Investujete na důchod? Nově si snížíte daň i mimo penzijko
Investování dostalo od letoška stejné daňové výhody, jako už mnoho let mají penzijní spoření nebo některé typy životního pojištění.
Peníze, které během roku investujete do akcií, podílových fondů a podobných nástrojů, si díky tomu můžete odečíst od základu daně, a to až do limitu 48 tisíc korun za rok. Výsledná daň (15 % ze základu) vám tak může klesnout až o 7200 korun ročně. Když se přidá partner, ušetří domácnost až 14 400 korun.
Zmíněné maximum odpovidá situaci, kdy pravidelně investujete čtyři tisíce měsíčně. Ale i kdybyste investovali jenom tisícovku měsíčně, tedy 12 tisíc ročně, může vám nově zůstat až 1800 korun ročně, které byste jinak museli odvést na daních. Po připočtení partnera až 3600 korun.
Nová státní podpora vám poprvé může snížit daň z příjmů právě za letošní rok. Na splnění základní podmínky, která ji umožní využít, zbývá už jenom měsíc a půl. Nezáleží na tom, jestli jste peníze investovali pravidelně, postupně, nebo jestli je vložíte až jednorázově na konci prosince. Daňová úleva se počítá vždy z celkové částky za kalendářní rok.
Investice může ochutit DIP
Novinka nazvaná dlouhodobý investiční produkt (DIP) chce podpořit lidi, kteří se snaží včas finančně zajistit na důchod. Míří hlavně na ty, kdo si kupují přímo akcie nebo investují přes podílové fondy a přinejmenším z části takových investic si neplánují vybrat zisky dříve než ve stáří.
Abyste si DIP mohli odečítat od základu daně, musíte se zavázat, že si z něj nevyberete peníze dříve než v 60 letech věku a zároveň ne dříve než po deseti letech od založení – takže když si DIP sjednáte třeba až v 53 letech, můžete ho ukončit nejdříve v 63 letech. Kdo tuhle podmínku později nedodrží, bude muset doplatit daň (vrátit státu získané výhody) za posledních až deset let.
Během této doby ale můžete průběžně měnit, do čeho konkrétně investujete, a libovolně to kombinovat. DIP vám dává mnohem víc možností než klasické penzijní fondy, u nichž si volíte mezi několika málo obecnějšími strategiemi.
DIP je vlastně jenom nový jednotný obal pro různé už existující investiční produkty, především pro nákup cenných papírů. Na daňové odpočty teď dosáhnou právě díky tomu, že si je u některého z poskytovatelů zařadíte pod DIP.
Pod DIP lze zařadit jen státem regulované produkty. Jsou to hlavně akcie obchodované na vyspělých trzích, podílové listy (fondy), státní a další bezpečné dluhopisy nebo také vkladové účty.
Konkrétně jde o:
- peněžní prostředky („volnou hotovost“ na účtu),
- investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v EU, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem mimo EU, jestliže je trh uveden v seznamu vedeném ČNB,
- cenné papíry kolektivního investování,
- dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo jeho centrální banka,
- kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy) nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejich emitentem je zahraniční banka se sídlem v EU,
- deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.
Pod DIP se tak nedostane například většina v Česku nabízených korporátních (firemních) dluhopisů, které jsou obecně považovány za rizikové a nedostatečně regulované. Výjimku mají jenom ty, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu (pro představu: seznam korporátních dluhopisů na pražské burze). Na daňovou podporu nedosáhnou ani přímé nákupy kryptoměn nebo zlata, nicméně projdou ve formě specializovaných ETF či jiných regulovaných fondů.
Novou daňovou úlevu můžete využít i v případě, že pro vás investování zatím zní příliš odvážně. Když pomineme, že na výběr jsou i velmi opatrné (konzervativní) investice, některé společnosti vám budou úročit dokonce jen peníze uložené na účtu.
Moneta Money Bank zařadila pod DIP spořicí účet, který má stejnou úrokovou sazbu jako ten klasický – od poloviny listopadu to budou 3 % ročně. Dokonce na 5 % ročně láká Raiffeisenbank – ta úročí nezainvestované peníze na účtu DIP (nemluví o spořicím účtu) do limitu 48 tisíc korun, tedy do výše maximální daňové úlevy. Pětiprocentní úrok garantuje až do konce roku 2025. Podobné úročení investičního účtu nabízejí i některé nebankovní společnosti.
Na rozdíl od klasického spořicího účtu si pak peníze nemůžete vybrat – měly by v systému zůstat až do vašich 60 let (nebo se rozloučit s daňovými úlevami). Určitě ale nemusí celou dobu zůstat jen ve formě „nezainvestované hotovosti“, kdykoliv je v rámci DIP můžete přesunout například do akcií, pak do dluhopisů, pak zase do jiných akcií…
Dlouhodobý investiční produkt si můžete sjednat jen u státem regulovaných poskytovatelů – hlavně u bank, obchodníků s cennými papíry nebo investičních společností uvedených v seznamu České národní banky. Potřebné oprávnění má v současnosti už přes třicet poskytovatelů.
Při výběru poskytovatele DIP nezáleží na tom, jestli už u něj máte běžný účet nebo jestli už s ním investujete z dřívějška. Na vašich dosavadních vkladových nebo investičních produktech se ani po sjednání DIP nic nezmění – není potřeba je převádět pod jediného (společného) poskytovatele.
Vybírat byste si měli hlavně podle výše poplatků a podle toho, jestli v rámci DIP vůbec nabízí vámi preferované investiční nástroje, případně podle celkového rozsahu nabídky. Nebojte: v budoucnu můžete přejít k jinému poskytovateli DIP – k tomu se ještě dostaneme.
Jak si díky DIP snížit daně
Pokud investujete tisíce korun ročně a neplánujete si je vybrat dříve než ve stáří (nejdříve za deset let), je škoda novou daňovou úlevu nevyužít.
Zároveň je však zbytečné posílat si na DIP víc, než za daný rok využijete na daňové odpočty. Nic vám sice nebrání, abyste v rámci DIP investovali i víc než 48 tisíc korun ročně na osobu – akorát bude praktičtější, když peníze nad limit investujete klasicky, tedy bez nálepky DIP. Daňovou úlevu na ně stejně nedostanete – a hlavně si s nimi v dalších letech můžete dělat, co chcete.
Odpočty ze základu daně fungují u DIP stejně jako dosud u penzijka nebo životka. Všechny tři produkty (a k tomu ještě nové pojištění dlouhodobé péče) se teď dělí o společný limit.
Podle dřívějších pravidel (pro vklady do konce roku 2023) jste si mohli odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní spoření (doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění) a dalších maximálně 24 tisíc za životní pojištění (pokud obsahuje spořicí složku nazývanou jako investiční, kapitálová či důchodová – tedy s výjimkou čistě rizikového pojištění).
Oba limity se od roku 2024 sloučily do jednoho. Zatímco dříve se limit 24 tisíc korun počítal u každého z produktů zvlášť, nově je společná hranice 48 tisíc korun a záleží na každém člověku, jak ji v praxi využije. Když neuplatňujete odpočty na životní pojištění, můžete si tedy zdvojnásobit odpočet příspěvků na penzijní spoření, nebo odpočty rozdělit mezi penzijko a DIP, případně využít maximální odpočty právě jen na DIP.
Přestože se počet daňově zvýhodněných produktů zvýšil, celkový limit odpočtů bohužel nestoupne – navzdory inflaci a růstu mezd. Dál je možné odečíst si od daňového základu maximálně 48 tisíc ročně, takže samotná daň se tím sníží nejvýše o 7200 korun na osobu (při 15% sazbě).
Každý rok si můžete odečíst jen nové vklady – tedy peníze, které jste do DIPu poslali v daném kalendářním roce (na nákup akcií, podílových fondů a podobně). Peníze, které už tam máte z dřívějška, si znovu neodečítáte. Je to stejný princip, jako funguje u penzijních fondů.
Možnost pro uplatnění odpočtů se rozšiřuje i na straně zaměstnavatele. Vedle penzijního spoření a životního pojištění tedy může lidem nově přispívat na DIP, což je výhodnější než dát jim stejné peníze jako součást mzdy. Ani na straně zaměstnavatele však nestoupla celková výše dosavadní úlevy – tedy maximálně 50 000 korun ročně.
Peníze uložené v rámci DIP si nelze předčasně vybrat (dříve než v 60 letech a ne dříve jak po deseti letech od sjednání smlouvy), pokud nechcete přijít o daňové výhody a zpětně doplácet daň za posledních deset let.
Přípustný není ani částečný výběr peněz. U akcií to znamená, že také průběžné výnosy – hlavně vyplacené dividendy – musí směřovat na účet DIP a zůstat tak v systému.
Během dlouhé doby DIP je ale samozřejmě možné měnit jeho složení. Někdo bude v mládí odvážnější, s blížícím se důchodem pak konzervativnější. Někdo vydělá na konkrétní akcii, ale po pár letech uvidí potenciál zase jinde. V rámci DIP u stejného poskytovatele lze jednotlivé produkty (například akcie) postupně prodávat a místo nich nakupovat jiné, nebo třeba převést část peněz na vkladový účet, posílit podíl dluhopisů a podobně. Pokud při takových změnách necháte všechny peníze – včetně předchozích výnosů – pořád na účtu DIP, je to z pohledu daňového odpočtu v pořádku.
Ze zákazu předčasného výběru je pár výjimek:
Ta první umožní změnit poskytovatele DIP. Není tedy nutné zůstávat celý život u toho, kterého si vybereme na začátku. Konkurence může zaujmout třeba nižšími poplatky, nabídnout výrazně vyšší úroky na dlouhodobém spoření a podobně. Nebo může dosavadní poskytovatel skončit. O daňové výhody nepřijdete, když si všechny peníze převedete z DIP od starého poskytovatele na DIP k novému poskytovateli.
Druhou výjimkou je situace, kdy se klient stane invalidním ve třetím stupni – tedy jeho pracovní schopnost klesne nejméně o 70 procent. Stát mu nebude komplikovat přístup k úsporám ani požadovat doplacení daně.
DIP měl podle původních úvah ministerstva financí přinést ještě jednu velkou výhodu: všechny prodeje cenných papírů (změna složení portfolia) by byly osvobozené od daně z příjmů fyzických osob. Velkorysý nápad ale nakonec neprošel. Na prodeje se tak vztahují standardní pravidla: výnosy jsou osvobozené od daně, pokud celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo při prodeji nejdříve po třech letech od nákupu.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO