Rychlejší oddlužení neláká. Soudy sahají lidem do nezabavitelného minima

Loni v říjnu bylo podáno 1712 návrhů na povolení oddlužení, letos v říjnu to bylo 1648 návrhů. Při pohledu na čísla se zdá, že u insolvencí k žádné zásadní změně nedošlo. Opak je pravdou. Od 1. října platí nový insolvenční zákon, na který se dlouho čekalo a který výrazně zkrátil dobu oddlužení – z pěti na tři roky.

Právě zkrácení celého procesu mělo nalákat víc dlužníků. Ti se tak mohou zbavit mnohdy statisícových dluhů, které by jinak nikdy nesplatili. A vrátit se tak z šedé ekonomiky do normálního života. V něm, jak doufá stát, budou pracovat a odvádět daně, takže se jejich oddlužení vyplatí celé společnosti.

Proč tedy tedy čísla nerostou? „Důvodů je několik. Zejména pozdní zveřejnění nových formulářů a kalkulačky adekvátního příjmu ze strany ministerstva spravedlnosti. Řada zpracovatelů vyčkávala a návrhy začala podávat až v půlce října. V listopadu a prosinci by se tak měl počet návrhů snad zvýšit, i když se objevil jiný problém,“ vysvětluje expert na dluhovou problematiku a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Některé soudy totiž začaly při schvalování oddlužení požadovat vyšší splátky v úvodní fázi oddlužení. Jde i o několik tisíc korun měsíčně, na což část dlužníků jednoduše nemá.

Podle nových pravidel musí člověk, který podá návrh na povolení oddlužení, platit zálohy na náklady řízení v minimální výši 2178 korun měsíčně (u manželů 3267 korun). Přesněji jde o částku 1800 korun + DPH (u manželů 2700 + DPH). Tuto částku platí nejenom celé tři roky (36 měsíců), ale nově už i v takzvané úvodní fázi, tedy od povolení oddlužení do jeho schválení. To trvá většinou pět až šest měsíců. 

Co teď ale mnohé žadatele překvapilo je, že některé soudy požadují navíc ještě před schválením oddlužení peníze na takzvané zálohy na odměnu za přezkum pohledávek insolvenčním správcům. Tato odměna činí 1000 korun za každou přezkoumanou pohledávku plus DPH, tedy celkem 1210 korun. Platí tu ale limit – 20 tisíc korun. Pokud by měl tedy dlužník 40 pohledávek, tak nebude platit 40 tisíc, ale maximálně 20 tisíc korun. Průměrný počet pohledávek na dlužníka v současnosti činí čtrnáct.

Pokud má tedy dlužník například tři věřitele, a má platit podle soudu za přezkum tří pohledávek už v úvodní fázi, připlatí si k 2178 korunám ještě další 3630 korun (včetně DPH) navíc. A pro většinu to znamená sáhnout hlouběji do kapsy, respektive i do takzvaného nezabavitelného minima. To je podle dluhových expertů zásadní problém, podle nich by mělo nezabavitelné minimum zůstat v plné výši dlužníkům.

„Zálohy za přezkum pohledávek se mají platit dva měsíce po skončení splátkového kalendáře, tedy většinou po 36 měsících, tedy vlastně 37. a 38. měsíc,“ říká Hábl. 

Rozhodnutí některých soudů podle něj vkládá do insolvenčního řízení obrovskou bariéru už na vstupu. „Takovéto bezprecedentní prolomení zákonné nezabavitelné částky způsobí, že až se tato informace rozšíří mezi předlužené lidi, tak velká část do oddlužení nevstoupí, protože na oddlužení nebude mít, a zůstane navždy v exekucích,“ varuje Hábl.

„Máme již informace od některých organizací, které se věnují dluhovému poradenství, že zastavily podávání návrhů k soudu, dokud se situace nevyřeší, protože nechtějí své klienty vystavit takovému riziku,“ popisuje dále expert.

Na problém upozornila na sociální síti X i exekutorka Blanka Březinová. „Dlužnice se srážkou 2558 korun neprojde, je to málo. Má základní školu, víc nevydělá. Dle původní úpravy by prošla, byť na 5 let. Tak asi děkujeme všem, kteří novelu v této podobě tlačili. Pošlu k nim paní na rady,“ píše Březinová.

Doplňuje, že dotyčné paní dal soud k povinným 2178 korunám platit ještě zálohu ve výši 1000 korun + DPH právě na přezkum pohledávek. A na to už žena nemá. Respektive musela by sáhnout právě do nezabavitelné částky a z té si ukrojit 830 korun (2178 + 1210 – 2550).

Povinnost platit zálohu na odměnu za přezkum přihlášek pohledávek hned na začátku oddlužení požaduje zhruba polovina insolvenčních soudů. Jedním z nich je i pražský krajský soud.

„Soud vychází ze zákonné odměny, kdy insolvenční zákon přiznává insolvenčním správcům předmětnou odměnu, kterou však nelze uhradit v průběhu plnění oddlužení. K tomuto může dlužník přistoupit v období dvou měsíců po skončení oddlužení, tedy při zachování lhůty tří let jde o 37. a 38. měsíc, což však při výši odměny 1000 Kč za každou přezkoumanou přihlášenou pohledávku nebude dostačovat. Protože zákon v tomto směru situaci plně neřeší, pak závisí na výkladu soudu, jak se s touto problematikou vypořádá,“ říká Naděžda Křivánková, místopředsedkyně Krajského soudu v Praze pro insolvenční úsek.

„Proto jsme přistoupili k tomu, že již v rozhodnutí o zjištění úpadku a povolení oddlužení ukládáme dlužníkům povinnost k placení zálohy právě i na tuto odměnu, protože jinak by u většiny dlužníků musela doplácet Česká republika, a to zajisté nebyl záměr zákonodárce,“ vysvětluje.

Podle ní by soudům pomohlo, kdyby v insolvenčních návrzích či přílohách byla vypsána většina věřitelů a jejich pohledávek, aby soud měl představu o předpokládané výši odměny, kterou bude správcům potřeba uhradit. „A podle toho by pak přistoupil k takové výši zálohy, která by byla dostačující a příliš dlužníka nezatěžovala. To se však v současné době neděje,“ upozorňuje soudkyně.

Podle Hábla ale na případy, kdy není dlužník schopen zaplatit odměnu za přezkum v plné výši ve dvou měsících po skončení splátkového kalendáře, pamatuje vyhláška o odměně insolvenčního správce. „V takovém případě by měla být výše zálohy korigována a odpovídat reálně provedeným srážkám z příjmů dlužníka v tomto období. Nehrozí tedy, že by musel odměnu ve zbývajícím rozsahu hradit stát,“ pokračuje dluhový expert. 

Stát může ze dlužníky platit peníze insolvenčním správcům jen v ojedinělých případech: když by dlužník v průběhu splácení zemřel nebo kdyby mu bylo oddlužení zrušeno, protože například porušil stanovené podmínky.

Dohady mezi soudy a experty na dluhovou problematiku ministerstvo spravedlnosti, jako autor zákona, rozsoudit nemůže. Uvedlo, že se k rozhodování jednotlivých soudů nemůže vyjadřovat, protože to je „úlohou vyšších stupňů soudní soustavy“.

Úřad nicméně přiznává, že zákon u záloh na přezkum pohledávek zcela jasná pravidla nestanovuje. „V důvodové zprávě novely insolvenčního zákona je uvedeno, že v úvodní fázi řízení – od povolení do schválení oddlužení – není nezbytné uhradit zálohy na odměny za přezkum přihlášených pohledávek v plné výši. Takovou zálohu lze totiž uhradit později,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. 

Podle něj je ale zapotřebí rozlišit povinnost a možnost. „Přestože zákonná úprava neukládá dlužníku povinnost platit v úvodní fázi více než 2178 Kč měsíčně, je v zájmu dlužníka uhradit zálohu na relevantní náklady insolvenčního řízení dobrovolně a co nejdříve, je-li to vzhledem k okolnostem možné,“ pokračuje Řepka.  

Mělo by se tedy hlavně přihlížet k tomu, jaká je dlužníkova finanční situace. A také, zda peníze navíc za přezkum pohledávek v úvodu oddlužení má, nebo ne. A nesahat mu na nezabavitelné minimum.

„Cílem nové právní úpravy je především zachovat současnou míru dostupnosti oddlužení pro nízkopříjmové dlužníky. Proto nebyla zvýšena kvantitativní bariéra na vstupu do oddlužení, kterou představuje minimální měsíční splátka. Smyslem a účelem bylo nepřekročit ani kombinací srážek ze mzdy a povinných záloh výši minimální splátky, aby nedošlo ke zvýšení překážky na vstupu do oddlužení,“ dodává Řepka.

Podle něj by ale bylo dobré, kdyby se soudy v této věci sjednotily. „Ministerstvo se svou přednáškovou a metodickou činností snaží o sjednocení praxe,“ dodal.

Více jsme o nových pravidlech v oddlužení psali zde: Rychlejší oddlužení, ale přísnější dohled. Nový insolvenční zákon je tady

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz…. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO