Blíží se konec doby uhelné. Vláda schválila klimaticko-energetický plán
Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím naopak kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které chystá EU. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.
Dokument vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement.
Vláda se ke kontroverznímu dokumentu vrátila téměř po půl roce. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zvyšování nákladů domácností na energie. Kabinet ale odmítl, že by materiály zaváděly nová opatření.
Emisní povolenky z plánu vypadly
Schválený plán je oproti jeho letní verzi v řadě věcí obecnější a méně konkrétní. Vypadla tak například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.
Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle.
VIDEO: Už jsem se začala učit korejsky, na dostavbu bloků se těším, řekla pořadu FLOW jediná žena, která řídí elektrárnu v Temelíně
FLOW: Už jsem se začala učit korejsky, na dostavbu bloků se těším, tvrdí jediná žena, která řídí elektrárnu v Temelíně • e15
Jedním ze základních bodů plánu je tak navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem 18 procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než 30 procent. Kabinet tak nevyslyšel návrhy některých oborových organizací či EU na ještě vyšší podíl.
Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí.
Plán také potvrdil, že jaderná energetika by v budoucnu měla mít společně s obnovitelnými zdroji hlavní roli v tuzemském energetickém mixu.
Energeticko-klimatické plány mají Evropskou komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.
Komplexní program obnovy po povodních
Vláda ve středu rovněž schválila komplexní program obnovy po povodních, do roku 2029 z něj bude možné čerpat 16 miliard korun. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Program zastřešuje už dříve schválené podpůrné programy označované jako Živel, ale také další národní programy obnovy a rozvoje venkova nebo podpory obcí.
Hlavní část komplexního programu bude tvořit program Živel 1, který slouží k obnově majetku samospráv po povodních. Součástí bude i program Živel 2 zaměřený na obnovu poškozených komunikací, program Živel 3, který vláda schválila minulý týden a který by měl zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí, a program Živel 4, který v uplynulých měsících soužil k zajištění nouzového ubytování.
Zářijové povodně zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vláda celkové škody vyčíslila na 70,6 miliardy korun. Z toho jsou zhruba 25 miliard korun škody na soukromém majetku občanů a firem a zhruba 45 miliard korun škody na majetku státu, krajů a obcí.
