Bez hotovosti, ale i terminálu. Nové platby Cvak se rozšiřují
Do platební služby Cvak se zatím zapojilo kolem dvou tisíc malých podnikatelů. „Revoluci v placení“ spustila Air Bank letos v lednu jako levnější a méně náročnější alternativu k platebním terminálům.
Služba oficiálně odstartovala 23. ledna, kdy si aplikaci mohli stáhnout prodejci a poskytovatelé služeb, kteří o ni projevili zájem už dříve. Běžně ke stažení pro všechny zájemce je od 6. března.
Platební řešení je zatím nastaveno pro nejmenší podnikatele, kteří své služby a zboží prodávají osobně. Každý podnikatel totiž může využívat jednu aplikaci Cvak propojenou s jedním zařízením (telefonem nebo tabletem) a jednou NFC kartou. „Zatím tak dokážeme obsloužit zhruba třetinu malých podnikatelů,“ říká Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace v Air Bank.
Během několika měsíců – Suchý věří, že v lednu příštího roku – bude k dispozici i řešení vhodné pro provozovny, v nichž zákazníky obsluhuje více lidí. „Díky tomu dokážeme pokrýt zbylé dvě třetiny potenciálních klientů,“ dodává.
Mezi další vylepšení, které Cvak chystá, patří napojení na pokladní systémy obchodníků. Zrychlit by měl také takzvaný onboarding, tedy čas potřebný ke kompletnímu zprovoznění služby pro nového klienta.
Celkový objem plateb od spuštění služby zatím přesáhl 13 milionů korun, v samotném září to bylo 2,8 milionu. Celkový počet plateb přesáhl 30 tisíc, v září jich bylo 5350. Průměrná výše transakce roste, v září činila 667 korun. Nejvíce plateb (celkem i měsíčně) dělá bistro jazykového gymnázia v Ostravě, největší objem plateb má cestovní kancelář na Pálavě.
Nejvíce dosavadních klientů je z oboru stravování (restaurace, stánky a mobilní provozovny), následují silniční nákladní doprava, kadeřnické, kosmetické a podobné služby. Mezi další obory patří výroba oděvů, činnosti v oblasti informačních technologií, vzdělávání, opravy výrobků pro osobní potřebu a domácnost. Cvak ale našel uplatnění třeba i v nemocnici nebo taxíku.
Většina podnikatelů, kteří používají Cvak, předtím nebrala platební karty. Ti, kteří karty používali, teď nemají Cvak jako jejich náhradu, ale doplněk pro místa, kam mají problém dostat platební terminál ze stálé provozovny – typicky stánek na trhu nebo na víkendové akci, upřesňuje Suchý.
Obchodník i spotřebitel mohou mít účet u jakékoliv tuzemské banky – ani na jedné straně není podmínkou mít účet právě v Air Bank. K přijímání bezhotovostních plateb přes Cvak na straně obchodníka je potřeba stejnojmenná mobilní aplikace spárovaná s jeho bankovním účtem. Obchodník může dál používat účet, na který je zvyklý – tedy v jakékoliv bance.
K aplikaci je potřeba takzvaná NFC karta, vypadá jako klasická platební karta s čipem a QR kódem. Ta nahrazuje klasický terminál, na rozdíl od něj nevyžaduje zapojení do elektrické sítě, samostatné připojení k internetu, odbornou instalaci ani servis při poruše.
Platba pak funguje tak, že obchodník ve své aplikaci Cvak zadá požadovanou částku. Nakupující přiloží svůj mobil k NFC kartě, na telefonu se mu objeví částka, kterou má zaplatit a potvrdit. Obchodník pak hned vidí, že je platba úspěšně provedena. Peníze dorazí na účet do druhého pracovního dne ráno.
„Dočasně teď nabízíme Cvak zcela zdarma, a to nejen novým, ale i stávajícím klientům,“ říká Suchý. Akce potrvá do března. Za využívání služby pak má obchodník platit jediný, pevně stanovený poplatek 0,8 % z transakce. Například za převedení částky 500 korun tak zaplatí čtyři koruny. Když službu nevyužívá, neplatí za Cvak ani žádný paušál. Pro podnikatele je to přehlednější než obvyklé podmínky u poskytovatelů platebních terminálů: ti většinou chtějí nejen určité procento z částky transakce (pro menší podnikatele vyšší), ale také pevný poplatek za každou transakci a měsíční paušál.
Z pohledu nakupujícího (spotřebitele) má být placení podobně rychlé a snadné jako u klasického terminálu. Nabízejí se dvě hlavní možnosti:
Pokud má spotřebitel ve svém telefonu nainstalované mobilní bankovnictví některé z bank aktivně podporujících Cvak, platba se provede prostřednictvím platby z účtu na účet. Vedle Air Bank ho od září ve své aplikaci podporuje Moneta, v prvním pololetí příštího roku se přidá mBank. Tyto banky – a také Fio – podpořily projekt už při jeho startu letos v lednu.
Když spotřebitel nemá ve svém telefonu aplikaci některé za zapojených bank, proběhne platba přes Google Pay nebo Apple Pay. Prostřednictvím služby Cvak tak mohou zaplatit klienti všech bank. Základem je zapnutá funkce NFC a digitalizovaná karta.
Klasická plastová karta pak funguje jenom jako záloha, platba případně proběhne podobně jako v e-shopu vyplněním údajů do formuláře.
Platby kartou a vypořádávání plateb přes Cvak zajišťuje společnost Global Payments.
Služba Cvak má sice samostatný název a značku, právně ji však zastřešuje Air Bank. Ve hře je ale založení společného podniku s ostatními zapojenými bankami. „Do budoucna počítáme, že službu vyvedeme mimo banku,“ řekl v lednu šéf Air Bank Michal Strcula s tím, že projekt je otevřený i pro aktivní zapojení dalších bank.
Jiří Suchý dnes naznačil, že další banka by se mohla přidat už začátkem příštího roku. O koho jde, neupřesnil, nicméně z principu by měly mít zájem hlavně ty banky, které neprovozují vlastní platební terminály.
Podobné řešení jako Cvak už před lety nabídla služba Trisbee od stejnojmenné nebankovní společnosti s licencí od ČNB. Platba probíhá přes QR kódy s použitím Google Pay, Apple Pay nebo klasické karty. Když platby nepřesáhnou 50 tisíc měsíčně, byla služba pro obchodníka zdarma. Při překročení limitu se platí paušál 490 korun měsíčně. K dispozici je i tarif Premium s pokladním systémem za 790 korun měsíčně. Varianty se lišily také rychlostí připsání peněz.
Trisbee však od letošního července nefunguje. „Trisbee aktuálně prochází změnami, které vám v blízké době s radostí oznámíme. V rámci těchto změn budeme měnit mimo jiné poskytovatele platební brány, a proto od 1. července dočasně pozastavíme přijímání plateb. Předpokládanou dobu nedostupnosti bezhotovostních plateb odhadujeme na dva až tři měsíce,“ píše Trisbee na svém webu. Aktuální vyjádření zjišťujeme a doplníme. Podle neoficiálních informací z trhu to prakticky znamená konec v dosavadní podobě kvůli neudržitelnému obchodnímu modelu.
Další konkurencí je služba Qerko, která se zaměřuje na gastronomické podniky. Spotřebitel platí pomocí QR kódu umístěného na stole, na straně provozovatele je služba propojená s pokladním systémem. Meziročně se síť rozšířila o čtvrtinu: Qerko lze aktuálně využít ve více než 1400 restauracích, bistrech, hospodách a kavárnách. Služba má 1,2 milionu registrovaných uživatelů.
Podobné služby fungují i v zahraničí, nejlepší řešení podle Suchého jsou Swish ze Švédska a polský Blik. „Swish má ale tu nevýhodu, že spotřebitel musí sám zadávat částku k platbě,“ říká Suchý. Projekt Blik, který funguje podobně jako okamžité platby s využitím speciálních kódů, propagovala v mateřském Polsku mBank, která v Česku podporuje Cvak.
Malí podnikatelé v Česku začali v posledních letech častěji využívat také jednoduché placení přes QR kód, který mají pro zákazníky buď vytištěný v provozovně, nebo si ho pro každou platbu sami vygenerují. Takové řešení je poplatkově nejlevnější, má ale omezené využití.
Klient si musí otevřít svou bankovní aplikaci, projít k zadání platby a někdy sám zadat částku. Řada lidí s tím navíc nemá zkušenost, myslí si Suchý z Air Bank. Nevýhody vidí hlavně na straně obchodníka – pokud obsluha nemá přístup k bankovnímu účtu nebo platba neprojde jako okamžitá, nemůže si snadno zkontrolovat, že platba skutečně odešla. „Je to postavené hlavně na důvěře. Bohužel se objevují první případy zneužití,“ upozorňuje.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO