Byrokracie brzdí růst menších podniků v Česku. Komplikuje žádosti o státní podporu i zavádění inovací

Malé a střední podniky hrají v české ekonomice klíčovou roli. Tvoří více než 60 procent všech ekonomických subjektů a přes 70 procent zaměstnanosti. Přesto se stále potýkají s vážnými překážkami, které zpomalují jejich růst. Výrazným problémem je pro ně byrokracie a složité regulatorní požadavky, jež komplikují podnikání především menším z nich. Na to, že by své podnikání ukončila, nepomyslela v minulém roce jen čtvrtina respondentů aktuálního průzkumu platformy Instant Research a Hospodářské komory ČR.

V průzkumu, který byl zveřejněn v rámci Velkého týdne malých podnikatelů, pořádaného v minulých dnech společností Mastercard a byznys hubem Opero, až 65 procent malých a středních českých firem označilo za hlavní překážku byrokracii. Spoustu času, kdy by se měly soustředit na podstatné věci týkající se podnikání, jim zabírá náročná administrativa, která je navíc v důsledku připravuje o peníze. Přestože by jim, alespoň částečně, mohla peníze naopak přinést.

Státní podporu znesnadňují složité žádosti

Přestože stát nabízí různé formy podpory a dotací, jen velmi málo malých firem je dokáže zapojit do svého podnikání. Podle průzkumu Barometr 2024 využilo v posledním roce státní dotace nebo granty pouze 17 ze 106 oslovených podniků. Hlavním důvodem je složitost žádostí, která podnikatele odrazuje vůbec se o podporu hlásit, a také časová náročnost celého procesu. Až 84 procent malých firem by proto uvítalo, kdyby se administrativa spojená s těmito žádostmi zjednodušila.

Podle zástupců menších podniků tato byrokratická zátěž negativně ovlivňuje českou ekonomiku jako celek. Firmy, které tvoří téměř 36 procent její hodnoty, to brzdí také v zapojování inovací. „Podnikatelé vnímají jako významnou překážku inovací skutečnost, že jsou příliš nákladné, a obávají se i návratnosti těchto investic. Ve spojení s obtížně dosažitelnými zdroji financování je pak důsledkem fakt, že dvě třetiny podnikatelů ze segmentu malých a středních podniků financují inovace z vlastních zdrojů,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „To s sebou samozřejmě často přináší odklad investic, kdy podnikatel zkrátka neinvestuje, dokud si na to nevydělá, nebo investuje nedostatečnou částku,“ upozorňuje Jaroš. 

To ovšem výrazně omezuje konkurenceschopnost malých firem zejména na globálním trhu. Bez schopnosti rychle inovovat a přizpůsobovat se novým technologiím zaostávají za většími hráči, kteří mají více prostředků na překonávání byrokratických překážek i jednodušší přístup k dalšímu financování. „Čím menší je firma, tím méně je pro ni dosažitelný úvěr, což situaci ještě více komplikuje. Přitom téměř dvě třetiny malých firem by uvítaly půjčku či úvěr, aby mohly investovat do svého rozvoje,“ podotýká Roman Renda, hlavní ekonomický analytik Hospodářské komory ČR.

Řešení: zjednodušit a digitalizovat procesy

„Malé firmy jsou přirozeně dynamičtější a více specializované než velké korporace, potřebují ale více podpory a vzdělávání,“ říká Martin Mára, ředitel Velkého týdne malých firem a šéf platformy pro malé a střední podniky DoToho! z byznys hubu Opero.

Podnikatelé oslovení v průzkumu se shodují, že nepotřebují více dotací, ale méně byrokracie. Podle nich je řešením zjednodušení procesů a jejich digitalizace, což může usnadnit jejich přístup ke státní podpoře. Podnikání může také výrazně zefektivnit lepší komunikace mezi nimi a státní správou. Obávají se ale, že pokud stát nezačne rychle jednat, budou malé a střední podniky dále slábnout v konkurenceschopnosti, a tím se sníží i jejich schopnost přispívat k hospodářskému růstu.