Až nastoupí Trump. Německo se loučí s americkými investicemi. Nejen továrna Intelu je v ohrožení
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vyvolalo v Německu velké obavy. Ani ne tak kvůli bezpečnosti, o níž se v poslední Trumpově éře mají Evropané starat sami v mnohem větší míře než dosud. Největší starosti Německu působí ekonomická politika nového prezidenta, který miluje omezování volného trhu a pracuje s dovozními cly a daňovými tarify, přestože je považován za symbol pravého kapitalismu bez regulací.
Němci se bojí hlavně automobilových tarifů. Trump se na ně zaměřil i ve své předvolební kampani, kdy prohlásil: „Chci, aby se německé automobilky staly americkými automobilkami.“ Jinými slovy má platit, že německý automobilový kapitál může do Ameriky, ale jen když tam bude pracovat pro americké občany. I na německá auta se budou vztahovat dovozní cla: mluví se o dvaceti procentech. Plánované plošné regulace pro vše neamerické ovšem dopadne podobně na celou Evropu. Stejně silně na německé zboží jako na dovozy z Británie, byť země není členem EU.
Americké továrny nebudou
Němci se také smiřují s tím, že na jejich území už nevyrostou nové závody na výrobu čipů. Trump ještě ani nenastoupil, a už se objevují zprávy, že z plánovaných amerických investic v Německu nic nebude. Jedním z důvodů má být nová tarifní politika, která zvýší atraktivitu území USA na úkor Evropy.
První obětí by mohl být projekt společnosti Wolfspeed a automobilového dodavatele ZF v Sársku. Obě firmy představily své investiční plány pro továrnu v Německu loni v únoru. Tehdy se všichni dušovali, že začnou rychle stavět. Americký Wolfspeed chtěl investovat 2,7 miliardy eur, ZF 170 milionů eur. Investici podpořily i zemská sárská a spolková vláda, a to dotací za půl miliardy eur. Obě vlády si od projektu slibovaly vytvoření šesti set pracovních míst. Závod Wolfspeed měl být „největší světovou továrnou na polovodiče z karbidu křemíku“, primárně pro elektromobily. Sárská vláda už dnes pochybuje o tom, že firma svoji továrnu postaví. Potýká se totiž s vážnými finančními problémy a čeká při jejich řešení na Donalda Trumpa.
Trochu jiný je případ továren výrobce čipů Intel, které měly stát u Magdeburgu. Intel už nedávno oznámil, že stavbu odkládá, první čipy by zde mohly být vyrobeny až v roce 2027. Americká společnost chce ale z finančních důvodů své investice v Sasku‑Anhaltsku ještě přehodnotit: firma počká, jak výrobu čipů v Americe podpoří prezident Trump a zda tato podpora nebude výhodnější než ta německá.
Němečtí ekonomové americké čipové investice na německé půdě už odepsali. Podle nich je krajně nepravděpodobné, že Intel do Magdeburgu v současnosti se svou výrobou dorazí. I uznávaní odborníci jako Christian Rusche, hlavní ekonom pro digitalizaci, strukturální změny a hospodářskou soutěž v Německém ekonomickém institutu (IW), tvrdí, že s Trumpem v roli prezidenta Intel dva plánované závody u Magdeburgu nepostaví. Pro místní komunity to bude velká rána – továrny měly dát práci třem tisícům lidí.
„Trump spoléhá na protekcionismus, chce zavést vysoká cla a přivést do Ameriky co nejvíc firem,“ vyjádřil se profesor Rusche z IW v německém veřejnoprávním rozhlasu a přidal vysvětlení: „USA jsou nejdůležitějším odbytištěm. Pro čipové společnosti je rozhodně relevantní úvaha o posílení výroby ve Spojených státech s ohledem na hrozbu cel.“ Další ekonomové připomínají, že Trump v kampani mluvil i o daňových úlevách pro firmy sídlící v Americe. To by spolu s tarify na zboží ze zahraničí mohlo výrazně zvýšit přitažlivost USA pro budování nových výrob.
Kdo podpoří víc?
Trump sice kritizoval Joea Bidena za dotace, tedy i za to, že zavedl dotační „zákon o čipech a vědě“, aby přitáhl polovodičový průmysl do USA. Nový americký prezident ale bude zřejmě v proamerické dotační politice pokračovat. Jak říká ekonom Rusche z IW: „Trump preferuje americkou továrnu dvacetkrát před továrnou v Kanadě a třistakrát před podnikem v Německu.“
U Intelu by Američané museli hodně přitlačit, Německo slíbilo firmě dotace 10 miliard eur. Při pohledu na sumy, které mají k dispozici Spojené státy, se to ale klidně může stát. Ve speciálním fondu čeká 50 miliard dolarů na výrobu polovodičů a daňové úlevy ve výši 24 miliard dolarů. Německo a EU jako celek nemůže v této oblasti moc konkurovat ani Číně, která spustila nový fond financování čipové výroby ve výši 44 miliard eur, přitom dál provozuje jiné dva investiční fondy podobného zaměření.
Němci se tak pomalu smiřují s odchodem americké výroby čipů a hledají náhradní cesty k soběstačnosti. K tomu ale potřebují vzácné suroviny, které by mohly nabídnout nové dohody o volném obchodu se zeměmi Latinské Ameriky, jmenovitě s Brazílií, Argentinou, Paraguayí a Uruguayí. První zajímavá příležitost i pro českého eurokomisaře pro zahraniční partnerství Jozefa Síkelu…