním špatné nálady a návratem k trochu velkorysejšímu utrácení, které se drží od začátku letošního roku. Vydatně jsme v létě utráceli i za stále dost zdražující služby, jako jsou ubytování a restaurace. Podle statistiků po domácnostech nejvíce k růstu přispěla svými útratami i vláda, jejíž ne zrovna omračující šetření je většinou vnímáno negativně. Nicméně to, že nebrzdí ekonomiku, špatně určitě není. Naopak zjevně ji brzdí ČNB, jejíž politika příliš pomalého snižování úrokových sazeb a udržování dost silné koruny je jedním z důležitých důvodů, proč se v Česku nedaří investicím. Jejich pokles statistici uvádějí jako hlavní důvod toho, že stále nerosteme tak, jak bychom mohli.
Vysoké úroky se přitom těžko racionálně odůvodňují. Inflace je totiž viditelně pod kontrolou a příští rok bude bezpečně u dvou procent. Pokles sazeb až letos v létě a na podzim se projeví teprve za rok v tuto dobu, a to by se ještě do příštího roku měly citelně snížit ze současných 4,25 na nějakých 3,5 procenta. Nejde jen o firemní úvěry, ale i o hypotéky, jejichž zlevnění by pomohlo nastartovat stavebnictví, jež stále skomírá.
Pak by i to aktuální nevelké poskočení mohlo být znamením, že se konečně naplní také dlouhodobější prognózy, které věstí hospodářský růst v příštím roce mírně pod třemi procenty. To je úroveň, kterou jsme už dlouho nezažili, a lidé by to pocítili i na své životní úrovni. Že by to pomohlo vládním partajím, jejichž volební vyhlídky nevypadají momentálně moc růžově, pak není pochyb.