Pojištění dlouhodobé péče: Jak funguje a které pojišťovny ho v Česku nabízí?

Podíl seniorů, to jest žen a mužů ve věku 65 a více let, v populaci se podle predikcí Českého statistického úřadu v polovině století zvýší ze současných 20 na přibližně 30 procent. Oproti tomu se výrazně sníží podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let. Na rostoucí podíl seniorů v populaci reagují pojišťovny nabídkou speciálního typu pojištění. Jedná se o pojištění dlouhodobé péče, které má lidem pomoci při ztrátě osobní soběstačnosti. Zatím ho nabízejí pojišťovny Kooperativa, Generali ČP, Simplea, NN a Uniqa. Další pojišťovny nabídku připravují. ČPP či Allianz by se měly přidat do konce roku. 

„Uvedením do prodeje pojišťovny reagují na rostoucí poptávku po produktech pomáhajících řešení rizika stárnutí populace, tedy rizika nesoběstačnosti. Tato rizika jsou z pohledu klientů podle průzkumů České asociace pojišťoven (ČAP) vnímána zdaleka jako nejpalčivější,“ komentuje Petr Koblížek, gestor sekce životního pojištění ČAP.

„Pojistné plnění z pojištění dlouhodobé péče může zajistit prostředky na péči v pobytových zařízeních nebo nahradit ušlý příjem v případě, kdy o pojištěného pečuje například někdo z rodiny,“ říká k pojistnému plnění Martin Švec, generální ředitel pojišťovny Simplea, která už tento produkt do své nabídky zařadila.

Mnohem dostupnější se podle Michala Korejse, ředitele produktového vývoje NN Životní pojišťovny, stanou i všechny možnosti, jak pečující osobě odlehčit skrze kombinaci různých způsobů péče. Z tohoto příspěvku lze hradit třeba i rehabilitace a lázně, dopravu za účelem poskytnuté péče, léky, výživové doplňky a nadstandardní pomůcky nebo i nutnou úpravu bydlení.

„Trendy v pojišťovnictví ukazují na měnící se potřeby a preference klientů, stejně jako na adaptaci pojišťoven na moderní výzvy,“ dodává Aleš Rothbarth, obchodní ředitel Skupiny Klik.cz.

Od letošního ledna navíc platí, že i pojištění dlouhodobé péče si mohou lidé odečíst od základu daně. V součtu s dalšími úlevami produktů na stáří až do 48 tisíc korun ročně.

Posouzení soběstačnosti

K případnému plnění dochází podle Martina Švece při ztrátě soběstačnosti, kdy pojišťovna vychází z uznaného stupně závislosti podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Ten spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení. Pro plnění je třeba uznaná závislost ve 3. nebo 4. stupni. „Tento posudek jako pojišťovna vždy respektujeme,“ říká Švec.

Potíž je v tom, že proces šetření a posuzování ze strany IPZS bývá často zdlouhavý, až několikaměsíční. I klienti pojišťoven se tak kvůli tomu často dostávají do finančních problémů. Pokud žádají o umístění do pobytového zařízení, mohou mít problém se zajištěním péče o nesoběstačnou osobu. Stejně tak, pokud čerpají služby terénních pracovníků. Ani ty totiž nejsou zadarmo. Na tuto praxi reaguje pojišťovna tím, že provádí i vlastní „předběžné“ sociální šetření, díky kterému se mohou klienti k plnění dostat dříve, než jim posudek vyhotoví úřady.

„A na jeho základě může dojít k přiznání pojistného plnění daleko dříve,“ potvrzuje praxi pojišťovny Martin Švec. 

I třeba Kooperativa nabízí předběžné plnění. „Pokud stát nakonec příspěvek nepřizná, klient peníze nevrací, ale na předběžné plnění má nárok jen jednou za dobu trvání pojištění,“ říká Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy.

Cena pojištění

Uzavřít pojištění dlouhodobé péče podle něj mohou lidé od zletilosti do 75 let. Jeho cena se odvíjí převážně od zdravotního stavu a věku pojišťované osoby.

Cena pojištění se liší v závislosti na tom, kdo ho poskytuje. Třeba u Kooperativy si klient při sjednání zvolí pojistnou částku pro čtvrtý stupeň od 5 tisíc do 50 tisíc korun, ze které se automaticky určí pojistné částky pro stupně nižší (III. stupeň 75 procent pojistné částky, II. stupeň 50 procent pojistné částky). Vyplácí se vždy až do smrti, nebo dokud se nezmění příslušný stupeň soběstačnosti.

„Za celý balíček rizik se může platit zhruba 400 korun až několik tisíc měsíčně. Je také důležité zmínit, že naše pojištění může trvat doživotně, neskončí v době, kdy pravděpodobnost nesoběstačnosti stoupá nejvíce, tedy po 85. roku života,“ doplňuje Milan Káňa.

Strárnutí populace

Stárnutí populace a s tím spojená rizika, mezi něž patří i ztráta soběstačnosti, si uvědomuje stále více lidí. Dokládají to výsledky letošního průzkumu ČAP, které ukazují na to, že už se lidé tolik neobávají o ztrátu svého auta nebo toho, že vytopí sousedy. Namísto toho řeší vážnější rizika. Mezi ně patří právě omezená soběstačnost a také to, zda a jak se dostanou ke stále hůře dostupné zdravotní péči.

„Naše asociace dlouhodobě sleduje problematiku stárnutí a nedostupnosti potřebných sociálních služeb. Ty již dnes nejsou schopné pojmout množství klientů, kteří se nacházejí ve vysokém stupni nesoběstačnosti a potřebují trvalou pomoc,“ shrnuje aktuální stav výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.

Podle výsledků průzkumu z letošního března se 72 procent dotazovaných nejvíce obává právě neschopnosti postarat se o sebe vlastními silami ve stáří. Ve srovnání s rokem 2021, kdy ČAP průzkum provedl poprvé, je to nárůst o 13 procent. A už tehdy šlo o jedno z největších rizik, kterého se lidé obávají.

„Zájem o pojištění dlouhodobé péče je pochopitelný a pravděpodobně bude nadále stoupat. Přestože se zvyšuje věk dožití, nijak se nezvyšuje věk dožití ve zdraví. Náklady na dlouhodobou péči mohou být opravdu vysoké a pojištění s nimi umí pomoci,“ dodává Lenka Růžičková, tisková mluvčí Uniqa pojišťovny.

VIDEO: Stárnout začínáme už ve 25 letech, tvrdí lékařka a odbornice na anti-aging Monika Golková v pořadu FLOW

FLOW: S Monikou Golkovou o stárnutí a anti-ageing medicíně • e15