Máslo nad zlato. Podle potravinářů ho mají na hlavě obchodníci, Prouza by povolal antimonopolní úřad

Předvánoční fotografie cenovek másla z tuzemských supermarketů zaplavují internet snad pravidelně od roku 2017, kdy trh zaznamenal jedno z jeho prvních výraznějších zdražení. Diskutovaným tématem jsou letos ceny tohoto mléčného produktu i v Poslanecké sněmovně – na kontrolní nákup se naposledy vydala poslankyně z hnutí ANO Margita Balaštíková, která v obchodě objevila máslo dokonce za rekordních 80 korun. O to, kolik za něj dnes zákazníci zaplatí a kdo na něm víc vydělává, se tak znovu přou výrobci s obchodníky.

Potravinářská komora mluví o „pomyslném másle na hlavě obchodníků“, kteří podle ní ceny mléčných produktů šponují. Zatímco výrobci másla své marže podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně zvedli o necelých 16 korun za kilogram, obchodní řetězce měly zdražit kilo téměř o 27 korun. „Přitom většinu nákladů jednoznačně nesou výrobci másla. Téměř 70 procent z jeho ceny tvoří cena mléka a mléčného tuku,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. 

Náklady rostou. Ale z jakého důvodu?

Podle Potravinářské komory jsou na vině rostoucí vstupní náklady, zejména výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku i vyšší cena lidské práce. „V cenách tuzemského másla se oproti jiným zemím také dlouhodobě propisují režijní náklady ve formě rostoucích poplatků za odpady nebo vysoké náklady na energie,“ říká mluvčí Potravinářské komory Zemánek a připomíná, že vlády řady evropských států ceny elektřiny dotují. V Česku cenové stropy pro elektřinu skončily začátkem letošního roku.

Právě cena mléka za poslední dva roky zaznamenala podle výrobců dynamický cenový vývoj. Začátkem ledna 2022 startovala na necelých deseti korunách za litr, koncem roku už byla o tři koruny vyšší, v prosinci 2023 pak mléko opět zlevnilo na původních deset korun. Letos ale jeho cena za litr opět rostla a v září dosahovala 11 korun a 45 haléřů. „Přestože by se mohlo zdát, že pár haléřů za litr mléka nehraje roli, výrobci mají na tuto surovinu stále vyšší náklady. Jak vyplývá ze statistik ministerstva zemědělství, výkupní cena mléka roste 13 měsíců v řadě,“ píše se v tiskové zprávě Potravinářské komory, kterou vydala v reakci na diskuze kolem vysoké ceny másla. 

Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který zastupuje obchodníky, vidí také jako hlavní příčinu dražšího másla růst nákladů na suroviny. Připisuje je ale z části výrobcům. „Výkupní cena mléka poslední měsíce rychle stoupá, což je první zásadní faktor. Druhým zásadním faktorem je snižující se tučnost mléka, takže je potřeba více (a dražšího) mléka k získání dostatečného množství smetany pro výrobu másla,“ píše ve svém textu na webu Médium.cz.

V něm se ale dále ostře vymezuje proti argumentům Potravinářské komory a upozorňuje, že nadojené mléko čeští zemědělci často vyvážejí do zahraničí, kde ho zpracovávají německé nebo rakouské mlékárny. Do Česka se pak zpět vrací ve formě smetany, která je k výrobě másla potřeba. „To znamená další zvýšení nákladů. Tento nelogický proces zvyšuje cenu másla pro spotřebitele a jen dokazuje, že zdražování není způsobeno obchodními řetězci, ale neefektivním potravinářským průmyslem a vývozem základní suroviny bez přidané hodnoty,“ tvrdí v textu prezident SOCR. 

Podle dat Ministerstva zemědělství je bilance českého zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky dlouhodobě kladná. Za rok 2022 finanční hodnota vývozu vzrostla o téměř 31 procent a zvedal se i dovoz – objem peněz za importované výrobky z mléka se zvýšil o čtvrtinu. Do Česka se před dvěma lety dovážely hlavně sýry, tvarohy a dnes hojně diskutované máslo. 

Prouza: Potravinářská komora ohýbá data

Potravinářská komora pracuje s cenami másla, které zveřejňuje ČSÚ. Ty ale podle Prouzy reflektují průměrnou cenu za měsíc v náhodně vybraných prodejnách a jako důkaz toho, kdo může za jeho zdražení, proto nestačí. „Pokud se náhodou sběrači dat trefí do chvíle, kdy třeba na máslo není žádná slevová akce, na papíře se zdá, že máslo zdražilo, i když se průměrná měsíční cena ani nehne,“ vysvětluje Prouza. 

Pro sledování ceny másla by podle něj měli výrobci používat takzvaná scanner data, tedy ta, která má ČSÚ k dispozici v reálném čase z pokladních obchodů velkých supermarketů. Prouza tvrdí, že se dnes kolem 80 procent másla prodává ve slevových akcích kolem padesáti korun za kostku. To ve chvíli přípravy tohoto článku potvrzoval například srovnávač letáků Kupi.cz: tento týden například zákazníci Albertu s klubovou kartou koupí v akci máslo za 49,90, řetězec Lidl máslo své vlastní značky Pilos nabízí za 54,90. 

Českomoravský svaz mlékárenský (ČMSM), mezi jehož členy patří například Polabské mlékárny, Mlékárna Valašské Meziříčí nebo Mlékárna Hlinsko, upozorňuje, že na odbyt mléčných produktů i na jejich výrobu dopadla také vysoká míra inflace. Objem výroby v oboru se loni snížil, u másla podle jejich dat o tři procenta.

Stejně tak už ale podle ČMSM od roku 2020 postupně opět klesá i spotřeba másla. Loni na hlavu průměrného Čecha za rok připadalo necelých pět kilogramů tohoto tuku. Hodnoty tak spadly na úroveň roku 2017, kdy byla spotřeba másla nejnižší za posledních deset let. „Zdá se, že chtějí zopakovat to, co jsme viděli s máslem už právě v roce 2017, kdy čeští producenti másla vyvolali velmi podobnou paniku, aby mohli máslo zdražit,“ komentuje Prouza.

Profit z paniky

Scénář je podle něj podobný jako na počátku inflační krize, kdy „někteří významní představitelé českého potravinářství vyhrožovali například rohlíkem za 15 korun, aby donutili lidi nakupovat předražené potraviny“. V silné rétorice směrem k potravinářům jde ale ještě dál: situací kolem cen másla by se podle něj měl zabývat antimonopolní úřad. „Měl by pečlivě analyzovat, jakou roli v rámci této kampaně na podporu zdražování českých potravin hrají vedoucí představitelé daného spolku. A to zejména proto, že řada z nich profituje z paniky, kterou Potravinářská komora vyvolává,“ říká. 

Komora mezitím jeho vyjádření označuje za dezinformace a za útoky na výrobce másla vidí snahu odvrátit zrak od jiných problémů. „Obchodní řetězce se mimo jiné v současnosti v médiích potýkají s další negativní publicitou, ať už jde o zvýhodňování privátních značek oproti značkovým výrobkům, s důkazy o ,tricích’ s cenami výrobků nebo s tím, jak řetězce neplní nedávno slibovaný konec prodeje vajec z klecových chovů,“ kontruje Potravinářská komora v oficiálním prohlášení.