Byznys varuje Fialovu vládu: Máme poslední šanci, jinak nás Čína nemilosrdně zválcuje

V Mekku elektromobilů se proměnilo úterní Brno. „Běžně jich potkám za den na silnici tak pět. Vidíte tamtu teslu? To už je dnes tak padesátá,“ říká autorovi textu taxikář na cestě mezi hlavním nádražím a brněnskými veletrhy. Právě sem mají posádky elektrovozů nejrůznějších značek namířeno – na Mezinárodní strojírenský veletrh. S tradiční akcí, na které se v úterý střetli čelní zástupci české politické a byznysové scény, toho ale mají elektromobily společného mnohem více. Jsou jedním z nejviditelnějších příkladů, jak oslabuje konkurenceschopnost Evropy i Česka, ať už jde o baterie nebo software. Takové bylo i hlavní téma sněmu Svazu průmyslu a dopravy, kterého se zúčastnil mimo jiné premiér a někteří ministři.

Nejsme schopní vytvářet prostředí pro digitální firmy, máme drahé energie, příliš otevíráme náš trh, aniž bychom ochránili a dávali příležitosti vlastním firmám, vyjmenovává evropské bolesti Jan Rafaj, generální ředitel Svazu. Zatímco se Evropa soustřeďuje na to, jak zreguluje umělou inteligenci, americké a čínské firmy tuto naprosto přelomovou technologii naplno využívají, varuje.

Řešení? Překvapivě ne peníze, ale jejich efektivní vynakládání. „Podívejte se na úroveň komercionalizace aplikovaného výzkumu v Evropě ve srovnání s USA. Pouze třetina patentů, které mají vysoké školy zaregistrované v Evropě, jsou komerčně využívány. Jen desetina evropských finanční prostředků jde do celoevropských projektů. A ještě jedno číslo: každý třetí jednorožec (firmy, jejichž hodnota přesáhla miliardu dolarů, pozn. red.) utekl v posledních patnácti letech z Evropy do USA,“ říká Rafaj.

České investice do aplikovaného výzkumu sice v příštím roce vzrostou z letošních šesti na 6,6 miliardy, oproti roku 2021 se při započtení inflace však jedná o třetinový pokles.

Příklad, jak zvýšit návratnost a efektivitu investic do výzkumu, uvádí na univerzitě v Massachusetts. „Jen ta má pět desítek lidí, kteří koukají každému vědci pod ruce a řeší, zda lze daný koncept komercializovat. Musíme jít tvrdě po efektivitě,“ říká Rafaj.

Svaz představil sedm bodů, jak naplnit vizi úspěšného Česka do roku 2029. Opírá se o pojmy jako znalostní ekonomika a podnikavost, inovativní země, digitální ekonomika, konkurenceschopná energetika, cirkulární ekonomika a udržitelnost či mezinárodní konkurenceschopnost. Samostatným bodem je i snaha o vytvoření atraktivního investičního prostředí, což se Evropě dlouhodobě nedaří. Suverénně nejvíc investic do rizikového kapitálu – 89 miliard dolarů – zatím letos přilákaly Spojené státy. Druhá Čína „nasála“ 23 miliard.

Oproti tomu Velká Británie, Francie či Německo pouze jednotky miliard. Fakt, že Evropa nemá jednotnou burzu, ale desítky malých burz, unii citelně oslabuje oproti zámoří i Číně, zaznělo na sněmu opakovaně. Členské země to znevýhodňuje mimo jiné i v lákání prostředků, které potřebuje na proměnu energetiky či přechodu na nové technologie.

„V probíhající technologické a energetické transformaci máme vsazeno víc než jiné srovnatelné země,“ zdůraznil v projevu premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj může na změnách vydělat, ale také „hodně ztratit, pokud nebude bránit regulacím ubližujícím průmyslu“.

Vláda se proto ve zbývajícím roce před parlamentními volbami zaměří na budování energetické a dopravní infrastruktury, na „zastarávající“ strukturu vzdělávání – hlavně na regionální školství, a na pracovní trh, jenž podle Fialy preferuje stabilitu a stagnaci před příležitostmi a růstem. Připomněl, že rozpočet na příští rok počítá s historicky rekordním objemem investic ve výši čtvrt bilionu, z nějž půjde 160 miliard na dopravu.

Zmíněný zakletý pracovní trh představuje potíž pro celý kontinent. Mimo jiné proto, že téměř polovina Evropanů postrádá základní digitální dovednosti. Většina evropských firem má proto výrazné potíže při nacházení personálních posil, pokud je vůbec najde, uvedl svaz. Částečnou nápravu si slibuje od dvou set tisíc osob, které mají v optimálním případě zvýšit své digitální dovednosti v příštích pěti letech.

Jedním z největších témat sněmu byl také Green Deal a jeho dopad na byznys. „Je to projekt Ursuly von der Leyenové. Nečekám, že ho bude mít tendenci zmírňovat či relativizovat. Když vidíme jména kandidátů do Evropské komise, nemůžeme čekat, že udělá velké změny,“ prohlásil v debatě generální ředitel energetického giganta ČEZ Daniel Beneš. I proto bude byznys ostře sledovat, zda se Fialově vládě podaří získat smluvní záruky od jihokorejské KHNP o tom, že šedesát procent zakázek spojených s výstavbou dvou jaderných bloků v elektrárně Dukovany získají české společnosti. „To je přesně ta oblast s vyšší přidanou hodnotou a silnou úlohou výzkumu a vývoje,“ tvrdí Rafaj.

Přestože bude Evropská komise i v obnoveném složení jen těžko couvat z dříve nastavených cílů Green Dealu, několik změn v oblasti automobilového průmyslu je zcela nezbytných, shodli se všichni přítomní včetně člena představenstva Škody Auto Martina Jahna. Ministr dopravy Martin Kupka proto oslovil další členské státy, které by mohly sdílet české zájmy zhmotněné ve dvou požadavcích na Evropskou komisi. Česko touto cestou požaduje dvě revize.

První má přehodnotit zákaz prodeje spalovacích vozů po roce 2035. Druhá má zmírnit emisní cíle pro automobilky v příštím roce. Prodeje elektromobilů totiž ani zdaleka nedosahují předpokládaných hodnot, výrobcům by tak už v příštím roce hrozily vysoké pokuty. „Opatření jde proti duchu zvýšení evropské konkurenceschopnosti. Automobilky by platily pokuty v době, kdy musí masivně investovat,“ vysvětlil Kupka.