Důchodová reforma schválena: Změny v penzijním systému přehledně

Poslanecká sněmovna po několikatýdenních sporech vládních zákonodárců o zvýhodnění fyzicky namáhavých profesí odklepla penzijní reformu jako celek. Aby od příštího roku vstoupila v platnost, musí ji ještě odsouhlasit Senát a podepsat prezident. Opozice hovoří o okrádání seniorů, což vláda odmítá. Ujišťuje, že současných důchodců se změny nedotknou. Pocítí je až lidé, kteří začnou z pracovní fáze života odcházet. Shrnujeme nejvýznamnější opatření, která mají podle kabinetu zajistit udržitelnost systému pro další generace. S nutností úprav souhlasí ekonomové, demografové a další nezávislí odborníci.       

Důchodový věk

V nynějším systému věk odchodu do starobní penze postupně roste tak, aby se u většiny lidí narozených po roce 1965 zastropoval do roku 2035 na 65 letech. Reforma tuto hranici prolamuje. Původní verze předpokládala další zvyšování důchodového věku až o dva měsíce za rok, a to v podstatě donekonečna.

Věkový limit se měl stanovovat průběžně podle aktuální délky doby dožití daného ročníku. Po kritice demografů koaliční poslanci reformu změkčili. Penzijní věk poroste pouze o jeden měsíc za rok. Například ročník 1966 půjde do důchodu v 65 letech a jednom měsíci. U ročníků 1989 a mladších se věková hranice zastaví na 67 letech a dále se už zvyšovat nebude.

Důchody porostou pomaleji

Od roku 2026 až do roku 2035 bude postupně docházet ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných penzí, a to o 180 až 200 korun za rok. Byť důchody vzhledem k valorizacím nadále porostou, tempo bude pomalejší než dnes. Reforma sníží zápočet výdělku ze sta na 90 procent a zároveň srazí koeficient u započítávání každého roku sociálního pojištění z 1,5 na 1,45.

Státní rozpočet tak ušetří částku ve výši 1,2 procenta HDP, což by aktuálně odpovídalo zhruba sto miliardám korun. Vláda tvrdí, že lidé změny nepocítí, protože díky valorizacím stoupne průměrná penze mezi lety 2024 až 2034 o deset tisíc korun na 30 700 korun měsíčně.

Výchovné bez valorizace

Důchod u rodičů na rodičovské dovolené se bude vypočítávat podle celorepublikové průměrné mzdy v daném roce. Přičemž rodičům, kteří před péčí o dítě měli vyšší výdělek, se započítá vyšší částka. Tento základ mělo u nových penzí nahradit stávající výchovné, jež činí 500 korun měsíčně za každého potomka.

Podle koaličního pozměňovacího návrhu se ale u rodičů provede porovnávací výpočet, kdy dostanou buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ, podle toho, co pro ně bude výhodnější. U lidí, kteří získali či ještě získají nárok na výchovné před začátkem platnosti reformy, tento pětisetkorunový bonus zůstane, ale nebude se valorizovat.

Záležet bude na partnerech

Manželé nebo registrovaní partneři se budou moci rozhodnout, zda si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Pokud lidé k tomuto kroku přistoupí, což bude záležet výhradně na nich, budou se případně moci kdykoliv vrátit k předchozímu modelu.

Rodinný nebo také společný vyměřovací základ bude navíc zohledňovat nejen péči o děti, ale také o osoby blízké, tedy o nemocné nebo trvale postižené partnery, rodiče nebo prarodiče.

VIDEO: Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech

Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech • e15

Sleva pro pracující seniory

Motivace seniorů zůstat v zaměstnání nebo podnikat i po dosažení penzijního věku naroste. Reforma jim sníží povinné odvody o 6,5 procentního bodu. Pokud si důchodce přivydělává například třicet tisíc korun hrubého měsíčně, polepší si o 1900 korun.

Přestane se mu však nadále zvyšovat penze za další odpracované roky. Nicméně sleva na sociálním pojištění je výhodnější. Dosud mohou tito lidé vždy po 360 odpracovaných dnech žádat jen o velmi mírné navýšení důchodu – o takzvaný zásluhový díl, a to ve výši 0,4 procenta výpočtového základu, což ve většině případů představuje částku v rozmezí od 80 do 100 korun měsíčně.  

Zvýšení minimálního důchodu

Mezi další novinky, které reforma přináší, patří zvýšení minimální penze na 20 procent průměrné mzdy a rovněž prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ta bude činit pět let namísto současných dvou. A pokud člověk odpracuje aspoň 45 let, bude mít méně krácenou předčasnou penzi.

K upravě podmínek došlo už od října. Dříve odejít na odpočinek lze až po odpracování 40 let, namísto dřívějších 35. Stát tak reagoval na masivní vlny žádostí o předčasné důchody z minulých let, které vyvolalo několik mimořádných zvýšení penzí zapříčiněných vysokou inflací.