Ceny energií v roce 2025: Propad velkoobchodních cen se zastavil, ty předkrizové jsou v nedohlednu

Letošní rok poprvé od konce energetické krize roku přinesl zdražení energií. Zatímco dodavatelé energií měli nadále prostor pro snížení koncových cen, velkoobchodní ceny elektřiny i plynu na burze během roku naopak umazaly část ztrát a ustálily se v pásmech výrazně vyšších než na začátku roku a také násobně vyšších než před krizí v roce 2021. Podle analytiků je to také jeden z důvodů, proč se zužuje prostor pro další snížení maloobchodních cen. Mezitím Energetický regulační úřad rozhodl, že se spotřebitelům v příštím roce opět zvednou poplatky za regulovanou část ceny.

Nejprve ty dobré zprávy. Německo před Vánoci sousedním zemím nadělilo dárek v podobě zrušení poplatku za tranzit plynu. Celkově jde o 2,5 eura za megawatthodinu, což není málo – zvláště, pokud se definitivně potvrdí zrušení přepravy plynu přes Ukrajinu. V takovém případě bude hrát německá trasa klíčovou roli.

Dalším pozitivním trendem na trhu s plynem mohou být ambiciózní plány Severní Ameriky na zvýšení exportu zkapalněného plynu LNG. Pokud investoři z této oblasti projekty zprovozní podle plánu, zvýší svou kapacitu vývozu LNG do roku 2028 na více než dvojnásobek, a to z 0,3 na 0,7 miliardy metrů krychlových denně. Nejde přitom jen o projekty ve Spojených státech, ale také v Kanadě nebo v Mexiku, píše americká agentura pro energetiku EIA.

K tomu se relativně daleko od svých cenových maxim drží i emisní povolenky. Dnes se prodávají za zhruba 70 eur za tunu, přičemž na začátku roku 2023 jejich cena atakovala i hranici stovky eur.

Zbylé faktory budoucích cen už lze jen odhadovat. „Pozitivní cenový vývoj na velkoobchodních trzích může být ovlivněn například zhoršujícím se výhledem růstu evropských ekonomik, jehož dopadem pak bude snížení spotřeby zemního plynu i elektřiny,“ říká například marketingový šéf dodavatele Centropol Jiří Matoušek s tím, že takový vývoj lze těžko vnímat jako pozitivní.

„K dalšímu mírnému poklesu cen může dojít, pokud obchodníci nebudou panikařit po jakýchkoliv negativních zprávách, například o problémech s dopravou zemního plynu do Evropy, nebo pokud leden a únor budou teplotně nadprůměrné,“ dodává Matoušek. Letos ze stejných důvodů k takovému zlevnění došlo, byť se pozitivních faktorů sešlo více. Ještě na konci prosince 2023 stál kontrakt na měsíční dodávku plynu zhruba 40 eur za megawatthodinu, tedy zhruba o osm eur méně než nyní, a ke konci letošního února jeho cena sestoupila až ke 30 eurům. Pokles měl ale jen krátkodobý charakter, ve zbytku roku byl dlouhodobý cenový trend naopak růstový.

Podle analytiků se v současné době evropská cena plynu níže než k hranici 30 eur podívat ani nemůže. Podle šéfa Českého plynárenského svazu Josefa Kotrby je to důsledek přechodu z potrubního plynu na LNG a zanedbatelné těžby na vlastním území. „Když se podíváme na ceny v Japonsku, které je zásobováno prakticky výhradně cestou LNG, jsou jen o málo nižší, než v Evropě,“ podotýká Kotrba. 

Pomoci může dlouhodobý kontrakt

Určitou rezervu podle něj představuje možnost využívat více dlouhodobé kontrakty. K těm se ale Evropa – z důvodu dekarbonizačních cílů – staví zatím skepticky. „I tak ale LNG je a vždy bude o poznání dražší než plyn z domácích zdrojů, který využívají například Spojené státy, nebo plyn dovážený plynovodem, na který jsme byli zvyklí v Evropě,“ říká Kotrba, který připomíná, že v roce 2020 stála měsíční dodávka plynu kolem 15 eur za megawatthodinu.

Pro evropskou i českou cenotvorbu tak budou rozhodující globální trendy v cenách LNG. Na český trh v posledních měsících sice obchodníci dováželi čím dál více levnějšího ruského plynu z východního směru, od ledna už ale takový byznys model Ukrajina nechce povolit. Levnější potrubní ruský plyn by tak do Evropy měl proudit opět o něco méně, k přepravě totiž bude mít k dispozici už jen poslední plynovod přes Turecko, u něhož už nezbývá příliš prostoru pro navýšení objemu toku.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor se přesto domnívá, že optimistická nálada na trzích navzdory všem rizikům přetrvá. „Nevidím důvod pro zvýšení cen, protože poptávka bude dostatečně saturována. Výjimkou budou jen krátkodobé situace, kdy zejména u elektřiny mohou ceny šplhat do násobků a jindy zas do záporných hodnot. To je nová realita trhu,“ dodal. Podobně krátkodobé efekty mohou mít i šoky spojené s dodávkami plynu, například zmíněný konec tranzitu přes Ukrajinu.

Velkoobchodní cena plynu má významný dopad na cenu elektřiny zejména u delších, například ročních, kontraktů. Vliv plynu je znát především v zimě, kdy solární elektrárny nedokážou vyrobit dostatek elektřiny a rozdíl ve výrobě a spotřebě vyrovnávají právě plynové elektrárny, které tak stanovují konečnou cenu na trhu. Jak ale upozorňuje Gavor, takto říditelných zdrojů dnes na trhu není dostatek, což se projevuje na krátkodobých trzích, například vnitrodenních. Pokud nesvítí a nefouká, může se vnitrodenní cena krátkodobě dostat i na hranici 1000 eur za megawatthodinu. Na začátku listopadu se tímto způsobem podívala až na hranici 820 eur za megawatthodinu. Vliv takového výkyvu na faktury odběratelů je však zatím spíše omezený.

Průměrný výdaj klesne, zůstává ale vysoko

Po vlně zlevnění, kterou si dodavatelé připravili na konec roku, už analytici mnoho prostoru pro další pokles cen nevidí, alespoň při pohledu na současný vývoj na burze. Nabídka fixovaných produktů se tak postupně bude blížit dlouhodobě rovnovážnému stavu. Naopak u smlouvy na dobu neurčitou ještě dodavatelé prostor ke zlevnění mají, míní Gavor.

Průměrné výdaje spotřebitelů za energii budou příští rok v každém případě nižší než letos. Podle Energetického regulačního úřadu by tak průměrný pokles koncových cen na faktuře mohl činit deset procent u elektřiny a 8,5 procenta u plynu. Výpočet počítá i s regulovanými poplatky, jejichž výše meziročně vzroste o jednotky procent.