Asadův režim v Sýrii padl, bývalý prezident utekl do Moskvy. Česko stáhlo své diplomaty
Režim syrského prezidenta Bašára Asada se v noci na neděli po 24 letech zhroutil. Diktátora, který ještě před dvěma týdny měl moc zdánlivě pevně v rukou, smetla blesková povstalecká ofenziva za 11 dnů, poté, co se to během občanské války nepodařilo téměř 14 let. Podle ruských tiskových agentur, které se odvolávají na zdroj z Kremlu, je nyní Asad i s rodinou v Moskvě. Dřívější informace přitom hovořily o možnosti jeho úmrtí při pádu letadla, kterým prchal z Damašku.
Rebelové chtějí předat moc přechodnému vládnímu orgánu s plnými výkonnými pravomocemi. Česko dočasně stáhlo všechny diplomatické pracovníky ze své ambasády v Sýrii.
Povstalci vedení islamisty obsadili v noci na neděli prakticky bez odporu Damašek a ráno v televizním prohlášení oznámili, že Asadův režim svrhli a propustili vězně. Muž, který prohlášení přečetl, vyzval všechny opoziční bojovníky a občany k zachování státních institucí svobodného syrského státu a k návratu Syřanů ze zahraničí do vlasti.
VIDEO:Povstalci v Asadově paláci
Povstalci v Asadově paláci. • Síť X
Podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) bylo během povstalecké ofenzivy zabito 910 lidí, z toho 138 civilistů.
Syrský premiér Muhammad Ghazí Džalálí dal najevo, že je připraven předat moc. Na záběrech na sociálních sítích byl v neděli už vidět v doprovodu povstalců. Jejich vůdce Abú Muhammad Džúlání během dne dorazil do Damašku, kde od 16:00 místního času do pondělních 05:00 platí zákaz vycházení.
Syrská armáda do poslední chvíle tvrdila, že pokračuje v akcích proti „teroristům“. Na záběrech na sociálních sítích byly ale spíše než boje vidět velké skupiny Syřanů slavících v řadě měst pád režimu a strhávajících sochy jeho představitelů a provládní plakáty. V Damašku civilisté také pronikli do Asadovy rezidence.
Povstalci uvedli, že Asad uprchl. „Asad a členové jeho rodiny přicestovali do Moskvy. Rusko jim z humanitárních důvodů poskytlo azyl,“ citovala ruská agentura TASS i další ruské agentury nejmenovaný zdroj z Kremlu.
Dva syrští činitelé dříve agentuře Reuters řekli, že považují za pravděpodobné, že Asad mohl zahynout při pádu letadla v okolí Homsu na středozápadě země. Jeho smrt ale nikdo nepotvrdil.
Americký prezident Joe Biden označil pád Asadova režimu za akt spravedlnosti a za historickou příležitost pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Zároveň však varoval, že nynější situace přináší rizika a nejistotu. Spojené státy podle končícího šéfa Bílého domu budou jednat se všemi syrskými skupinami, aby pomohly vytvořit nezávislou a suverénní Sýrii s novou ústavou a novou vládou sloužící všem obyvatelům.
Rusko už nemělo zájem Asada chránit, řekl Trump
Nově zvolený americký prezident Donald Trump dal najevo přesvědčení, že Asad utekl ze své země, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Biden poukázal na kroky USA a jejich spojenců, které podle něj oslabily podporovatele Asadova režimu, tedy Rusko, Írán a libanonské radikální hnutí Hizballáh. „Náš přístup změnil rovnováhu sil na Blízkém východě,“ prohlásil.
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je pád režimu, který byl důležitou součástí íránské osy, historickou událostí a přímým důsledkem úderů, které Íránu a libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh uštědřil Izrael. Ten také obsadil nárazníkovou zónu mezi oběma státy v příhraniční oblasti Golanských výšin. Dva bezpečnostní zdroje Reuters řekly, že Izrael v neděli na Sýrii opakovaně zaútočil, a to především na sklady zbraní.
Také Spojené státy podnikly v centrální Sýrii desítky vzdušných úderů namířených proti základnám a bojovníkům teroristické organizace Islámský stát (IS), uvedlo velitelství americké armády Centcom. USA podle něj chtějí zabránit tomu, aby IS po pádu syrského režimu znovu nabral na síle.
Asadův pád přivítali mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz či francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří zároveň vyzvali Sýrii k jednotě a k politickému řešení současné situace. Čína doufá, že Sýrie se co nejdříve vrátí ke stabilitě.
Írán uvedl, že respektuje syrskou jednotu a národní suverenitu a vyzval k zahájení národního dialogu všech částí syrské společnosti. Na íránskou ambasádu v Damašku v neděli vtrhli povstalci, kteří vstoupili také do rezidence italského velvyslance; nikdo neutrpěl zranění.
Hakan Fidan, ministr zahraničí Turecka, které má k povstalcům blízko, v Dauhá prohlásil, že Syřané si budou moci sami rozhodnout o budoucnosti. Zároveň varoval, aby mezinárodní společenství nedovolilo teroristickým organizacím využít situace po svržení Asadovy vlády. Jordánský král Abdalláh II. uvedl, že jeho země respektuje volbu syrského lidu.
Nejezděte do Sýrie, varuje ministerstvo
České ministerstvo zahraničí varovalo občany před cestami do Sýrie a ty, kteří se na jejím území nacházejí, vyzvalo k jejímu opuštění. Černínský palác informoval o tom, že všichni diplomatičtí pracovníci z ambasády v Damašku byli dočasně staženi a jsou spolu se třemi dalšími Čechy v Libanonu. Premiér Petr Fiala uvedl, že sázka na Rusko nakonec Asadovi nevyšla. Zemi popřál stabilitu a svobodu, nikoliv chaos či vládu teroristů. Někteří čeští politici varují před nestabilitou v Sýrii a možnou další vlnou uprchlíků.
Po nedělním jednání krizového štábu českého ministerstva zahraničí šéf české diplomacie Jan Lipavský prohlásil, že povstalce, kteří svrhli režim, Česko nyní vzhledem k jejich minulosti posuzuje velice opatrně. Podle ministra také nadále platí, že islamisté z povstaleckého hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří se na Asadově pádu podíleli, jsou klasifikováni Evropskou unií i OSN jako teroristická organizace a česká vláda s nimi nemá a nechystá v tuto chvíli žádné kontakty. Prioritou české diplomacie je stabilizace situace tak, aby nedošlo k dalšímu masivnímu migračnímu toku do Evropy; klíčová přitom bude koordinace s partnery z EU, řekl Lipavský.
Dění v Sýrii po několika letech prakticky zamrzlého konfliktu nabralo v posledních dnech rychlý spád. Povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) ve středu minulý týden zahájili na severozápadě země úspěšnou ofenzivu, při které rychle dobyli města Halab (Aleppo), Hamá či Homs. Řadu míst vládní vojsko vyklidilo prakticky bez boje.
Bašár Asad
Syrský diktátor Bašár Asad v Kremlu (25. 7. 2024).|
- Do čela Sýrie se Bašár Asad postavil v červenci 2000 po smrtí svého otce Háfize, který této blízkovýchodní zemi vládl dlouhá léta pevnou rukou. Asad senior si vytrvalostí, politickou obratností, ale i nesmlouvavostí dokázal udržet čelné postavení mezi arabskými politiky téměř 30 let. Když vystudovaný oční lékař Bašár, který získal vzdělání i v Londýně, nastoupil do funkce, vyvolalo to jisté naděje na změnu autoritářského režimu. Ty se ale nenaplnily.
- Bašár Asad se prezidentem stal v červenci 2000 a v nástupnické řeči sliboval kromě „osvobození Golanských výšin“ i aplikaci „zvláštní demokracie, která má kořeny v syrské historii, kultuře a civilizaci“. Po téměř čtvrt století v čele země a po 14 letech občanské války se ale Sýrie ocitla na pokraji zhroucení: ve válce zahynulo podle odhadů 500 až 600 tisíc lidí, z toho asi 300 tisíc byli civilisté, hospodářství země čelí rozvratu.
- Po nástupu k moci Bašár Asad sice částečně zreformoval ekonomiku, když třeba povolil soukromé banky, od počátku si ale ponechal pevnou kontrolu nad politikou, kterou ovládala jeho Socialistická strana arabské obrody (Baas). Sýrie pod Asadovým vedením se již před občanskou válkou dostala do mezinárodní izolace na základě obvinění od USA, že chce destabilizovat Irák a Libanon, že podporuje terorismus a že vyvíjí zbraně hromadného ničení.
- Další těžké období nastalo pro Asada po zavraždění libanonského expremiéra Rafíka Harírího v únoru 2005, se kterým byli spojování vysocí syrští činitelé. V dubnu 2005 byli syrští vojáci po téměř třech desetiletích donuceni opustit Libanon. Vyšetřování nicméně neprokázalo zapojení syrské vlády do atentátu, soudy ukázaly na členy libanonského hnutí Hizballáh, které ovšem bylo blízkým Asadovým spojencem.
- Asadova vláda také zrušila v dubnu 2011 výjimečný stav, který platil od 8. března 1963, to už se ale země zmítala v občanské válce. Tu zažehlo utlačování prodemokratických demonstrací a do konfliktu se postupně zapojily různé regionální a zahraniční síly: na straně vlády Rusko, Írán či Hizballáh, část povstalců měla podporu Turecka a stranou nezůstaly ani USA. V posledních letech se angažoval Izrael, který letecky útočil na íránské cíle či na cíle spojené s Hizballáhem.
- Válka si podle odhadů vyžádala kolem 600 tisíc lidských životů, přibližně polovinu mrtvých tvoří civilisté. Dalších téměř 12 milionů obyvatel, což je více než polovina předválečné populace, většinou trvale opustilo své domovy. Z nich na šest milionů uprchlo do zahraničí, podle OSN způsobila občanská válka největší migrační vlnu od druhé světové války. Nejvíce Syřanů (přes tři miliony) se usadilo v Turecku, přes 1,5 milionu v Libanonu, stovky tisíc zamířily do Evropy.
- Syrské protesty byly součástí takzvaného „arabského jara“, které vypuklo v prosinci 2010 v Tunisku a postupně se přelilo do dalších zemí. Svrženi byli vládci Tuniska (Zín Abidín bin Alí) a Egypta (Husní Mubarak), kteří padli po lidových protestech začátkem roku 2011. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl svržen a zabit povstalci v říjnu 2011 a jemenský prezident Alí Abdalláh Sálih odstoupil v únoru 2012.
- Asad se ale u moci udržel, i díky zapojení Ruska a Íránu, obě země mu poskytly výraznou vojenskou pomoc, podobně jako libanonský Hizballáh. Když ruské jednotky v roce 2015 přišly do Sýrie, ovládal Asad jen asi třetinu země, před nynější ofenzívou rebelů to bylo dvakrát tolik. Přes 25 procent území bylo v držení arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF), zbytek měly pod kontrolou další povstalecké skupiny.
- Syrská vláda je obviňována z válečných zločinů, včetně nasazení chemických zbraní. OSN už v roce 2012 oznámila, že se Asadův režim dopustil válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tytéž zločiny ale spáchali také povstalci. Tehdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová pak v prosinci 2013 řekla, že Asad je zodpovědný za válečné zločiny a za zločiny proti lidskosti.
- V posledních několika letech se Asadovi dařilo vymanit se z mezinárodní izolace, byť nikoli na Západě. Loni v září třeba poprvé od roku 2004 přiletěl do Číny. Peking, stejně jako Rusko a Írán, vztahy s Damaškem udržoval i v době, kdy mnohé země Asada izolovaly kvůli jeho brutálnímu potlačení protivládních demonstrací. Čína také jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN několikrát vetovala rezoluce o Sýrii.
- Asad se snažil obnovit diplomatické vztahy s arabskými zeměmi, které ho od začátku války izolovaly. Liga arabských států (LAS) loni obnovila Damašku členství. Letos v květnu pak Saúdská Arábie po více než deseti letech jmenovala svého velvyslance v Sýrii. Objevily se také signály o možnosti narovnání vztahů s Tureckem, jež byly prakticky zpřetrhány po vypuknutí občanské války, v níž Ankara podporovala povstalce usilující o Asadovo svržení.
