Avenger versus unijní mimozemšťané. Jak Nerudová zachraňuje automobilky

Europoslankyně Danuše Nerudová volá po zřízení unijního zmocněnce pro automobilový průmysl. Říká mu Avenger, což je poměrně přesné, protože ho, stejně jako jeho filmové předlohy má čekat souboj s mimozemšťany ovládajícími velkou část europarlamentu i Evropskou komisi, kterou sama Nerudová nedávno pomáhala zvolit a sama tak trochu k mimozemským bytostem i patří.

Ač zmocněnec, nemá to být úředník, ale osoba s respektem ve světě automobilek. Nerudová má dokonce už vytipované dvě české osobnosti autobyznysu, které by se prý na tuto pozici hodily. Měl by především rychle, ještě v lednu, vyjednat rozmělnění pokut za neplnění emisních cílů, které v příštím roce hrozí skoro všem evropským automobilkám v miliardových výších. Počítáno samozřejmě v eurech.

Pokuty hrozí, protože plánovací úřad v Bruselu spolu s nakaženými manažery automobilek tak nějak předpokládal, že když naplánují růst prodejů elektromobilů, tak je lidé budou kupovat podle plánu a flotily různých značek tak emisní limity hravě splní.

Nás, co máme zkušenosti se socialistickým plánováním, nijak nepřekvapilo, že se plán tak nějak pozměnil. Elektromobily se vyrábějí, ale lidi je nekupují. Zákazníka totiž nezajímají plány, ale poměr ceny a užitné hodnoty kupovaného zboží. A u elektroaut mu to pořád moc nevychází, a tak se dožaduje svého obvyklého dieselu.

Proto by se následně po nějakém symbolickém vyřešení pokut, které by se nově třeba počítaly z průměru za tři roky, čímž by se problém jen o tři roky odsunul, měl věnovat i podstatě věci. Měl by dohodnout otevření diskuze nad dopadovými studiemi týkajícími se ukončení prodeje aut se spalovacími motory v Evropě do roku 2035 co nejdříve, ne až v roce 2026, jak je naplánováno. Je to optimisty bráno jako poslední možnost zabránit zákazu spalovacích motorů v Evropě a už to fakt spěchá.

Přestože unijní komisaři s žádnými zásadními změnami nepočítají, politický tlak na mimozemšťany z jednotlivých členských zemí Evropské unie sílí. Začaly mizet první tisíce pracovních míst a další zmizí během příštího roku, pokud se nestane zázrak. Automobilový průmysl, který tvoří sedm procent HDP v EU, ztrácí zisk a tím i peníze na inovace a rozvoj. Letos by měly být zisky o třetinu nižší než loni. I bez výše zmíněných pokut. A pojede to dál, pokud se zásadně nezmění zelená politika. Tak dlouho, dokud nebude evropské auto vzácné jako v Evropě vyrobené ponožky.

Planeta pak prý bude zachráněna před zničujícím žehem. Zatím to moc nevypadá. Na konci ledna USA opět odstoupí od Pařížské dohody, která nám nalinkovala cestu k záchraně před katastrofou limitem růstu průměrné teploty o 1,5 stupně Celsia. Už dávno je jasné, že odpovídajících emisí nelze dosáhnout. Do roku 2030 by na celé zeměkouli musely emise klesnout z 53 gigatun na polovičku.

A EU navíc zůstane ve svém úsilí sama se svými necelými sedmi procenty globálních emisí CO2. Ne že by se nedařilo. Loni emise klesly o zhruba 260 milionů tun. Jenže Indie ve stejném roce přidala nějakých 236 milionů, což téměř nuluje veškeré evropské snahy. Planetárně pak emise narostly skoro o miliardu tun. Veškeré emise z osobní automobilové dopravy v Evropě dosahují podle propočtů webu Fakta o klimatu nějakých 440 milionů tun.

Vliv úplného odstranění evropského autočoudu na průměrnou teplotu planety, pokud budou elektromobily nabíjeny soláry, větrníky či vodními elektrárnami, nebude dosahovat ani setin stupně Celsia. A to se za těch sedm procent evropského HDP, což je 1,2 bilionu eur, opravdu vyplatí. Mimozemšťanům.

Autor je komentátor Reflexu