Black Friday je tady. Expertka radí, jak v záplavě slev nenaletět
Tradiční slevová akce Black Friday převzatá z USA u nás funguje už řadu let, i když si žije vlastním životem. Je možné porovnat, jak se v Česku za tu dobu změnila?
Od ledna 2023 mají podnikatelé povinnost uvádět při slevě ceny výrobku i nejnižší cenu za posledních 30 dnů v době začátku slevy a z této nejnižší ceny počítat i výši slevy (§ 12a odst. 1 písm. a) podle zákona o ochraně spotřebitele. Tato povinnost se nevztahuje pouze na zboží podléhající rychlé zkáze, případně s krátkou dobou spotřeby, jako jsou typicky netrvanlivé potraviny, řezané květiny a podobně. Stále se ale objevují situace, kdy například obchodníci slevu uvádějí z jiné ceny a tu správnou uvádějí malými písmeny na jiné části cenovky.
Od minulého roku také přibyla nová označení, která mají označovat výhodnou cenu, ale nikoli slevu. Například jde o značení trvale nízké, cenová bomba, naše cena a tak dále.
Slevové akce v Česku byly dlouho pověstné právě tím, že se obchodníci snažili zákazníky nachytat a nabízeli jim pseudoslevy, které ve skutečnosti slevou nebyly…
A na základě dat z výroční zprávy České obchodní inspekce za rok 2023 se domníváme, že s nekalými obchodními praktikami se můžeme běžně setkat i dál. Jen za loňský rok nalezla ČOI více než 243 případů porušení zákazu užívání nekalých praktik v souvislosti s internetovým prodejem. Konkrétně v oblasti slev provedla ČOI loni 1665 kontrol a v 816 případech zjistila porušení – tedy při každé druhé kontrole.
Poradíte lidem, co si ohlídat, když prodejce vyhlásí Black Friday?
Pokud už lidé uvažují o koupi konkrétního zboží se slevou, je vhodné, aby se o něj začali zajímat ještě před Black Friday. Aby věděli, jak se jeho cena pohybuje v čase.
Podnikatel má sice povinnost spotřebitele informovat o nejnižší ceně za posledních 30 dnů a zároveň z této ceny počítat i slevu, ale podle současného výkladu České obchodní inspekce nemá povinnost spotřebiteli jednoznačně sdělit, že uvedená cena je nejnižší cenou za posledních 30 dnů. Spotřebitel tedy nemá možnost si jednoznačně zkontrolovat, jestli se podnikatel řídí zákonem o ochraně spotřebitele, nebo ne.
I v případě, že podnikatel slevu určí správně, by měl být spotřebitel stále obezřetný, neboť současná právní úprava zvýšení cen před Black Friday podnikatelům pouze ztěžuje, ale neznemožňuje. Nelze vyloučit, že někteří podnikatelé již uměle zvýšili cenu v průběhu října, případně ještě dříve, aby následně mohli poskytnout „umělou“ slevu.
Jak je to u plošných slev typu „50 % z ceny na všechno“?
U tohoto druhu slev lze očekávat, že podnikatelé spíše pochybí v případě určení výše slevy na konkrétní zboží. Pokud totiž zboží bylo dříve zlevněno a podnikatel starou slevu zruší anebo neumožní kombinaci slev, bude muset slevu na takové zboží vypočítat ze zlevněné ceny.
Není totiž vysloveně zakázané mít trvající dlouhodobější slevu – pokud to není už běžná cena u obchodníka – ani tuto slevu prodloužit či zvýšit. Nicméně Black Friday je jinou slevou, a proto musí podnikatel vycházet při určování výše slevy z nejnižší ceny za posledních 30 dní.
Kdybyste měla vybrat nefér taktiku, kterou obchodníci typicky tlačí lidi k nákupu, co by to bylo?
Za problematickou považujeme zejména podobnost cenovek slev a cenovek zboží, které je údajně nabízeno za výhodnou cenu. Především pozor na podobnost cenovek s akcemi či slevami a cenovek typu „naše cena, trvale nízké, cenová bomba“. Oba druhy často vypadají podobně, ale u takto označeného zboží vlastně žádná sleva poskytnuta být nemusí. I zde by se jednalo o nekalou obchodní praktiku.
A pozor také na podmíněné slevy. Snížení ceny může být navázáno na nejrůznější podmínky: mimo jiné na minimální výši nákupu, pouze na vybrané zboží nebo jen na to nejdražší či nejlevnější zboží, dále třeba na nákup prostřednictvím aplikace a podobně.
Jak tedy ve slevových akcích typu Black Friday nakoupit, abych nenaletěla?
Obecně je pro spotřebitele díky možnosti odstoupení od smlouvy bezpečnější nákup přes e-shop. V takovém případě také může spotřebitel snáze srovnat ceny s cenami konkurence. K tomu může využít i srovnávače, jako je Hlídač shopů nebo Heureka.
Lidé by měli být opatrní při nákupu zboží anebo služeb, u kterých odstoupit nelze. To je třeba případ spodního prádla nebo počítačových her po jejich rozbalení.
Mimochodem, při nákupu počítačových programů a počítačových a jiných her v digitální podobě je běžně nelze přeprodat dále. Spotřebitel se totiž nestává vlastníkem hry nebo programu, kupuje si pouze právo hru hrát a program užívat.
Spotřebitelům také doporučujeme si v případě nákupu z neznámého e-shopu ověřit, že se nejedná o některý z e-shopů na seznamu rizikových e-shopů vedeném Českou obchodní inspekcí. V případě nákupu přes neznámé e-shopy doporučujeme lidem ověřit si, že se skutečně nacházejí na webové stránce tohoto e-shopu. České e-shopy mají typicky domény .cz případně .com, součástí odkazu by neměla být s e-shopem nijak nesouvisející slova.
V neposlední řadě doporučujeme zvážit použití služeb, které spotřebiteli umožní odklad platby až na okamžik převzetí zboží. Řeč je tedy o dobírkách při převzetí zásilky.
A co když mi nakonec dorazí vadné zboží?
Před nákupem zboží je vhodné zjistit si místo, kde budete případně uplatňovat reklamaci. U nábytku nebo jiného většího zboží jistě oceníte, pokud budete moci reklamaci vyřídit v blízkosti svého bydliště. Podnikatelé jsou povinni zveřejnit konkrétní podmínky reklamace a vrácení zboží na svém e-shopu (§ 1820 odst. 1 občanského zákoníku).
Obecně ale platí, že reklamaci musí podnikatel přijmout ve své provozovně (kamenném obchodě) nebo ve svém sídle, ledaže by pověřil jinou osobu vyřizováním reklamací.
Jaká mám práva, pokud obchodník dělá problémy – nekomunikuje nebo nevrací peníze?
Upozorňujeme, že ne každý zákazník má tato práva, neboť jsou spojena se statusem spotřebitele. Tím typicky není osoba nakupující zboží pro účely svého podnikání. Spotřebitelé mohou odstoupit od kupní smlouvy uzavřené prostřednictvím e-shopu při splnění zákonných podmínek do 14 dnů. Pro odstoupení od smlouvy mohou využít formulář na stránkách ČOI. Upozorňujeme ale, že u některých druhů zboží je odstoupení vyloučeno.
V případě platby platební kartou banky umožňují takzvaný chargeback, což je možnost reklamovat transakci například v případě, že spotřebitel objednané zboží neobdrží. Ovšem na chargeback nemá spotřebitel právní nárok a závisí čistě na posouzení banky.
Obecně hlavní ochranou spotřebitele proti nekalým praktikám je možnost požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé praktiky. V případě závažné nekalé praktiky zákon stanovuje 90denní lhůtu pro odstoupení od smlouvy.
Pokud si v nákupní horečce spotřebitel koupí movitou věc, která nejpozději do jednoho roku od nákupu bude vykazovat vady, nezpůsobené například opotřebením věci, nemusí prokazovat, že vada existovala již v době převzetí věci. Naopak podnikatel bude mít povinnost prokázat neexistenci této vady v době předání věci, případně její způsobení nevhodným užíváním (§ 2161 odst. 5 občanského zákoníku, § 13 zákona o ochraně spotřebitele).
Česká obchodní inspekce zároveň umožňuje jednoduché podání podnětu v rámci e-podatelny ČOI.
V USA má Black Friday velmi silnou tradici a výraznou odezvu zákazníků. Je u nás o tuto akci taky takový zájem?
Narozdíl od USA, kde je Black Friday většinou opravdu soustředěný do jednoho dne, je česká alternativa poměrně rozbředlá. Obchodníci akci komunikují mnoho týdnů a na ni navazující kampaně spouští prakticky kdykoliv, dle svého uvážení. Zřejmě i to je jeden z faktorů, proč jsou v kontextu Black Friday v Americe vyšší slevy. Také soutěž mezi spotřebiteli o výhodnou nabídku u nás není zdaleka tak invenzivní jako tam.
Pavla Adamcová
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO