Jak se vyznat ve vyúčtování plynu. Faktura krok za krokem
Vyúčtování plynu vypadají u různých dodavatelů různě. A taky přicházejí různě – do schránky, e-mailem nebo třeba do aplikace. Důležité je, že některé věci musí obsahovat vždycky. Projdeme si je postupně.
Faktura se člení do tří částí: A, B a C. Začneme od A – jako od Adama.
Aby to bylo radostné, našli jsme fakturu, která skončila přeplatkem. Něco jsme na ni skryli, protože je opravdová. Nevidíte tedy:
- 1. Číslo faktury. Není moc podstatné – kdybyste chtěli vyúčtování reklamovat, můžete dodavatel díky číslu rychleji identifikovat, který dokument máte na mysli.
- 2. Číslo zákazníka. Pokud se s dodavatelem budete bavit, ať o tomhle vyúčtování, nebo o čemkoli jiném (nové nabídce, snížení nebo zvýšení záloh, změně adresy nebo účtu…), je dobré tohle číslo znát. Firmy se často tváří, že je pro ně důležitější než vaše jméno a adresa. Číslo smluvního účtu – to je dobré pro dodavatele.
- 3. Adresu zákazníka a adresu odběrného místa, tedy místa, kde se plyn spotřebovává. Nemusí být shodné.
Dál vidíte:
- 4. Přeplatek/nedoplatek. Jak to za předchozí rok dopadlo. Jestli jste na zálohách zaplatili víc, než jste spotřebovali, nebo jestli budete muset doplácet. A informace o tom, co se stane s přeplatkem, nebo do kdy a jak zaplatit nedoplatek. Případně pokud máte dovolené inkaso, že si pro peníze dodavatel na váš účet sáhne sám.
- 5. Zúčtovací období. Tedy zprávu o tom, za jaké období vyúčtování je.
Pokračujeme další oblastí části A vyúčtování spotřeby plynu.
- 1. Dodavatel rekapituluje, kolik jste zaplatili na zálohách, kolik jste spotřebovali plynu a kolik byste za něj podle smlouvy měli zaplatit.
- 2. Všimněte si kulatého grafu. Na něm vidíte zejména dvě pole: dodávku plynu a distribuci plynu, respektive to, kolik za ně zaplatíte. Přestože jsou si obě slova významově blízká, mají odlišný význam a je dobré ho znát.
Pod slovem dodávka se skrývá samotný plyn, komodita. Je to ta část ceny, kterou můžete ovlivnit vyjednáváním s dodavatelem nebo jeho změnou. S cenou za distribuci ale nepohnete – jedině tak, že budete spotřebovávat míň. Poplatky za distribuci určuje pro každý rok Energetický regulační úřad – a je to fakticky poplatek za využívání sítě potrubí a všeho, co k tomu patří. - 3. V plánu záloh si můžete všimnout jedné drobnosti. Na minulém obrázku jste možná registrovali, že vyúčtování je k začátku dubna. Další zálohy se mají platit až v červnu. Kam se ztratil ten čas mezi tím? Jednoduchá věc: minulý rok se na zálohách zaplatilo víc, přeplatek bohatě pokryje jednu zálohu. Můžete se ale s dodavatelem dohodnout, že přeplatek vám bude vyplácet.
- 4. Dodavatel navrhuje vzhledem k přeplatku a mírně klesající spotřebě (viz sloupcový graf) na další rok zálohy nižší.
Vyúčtování plynu, část A, poslední díl.
Trochu opakování, ale nový důležitý údaj tu taky najdete. Respektive dva: stav plynoměru na začátku a na konci období.
Odběr se většinou počítá v krychlových metrech, které se pak převádějí na kilowatthodiny spalného tepla. Jenže máme tu dva údaje o krychlových metrech: nepřepočtenou a přepočtenou spotřebu. Je to proto, že metr krychlový plynu v létě není totéž jako metr krychlový plynu v zimě. A jiný je metr krychlový plynu v nížině, kde je vyšší tlak vzduchu, a jiný v kopcích. Spotřebované metry se tedy násobí takzvaným objemovým koeficientem – ale jak vidíte, na spotřebě jedné domácnosti je rozdíl nepatrný a zanedbatelný.
Tenhle objem plynu se pak násobí koeficientem, který odráží výhřevnost plynu. Ta zas může být různá – uvádí se obecně, že bývá kolem 10,55, dodavatel z příkladu použil koeficient téměř 10,7. Výsledek pak ukazuje spotřebované teplo v kilowatthodinách. Tenhle způsob se považuje za přesnější a spravedlivější než počítat spotřebu podle odebraného objemu plynu. V Česku se používá přes dvacet let.
Dostali jsme se k části B. Samá tabulka. Ale přece z ní jde vyčíst ledacos zajímavého. Tak například z přehledu uhrazených záloh můžeme dedukovat – a není potřeba na to být Hercule Poirot –, že smlouva je uzavřená na dobu neurčitou. Proto taky dodavatel najednou mění výši záloh.
Schválně jsme našli fakturu z doby těsně před covidem a za covidu: ceny plynu šly nahoru a těm, kdo je neměli na určitou dobu fixované, dodavatelé zvedali zálohy.
A to přesto – podívejte se na listopad a prosinec –, že stát dočasně odpustil DPH. To bylo ovšem dočasné řešení problému s vysokými cenami plynu. Od roku 2023 se pak zaváděl cenový strop. Ale to už na faktuře vidět není. A dneska už by byl zase celý sloupeček se sazbou DPH plný „21 %“.
Tady jsou dvě dost odlišné věci: první se týká toho, kdy a jak se odečítal stav plynoměru. Odečet neprovádí dodavatel, ale distributor (majitel trubek). Někdy mu stačí odhad, někdy posílá svého člověka, případně vás vyzve k samoodečtu. K tomu víc na dalším obrázku.
Ale vlastně se dostáváme k tomu, na co už jsme narazili: distributor versus dodavatel. Ten, komu platíte za plyn, je dodavatel. Plyn kupuje na burze a bohatne na rozdílu mezi tím, za kolik nakoupil a za kolik vám prodal. A když jeho konkurent nabídne lepší cenu, můžete přestoupit.
S distribucí je to jiné: je to obor, kde konkurence neexistuje. Stačí, když se opravuje jedno potrubí, ještě aby jich pod chodníkem bylo desatero. Cena za distribuci je proto určovaná úředně. Peníze na ni vybírá dodavatel a přeposílá je pak všechny dál.
Vidíme je i tady ve druhé tabulce: jedna její část je stálý měsíční plat, tedy poplatek za to, že jste připojeni a že vám distributor garantuje nějakou kapacitu dodávek. Druhá část je pak přímo závislá na tom, kolik plynu skutečně odebíráte.
Všichni distributoři se snaží co nejvíc zákazníků dostat k tomu, aby si plyn odečítali sami. Jestli to děláte ručně, uvádějte korektní číslo plynoměru a spotřebu jen do desetinné čárky. Dodavatelé nabízejí ke stažení i mobilní aplikace, se kterými prostě stačí plynoměr jenom vyfotit.
Když někdo zvoní, že přišel odečíst plyn, měl by být vybavený služebním průkazem – a především: měl by být předem ohlášený. Pokud máte pochybnosti, volejte a pište svému distributorovi.
Největší část plynové sítě obsluhuje v Česku společnost GasNet, dřív RWE GasNet.
- Telefonní linka: 555 90 10 10
- E-mail: [email protected]
Společnost EG.D, která distribuuje plyn na jihu republiky, na dotazy po datu odečtů odpoví na následujících kontaktech:
- Telefonní linka: 800 22 55 77
- E-mail: [email protected]
Pražská plynárenská Distribuce, která obsluhuje Prahu a některé obce v okolí, zveřejňuje harmonogram plánovaných odečtů na svém webu. Tam najdete i poučení o tom, jakým průkazem se odečitatel má prokazovat.
Je to asi skoro zanedbatelná položka, pár korun – ale poslouží nám to k drobnému výkladu: energetické přenosové soustavy, tedy dráty a trubky, to je dost složitá věc, která se neobejde bez nějaké autority, která bude dozorovat, koordinovat, hlídat jeho stabilitu a vyrovnávat. To je státní společnost OTE neboli Operátor trhu s energiemi. Ceny za jeho služby jsou pevně dané Energetickým regulačním úřadem.
Druhá tabulka obsahuje konečně rozepsané, to, co dostává distributor: zase je tu stálý měsíční plat, za to, že odebíráte, a platby za skutečně odebrané množství. Jsou to ceny bez daně z přidané hodnoty, na kterou ještě přijde řeč. Ale až o obrázek později.
Na tomhle obrázku je ještě položka daň z plynu. Spotřební daň z plynu se zaváděla od roku 2008, domácnosti ale od začátku patřily mezi odběratele, kteří budou do jejího placení osvobozeni. Přesto se ty nuly do vyúčtování vypisujou. Pro pořádek.
Tabulka s daňovým shrnutím ukazuje všechny položky bez DPH (hezký paradox: ten, kdo není osvobozený a platí i spotřební daň ze zemního plynu, odvádí ještě i z téhle daně DPH) a výpočet DPH.
Kdybyste si někdy potřebovali počítat DPH, máme na to kalkulačku: Kalkulačka DPH a kalkulačka základu daně pro DPH.
A konečně část C. Tady se nám dostane předepsaných poučení. Ještě si ujasníme, jaký je produkt, na jehož dodávkách jsme se dodavatelem plynu dohodli, jestli jde o smlouvu na dobu určitou nebo na dobu neurčitou.
Dodavatel nás informuje o kontaktech a o způsobu reklamace. Dozvíme se, že máme právo na změnu dodavatele (ovšem když to budete zkoušet bezdůvodně v době fixace, je to spojeno s nějakou sankcí) a že pro každý případ je tu ještě Energetický regulační úřad, na který se můžete obrátit.
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO