Srážek se zvěří rapidně přibývá. Správný postup a jak snížit riziko střetu

Ročně dojde na českých komunikacích k až 17 000 srážek se zvěří a počet střetů dlouhodobě roste. Za posledních 10 let se více než zdvojnásobil, objem škod pak vzrostl trojnásobně.

Podle údajů České kanceláře pojistitelů lze v posledních deseti letech (s výjimkou roku 2020, kdy se obecně využívalo méně vozidel kvůli pandemii) sledovat vytrvalý, dlouhodobý růst počtu srážek se zvěří. To platí i pro letošní první pololetí, které opět překonává stejné období loňského roku. Meziroční počet případů se zvýšil o 4,5 procenta a objem celkových škod o 14,6 procenta.

Za nepříznivými statistikami a vzrůstajícím počtem dopravních nehod stojí podle studie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů stavy přemnožené zvěře. To je mimo jiné i jeden z dílčích argumentů pro právě chystanou novelu zákona o myslivosti, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb. Návrh předložený Poslanecké sněmovně se snaží regulovat myslivecké hospodaření tak, aby bylo snižování početních stavů zvěře, a tím i škod způsobených zvěří, regulováno státem.

„Novela zákona byla v médiích diskutována od června tohoto roku a my během léta evidujeme rostoucí zájem klientů o připojištění srážky se zvěří. V minulých letech jsme vyšší poptávku zaznamenávali během jarních a podzimních měsíců,“ komentuje možnou souvislost Aleš Rothbarth, obchodní ředitel Skupiny Klik.cz.

Srážky se zvěří dosahují podílu až 17 procent všech dopravních nehod, přitom v roce 2014 byl tento podíl pouze 9procentní. „Minulý rok činila průměrná škoda na jednu nehodu 43 593 korun. Je důležité říct, že cenu ovlivňuje řada faktorů, jako je typ vozidla, rychlost při srážce, stav pneumatik a silnice i druh sražené zvěře. Pokud třeba SUV srazí ve vysoké rychlosti divoké prase, škoda se může dostat i do řádově sta tisíců korun. Pojištění tak představuje nejužitečnější nástroj, jak se můžete vyrovnat se vzniklou škodou na svém vozidle,“ říká Rothbarth.

Stokoruny zachrání sta tisíce

Pojištění střetu se zvěří může být součástí povinného ručení i havarijního pojištění. Pokrývá škody způsobené srážkou se zvířaty, včetně těch hospodářských. Současně v něm může být zahrnuto i poškození vozidla zvířetem, typicky poškození kabeláže vozu kunou a podobně. Základní rozdíl je v tom, zda máte toto riziko kryté v rámci povinného nebo havarijního pojištění.

V případě povinného ručení se riziko sjednává formou připojištění a má obvykle pevně stanovený limit, na který lze pojistit, bez ohledu na celkovou hodnotu vozidla. Limity se pohybují na hranici 50 tisíc, 100 tisíc nebo do 200 tisíc korun a v případě škody je plnění vypláceno maximálně do tohoto limitu.

„Cena připojištění srážky se zvěří se pohybuje jen v řádu stovek korun ročně a může ušetřit opravdu velké částky,“ zdůrazňuje Aleš Rothbarth a podotýká: „U jednotlivých pojišťoven se liší výše spoluúčasti, stejně jako rozsah kolize. Některé pojišťovny zahrnují do kolize pouze střet se zvěří, některé i situaci, kdy zvíře poškodí vnější karoserii či části motorového prostoru, zejména kabely, brzdovou a chladicí soustavu.“

Pokud je střet se zvěří součástí havarijního pojištění, zahrnuje další rizika včetně havárií, vandalismu nebo přírodních katastrof. V případě takzvaného „All Risk“ pojištění je toto riziko kryté vždy. U takzvaných „mini risků“ je třeba kontrolovat, která havarijní rizika jsou skutečně v pojištění zahrnuta.

„Související služby, které v případě střetu se zvěří můžete potřebovat, jako je například odtah vozu nebo náhradní vozidlo, jsou sjednávány v rámci asistenčních služeb, což je samostatné připojištění, které není součástí pojištění střetu se zvěří. V každém povinném ručení nebo havarijním pojištění bývá nějaká asistence zdarma včetně základního odtahu, ale pozor na limity i vzdálenost, kam vaše vozidlo odvezou“, dodává Aleš Rothbarth.

Jak snížit riziko střetu a co dělat po srážce

Nikdy nepodceňujte umístění dopravní značky „Zvěř“. V rizikových úsecích, kdy cestu lemuje les, louka i pole, zpomalte, především ráno a navečer. S rychlostí zpravidla stoupá i výše škody. Doporučuje se vypnout dálková světla a myslet na to, že zahlédnete-li jedno zvíře, je vysoká pravděpodobnost, že nebude samo.

Pokud již hrozí bezprostřední srážka, nejlepší reakcí je prudké brzdění a současné držení volantu ve směru jízdy, protože vozy jsou konstrukčně nejlépe vybaveny na čelní náraz. Ani automobily s moderními technologiemi zatím zvěř neumí detekovat, ale třeba systémy jako Front Assist varují řidiče před hrozící kolizí a vůz v případě potřeby automaticky přibrzdí.

„Při střetu se zvěří je vždy nutné volat Policii ČR, a to i v případě, že zvíře je pouze raněné a odběhne. Vyhnete se tím nepříjemnostem při likvidaci pojistné události a s výplatou plnění. Dále postupujte jako při běžné dopravní nehodě. Zapněte výstražná světla a na okraj vozovky umístěte výstražný trojúhelník. Poskytněte první pomoc spolucestujícím a přivolejte záchrannou službu, pokud je to nutné. Pokud vůz není pojízdný, zavolejte asistenční službu. Se zvířetem nemanipulujte. Místo nehody a poškození na vozidle pečlivě zdokumentujte, nafoťte. Sražené zvíře si nesmíte ponechat, dopustili byste se podle výše škody způsobené mysliveckému sdružení přestupku proti majetku nebo trestného činu krádeže,“ připomíná Rothbarth.