Vadný model házející v krizi hausnumera. Profesorská recenze radí ČNB říznout do základů
Česká národní banka má v rukách výsledky expertních posudků, které si na svou práci během letoška objednala u tria domácích a zahraničních univerzit. Ty jsou v mnoha ohledech k centrální bance kritické. Společným jmenovatelem této kritiky je přitom zastaralý ekonomický model, který bankéřům slouží jako východisko pro rozhodování o úrokových sazbách. Ten prý optimálně nefunguje v situacích, kdy ekonomika prochází šoky typu pandemie či energetické krize. ČNB tak v současnosti zvažuje jeden z největších zásahů do svého fungování za poslední léta.
„Česká národní banka patří mezi nejtransparentnější centrální banky,“ uvedl k triu publikovaných univerzitních posudků z tří domácích a zahraničních univerzit na Twitteru guvernér ČNB Aleš Michl. Ten oznámil zadání posudků letos v dubnu na půdě pardubické univerzity. Cílem materiálů, na kterých pracovaly tři vysokoškolské instituce, má být mimo jiné přesnější schopnost ČNB předvídat budoucí vývoj ekonomiky, ale i potenciální restart vztahů mezi centrální bankou a vládou.
„Některá z doporučení by mohla přispět ke zvýšení kvality modelového aparátu ČNB. Patří mezi ně například lepší modelování fiskální politiky,“ uvádí ekonom Deloitte David Marek. Na druhou stranu je podle něho nutné zohlednit účel modelu ČNB. „Je sice možné detailněji rozpracovat jednotlivé segmenty modelu a přidat více rovnic, ale smyslem modelu je poskytovat dostatečně přesné výsledky při zachování přiměřené obsluhovatelnosti systému,“ zdůrazňuje Marek.
VIDEO: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová pro FLOW
FLOW: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová • e15
Chyby v modelu a v jejich transparentnosti naznačili v souvislosti s pondělními výsledky posudků i oba viceguvernéři ČNB Eva Zamrazilová a Jan Frait. Model by se měl podle oboru radních dočkat zásadnější proměny, jelikož se neosvědčil během dvou šoků v posledních letech. Standardem u jiných centrálních bank navíc podle posudků je paralelní existence dvou a více modelů naráz.
„Omezené informace o detailní podobě modelu spolu s jeho vnitřní složitostí činí g3+ (predikční ekonomický model ČNB, pozn. red.) do značné míry nerozluštitelným i pro odborníky v oboru,“ uvádí tým autorů z Fakulty financí a účetnictví z Vysoké školy ekonomické. Případné úpravy modelů jsou navíc tak složité, že je podle posudků zvládnou udělat v ČNB jen dva nebo tři ekonomové. „Bylo mi řečeno, že nováčkovi trvá asi jeden a půl roku, než se naučí ovládat model, a asi pět let, než porozumí modelu dostatečně podrobně, aby jej mohl netriviálním způsobem upravit,“ zdůrazňuje extrémní náročnost na sofistikovanou pracovní sílu ekonom Queen Mary University of London a londýnského Centra pro makroekonomii Roman Šustek.
Někteří odborníci přitom před zásahy do modelu varují. „Za běžných okolností by revize a případná úprava modelu ČNB byla žádoucí aktivitou. V případě současné bankovní rady se však nabízí otázka, jaký je skutečný důvod této revize,“ upozorňuje nicméně ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něho nelze vyloučit, že hlavním cílem je ospravedlnit dosavadní nastavení úrokových sazeb, případně připravit prostor pro budoucí zásahy. „Tento přístup by obracel měnovou politiku naruby. Místo aby byly úrokové sazby určovány na základě modelu, přizpůsoboval by se model tomu, co chce banka se sazbami udělat,“ kritizuje Marek.
V posledních letech se ČNB ostatně od závěrů modelu někdy i významně odchylovala. Na vrcholu inflace, která v roce 2022 atakovala devatenáct procent, tak například držela úrokové sazby níže, než doporučoval model. Ten v některých okamžicích podle posudků doporučoval zvýšit úrokové sazby až k patnácti procentům. Automatická aplikace takových sazeb by podle radních prakticky zdecimovala ekonomiku. Úpravy modelu i jeho rozšíření ovšem mohou v příštích letech narazit na nedostatek odborníků.
„Výzkum v ČNB má dlouhou tradici, ale nikdy nedosáhl svého plného potenciálu a v posledním desetiletí byl upozaďován. Pokud se situace v ČNB nezlepší, za deset let se banka ocitne v intelektuální izolaci od svých protějšků,“ bije na poplach v centrální bance dále Šustek.
Podle něho se za stávající situace ČNB řítí do stádia, kdy nebude schopna držet krok s nejnovějšími pokroky ve výzkumu a ekonomickém modelování. „To je v příkrém rozporu s trendy v ostatních centrálních bankách,“ zdůrazňuje ve svém posudku Šustek. Ten argumentuje především relativně nízkým podílem lidí, kteří se věnují výzkumu. „Jde jen o 0,67 procenta zaměstnanců ČNB,“ doplňuje Šustek s tím, že v jiných centrálních bankách se tento podíl pohybuje mezi jedním až třemi procenty.
Na triu posudků pracovaly tři skupiny akademiků zahrnující kromě lidí z VŠE v Praze a londýnské Queen Mary University i experta Univerzity v Oxfordu Johna Muellbauera. „Jestli bude mít tato snaha konkrétní nebo zásadní efekt, záleží na tom, s jakými výsledky dané studie přijdou a hlavně jak se k nim postaví bankovní rada,“ míní analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška.