Přísná pokuta hrozí dál. Pozor na příjmy osvobozené od daně

Když něco dostanete jako dar od příbuzného, nemusíte z takového příjmu platit daň. Podobně je to za určitých podmínek s prodejem nemovitostí, s prodejem různých věcí z vašeho majetku nebo s dědictvím.

Takové příjmy jsou nejen osvobozené od daně, ale ani je nemusíte uvádět v daňovém přiznání. Typicky jde také o prodej akcií po aspoň třech letech, příjem z náhrady škody, přijaté plnění od pojišťovny nebo menší výhry v loterii.

Jenže ne vždycky to znamená, že už daně nemusíte vůbec řešit. Když některý z osvobozených příjmů přesáhne pět milionů korun, máte povinnost oznámit ho finančnímu úřadu. 

Takzvanou oznamovací povinnost byste měli splnit do termínu pro podání daňového přiznání – bez ohledu na to, jestli samotné daňové přiznání vůbec podáváte (nejčastěji kvůli podnikání nebo přivýdělkům).

Jak podat oznámení o osvobozených příjmech

Oznámení o osvobozených příjmech je tedy potřeba poslat finančnímu úřadu v zásadě do začátku dubna. Pokud současně s ním podáváte i daňové přiznání elektronickou formou, prodlužuje se lhůta do začátku května. Když za vás přiznání podává poradce, stačí podat i oznámení na začátku července.

Pokud klasické daňové přiznání vůbec nepodáváte, je potřeba poslat oznámení o osvobozených příjmech už v základní lhůtě, tedy do 2. dubna.

Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Nejjednodušší je využít vzor, který připravilo ministerstvo financí – ten nicméně není závazný, můžete zvolit i méně formální podobu. Oznámení můžete podat jak elektronicky, tak v papírové podobě. Vždycky by ale mělo obsahovat údaj o výši příjmu, popis okolností jeho nabytí a datum nabytí (v případě dědictví datum, kdy skončilo dědické řízení).

V praxi se tahle povinnost týká jen hodně málo lidí, v posledních letech podávalo oznámení kolem osmi tisíc osob ročně. Především: musí jít o příjem přesahující pět milionů korun. Částka se navíc posuzuje pro každý příjem samostatně – nesčítají se.

A i když limit překonáte, pro jednu z nejčastějších situací – prodej nemovitosti – je tu výjimka. Podle zákona se totiž „oznamovací povinnost nevztahuje na příjmy, o nichž si může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup (…)“. Tím se v praxi rozumí katastr nemovitosti.

V praxi tak oznámení přijde v úvahu hlavně tehdy, když dostanete hodnotný dar nebo dědictví. Pozor: počítají se například i příjmy z veřejné sbírky po přírodních katastrofách. Nad pětimilionovou hranici se můžou dostat i některá plněná od pojišťovny, náhrada škody či nemajetkové újmy, příjmy z prodeje cenných papírů nebo příjmy z prodeje hodnotných věcí, například starožitností.

Zajímavost :  Japonská Toyota plánuje výrazne zvýšiť výrobu áut v Číne

Podrobnější přehled příjmů, které jsou osvobozené od daně, najdete v rámečku na konci článku.

Počet lidí, kteří podali oznámení o osvobozeném příjmu

  počet osob
rok 2021 7 814
rok 2022 8 980
rok 2023 8 802
Zdroj: Generální finanční ředitelství

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu

Kdo neoznámí osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun, dostane od finančního úřadu přísnou pokutu. Úřad ji ukládá přímo ze zákona v pevně stanovené výši:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost splníte sice po stanovené lhůtě, ale dříve, než vás k tomu finanční správa vyzve (i v tom nejmírnějším případě, kdy příjem jen mírně přesáhne pět milionů korun, tedy pokuta dosáhne pět tisíc korun)
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost splníte v náhradní lhůtě až poté, co vás k tomu finanční správy vyzvala (i když příjem jen mírně přesáhne pět milionů korun, dělá pokuta už 500 tisíc korun)
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost nesplníte ani v náhradní lhůtě určené finanční správou

Pokutu může úřad uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy mělo být oznámení podáno.

Když o to požádáte, může vám finanční správa pokutu prominout (zcela nebo zčásti). Za určitých okolností máte velkou šanci, že vám vyhoví. Přesto na tom vždycky ztratíte přinejmenším tisícovku.

Za žádost o prominutí pokuty totiž musíte zaplatit poplatek, který dělá 1000 korun (neplatí se v případě, že je pokuta maximálně 3000 korun, což se ale netýká žádné z námi zmíněných variant).

Podle zákona může finanční správa pokutu prominout, pokud jste neoznámili osvobozený příjem „z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit“. Lze to i zpětně – tedy v případě, že jste pokutu už zaplatili.

Úřad pak posuzuje konkrétní situaci, nicméně Generální finanční ředitelství v „metodickém pokynu“ uvedlo několik typických případů, kdy by měl žadateli vyhovět:

  • nepříznivý zdravotní stav (který znemožnil splnění povinnosti oznámit osvobozený příjem),
  • živelní pohroma,
  • podání oznámení bez výzvy úřadu do 150 dnů po uplynutí původní zákonné lhůty,
  • podání oznámení na výzvu úřadu do 120 dnů po uplynutí původní zákonné lhůty.
Zajímavost :  Astronomická pokuta. Rusko žádá po Googlu už 2,1 kvintiliardy dolarů

Seznam není vyčerpávající, pokutu lze prominout i v jiných vážných situacích. Finanční ředitelství nicméně zdůrazňuje, že „i nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí pokuty proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní.“

Důležitou podmínkou pro prominutí pokuty zároveň je, že u finanční správy nemáte nedoplatek z jiných daňových povinností, který už je tak dlouho po splatnosti, že je takzvaně vykonatelný (stát ho vymáhá v exekuci). Naději na úplné prominutí této sankce nemáte ani v případě, že jste v posledních třech letech dostali dvě jiné pokuty od finančního úřadu, například za opožděné podání přiznání.

Šanci na prominutí pak vůbec nemají lidé, kteří v uplynulých třech letech „závažně porušili daňové a účetní předpisy“, a to i ve funkci statutárního orgánu právnické osoby (typicky jednatel nebo člen představenstva nějaké firmy). Překážkou je však jen závažné (ne jakékoliv) porušení těchto předpisů – co se tím rozumí, upřesňuje opět metodický pokyn finančního ředitelství.

Finanční správa dostává v posledních třech letech kolem osmi až devíti tisíc oznámení o osvobozeném příjmu.

Za nesplnění této povinnosti uložila v posledních dvou letech kolem 250 pokut ročně, téměř všechny v nejnižší ze tří variant – tedy 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, kdy příjemce podal oznámení dodatečně i bez výzvy úřadu. Pokutu v posledních dvou letech prominula u 44, respektive 70 lidí za rok.

V roce 2021 uložila pokut výrazně víc, současně jich ale také výrazně víc odpustila. „Rok 2021 byl ve statistikách ovlivněn pandemickou situací a generálními pardony ministerstva financí,“ připomíná mluvčí finanční správy Patrik Madle.

Počet uložených pokut za neoznámení osvobozeného příjmu

  2021 2022 2023
podáno pozdě, ale bez výzvy finanční správy 721 257 239
podáno pozdě až po výzvě finanční správy 3 2 1
nepodáno ani v náhradní lhůtě po výzvě finanční správy 1 0 0
Zdroj: Generální finanční ředitelství

Pokuta měla zmírnit, ale nezmění se

V původním návrhu takzvaného podnikatelského balíčku, který letos připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, byl také záměr ministerstva financí na „snížení sankcí za neoznámení osvobozeného příjmu z důvodu jejich neúměrné výše“.

Ve verzi, kterou v srpnu nakonec podpořila vláda, už ale tento bod chybí. Ministerstvo financí odpovědělo webu Peníze.cz, že něco takového nikdy nenavrhovalo a ani neplánuje.

„Ministerstvo financí snížení sankcí za neoznámení osvobozeného příjmu v rámci podnikatelského balíčku nikdy nenavrhovalo. Předkladatelem podnikatelského balíčku bylo ministerstvo průmyslu a obchodu. V tuto chvíli o jakékoliv redukci těchto sankcí neuvažujeme,“ říká Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva financí.

Jak se to tedy do balíčku vůbec dostalo? „Návrh na snížení sankcí za neoznámení osvobozeného příjmu byl součástí návrhu podnikatelského balíčku, který byl určen pro meziresortní připomínkové řízení. Gestorem tohoto návrhu na snížení sankcí bylo ministerstvo financí. Na základě diskusí, které proběhly během připomínkového řízení, a jednání vrchních ředitelů obou ministerstev byl daný návrh z balíčku vyřazen. Hlavním důvodem je, že se tato problematika většinou netýká podnikatelů,“ vysvětluje Petra Milcová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO