Babiš slíbil zestátnění ČEZ. Řekl si o hlasy tisícům vládních voličů

Andrej Babiš se rozpovídal v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Ohlásil, že pokud vyhraje volby a bude vládnout, zestátní kompletně elektrárenskou společnost ČEZ. V ní stát nyní ovládá 70 procent a zbývající část se veřejně obchoduje na burze. Akcie drží jak velcí investoři včetně největších světových penzijních fondů, tak drobní akcionáři. Těch je přibližně 160 tisíc. 

Pro mnoho lidí má investice do akcií ČEZ často charakter soukromé penzijní pojistky. S nedostatkem energetických zdrojů v Evropě akcie ČEZ na poslední rok prudce posílila. Před deseti lety stála akcie zhruba 500 korun, teď se obchoduje kolem 900 korun. A Babišův výrok pro Bloomberg ve středu její cenu zvedl z ranních 875 až na 920 korun. Obchodování nakonec uzavřela na úrovni 902 korun s denním ziskem 2,73 procenta.

Babiš prohlásil, že kdyby se dostal k moci, ČEZ vykoupí, protože menšinovým akcionářům „jde o zisk, a ne o lidi“. A on jako premiér pak bude přes plně státní energetiku dodávat lidem levnou elektřinu v zásadě za cenu nákladů. A bude stavět nové jaderné zdroje.

Politicky je to geniální výrok. A je vysoce pravděpodobné, že pokud se Babiš dostane k moci, bude to možná jediný slib, který opravdu splní. Jelikož se mu to politicky velmi vyplatí. Spokojeni budou jak minoritní akcionáři, kterým vyplatí vysokou cenu, za níž se akcie ČEZ aktuálně obchodují, tak Babišovi voliči, kteří mu dlouhodobě důvěřují, takže mu i teď uvěří, že jim levnou elektřinu skutečně zařídí.

Drobní akcionáři ČEZ velmi často jsou nebo byli voliči vládních stran. Jenže právě oni patří k těm, kdo mají právem pocit, že vláda Petra Fialy nechránila jejich zájmy, ale naopak šla proti nim. Nejdřív v nich v časech energetické krize vyvolala naději, že ČEZ bude zestátněn a jejich podíl vláda vykoupí. To řekl v roce 2022 sám premiér Fiala s odkazem na rok 2023. Pak ale vzal svá slova zpět a spolu s dalšími členy vlády začal mlžit. 

Mezitím ale zároveň kabinet začal připravovat zákon o přeměnách obchodních společností známý jako Lex ČEZ I a posléze Lex ČEZ II, v něm navrhoval fakticky vytěsnění menšinových akcionářů za cenu, která pro ně není zrovna výhodná. Proti se tehdy postavil i parlamentní zpravodaj zákona Lex ČEZ II Karel Haas z ODS. Profesí právník to označil za zásah do vlastnických práv. 

Vláda pak potichu Lex ČEZ II stáhla. Zároveň ale nastavila daň z neočekávaných zisků tak, že největší část zaplatil do státního rozpočtu ČEZ. Místo, aby si kabinet zisk stáhl na dividendě a podělil se s ostatními akcionáři, vysál ho celý mimořádnou daní. V této dani chce navíc vláda pokračovat i příští rok, i když už ani v tom letošním neměla žádné výdaje související s kompenzacemi vysokých cen elektřiny z let 2022 a 2023. 

Akcionáři ČEZ se přirozeně cítí vládou poškozeni. Navíc žijí s vládním mlžením v neustálé nejistotě, jak to tedy s transformací ČEZ bude ve chvíli, kdy má stavět dva nové bloky v Dukovanech. 

A do toho přijde Andrej Babiš a nabídne jim výkup jejich akcií. Přesně jako to udělal už v roce 2022 francouzský prezident Emmanuel Macron v případě Eĺectricité de France, nad níž už má nyní stát stoprocentní kontrolu. Tehdy minoritní akcionáři získali k burzovní ceně 25procentní prémii. Celé se to navíc odehrálo velmi rychle. Během pár měsíců.

Fialova vláda bez výsledku mluví o transformaci ČEZ třetí rok. Všechny nechává v nejistotě. Pak se nemůže divit, že přijde Babiš a zaútočí na desítky tisíc voličů koalice a řekne si o jejich hlasy. Tentokrát už má dokonce promyšleno, kde peníze na výkup menšinových akcionářů vezme. Přímo z dividend ČEZ.