Češi propadli levným pididomkům. Byznys větří příležitost a chystá „Airbnb na pozemky“

Popularita takzvaných tiny houses, tedy modulárních domů a dalších alternativních forem bydlení, v Česku stoupá. Hlavní roli hraje jejich cena, která je oproti stále dražšímu klasickému bydlení velmi přívětivá. Některé domky se dají pořídit už kolem milionu korun. Horší je však situace s pozemky. Těch, na které lze tiny houses umístit, totiž ke koupi není mnoho. Firmy proto vidí příležitost v nájemnín trhu s pozemky. Problémem v celém byznysu však může být i stále ne zcela jasná legislativa.

I proto vznikl v červnu 2023 startup Kodu, který lidem pomáhá projít celým procesem pořízení tiny house. Od prvotního nápadu, přes výběr pozemku a dodavatele stavby, až po předání klíčů. Vede jej spoluzakladatelka a zároveň ředitelka Romana Voříšková. „Naším cílem je, aby byl proces pro člověka stejně jednoduchý jako klasický pronájem bytu,“ vysvětluje. Byznys s tiny houses loni přilákal například i zakladatelku Zásilkovny Simonu Kijonkovou, která se právě do Kodu rozhodla investovat.

Největším lákadlem pro pořízení tiny house nebo modulárního domu je jejich cenová dostupnost. Řada českých výrobců nabízí modely, jejichž ceny začínají kolem jednoho milionu. Modulární domy s více místnostmi lze pořídit už kolem tří milionů. Kromě ceny může být výhodou i rychlá stavba. „Pokud člověk již má, nebo si rychle vybere vhodný pozemek, například na Kodu, může celý proces v ideálním případě trvat klidně jen čtyři měsíce. Když ale zájemce pozemek nemá, je realistická varianta zhruba rok,“ doplňuje Voříšková.

Airbnb na pozemky

Právě pozemek je však v cestě za bydlením v tiny house tou nejobtížnější částí. Vysněný domek totiž nelze postavit kamkoliv. Je potřeba mít parcelu, která je určena pro stavbu a nachází se v zastavitelném území. „Pozemkům se proto v Kodu věnujeme nejvíce. Prověřujeme je, zda na nich lze tiny house postavit a za jakých podmínek,“ říká Voříšková.

Romana Voříšková, spoluzakladatelka a ředitelka startupu Kodu | Kodu

Častý problém nevhodného pozemku pozorují i výrobci. „Ozývá se nám mnohem více lidí než dříve, ale mnohdy je to stylem ‚mám kus pole, chci tam postavit tiny house‘. Hodně lidí si myslí, že když mají jakýkoliv pozemek, můžou si domek postavit, ale těch s vhodným pozemkem není tolik,“ komentuje situaci Ctirad Sára ze společnosti Český Tiny house.

Největší potenciál však Voříšková vidí v nabídce pozemků k pronájmu, na které si člověk může domek postavit. „Parcel v zastavitelném území je spousta, ale těch ke koupi tolik ne. Mnoho lidí navíc, když si kupují tiny house, ani nemají prostředky investovat další miliony do pozemku. Z našeho pohledu tedy dává smysl rozjet trend „Airbnb na pozemky“, v rámci něhož chceme propojovat lidi, kteří mají pozemky, s lidmi, kteří potřebují pozemek, na nějž si mohou postavit domek,“ uvádí s tím, že dlouhodobou vizí startupu je pak vytvoření trhu nájemního bydlení v tiny houses.

Obliba tiny houses roste

Díky své cenové dostupnosti se alternativní formy bydlení těší v poslední době stoupající popularitě, což potvrzují jednotliví výrobci, kterých je v Česku dohromady již přes sto. „Zájem o tiny houses a modulové dřevostavby v posledních letech pořád roste. Hlavním důvodem je kromě nižší ceny i vysoká kvalita. Tu v našem případě zajišťuje výroba celého domu na jednom místě v zastřešené hale,“ říká Štěpán Rillich ze společnosti Truhlářství Rillich. Jeho slova potvrzuje i obchodní ředitel firmy Tiny Elements Filip Miljkovič a zároveň upozorňuje na rychlost výstavby tiny houses, která může zabrat v nejlepším případě i pouhé dva měsíce.

Společnost Woodky zaznamenává největší zájem o plně soběstačné tiny houses na homologovaném podvozku. „Ten nepodléhá stavebnímu zákonu a díky tomu jej lze umístit prakticky kamkoli bez ohledu na územní regulace a legislativní omezení týkající se pevných staveb. Tato varianta navíc nevyžaduje připojení na inženýrské sítě, což zajišťuje maximální nezávislost a flexibilitu při umístění i provozu,“ vysvětluje Martin Suchý, který má ve firmě na starosti technologie a výrobu.

Jiné firmy zase vytvářejí i větší modely domů, které jsou pohodlné i pro více osob k trvalému bydlení. „Největší zájem je o naše středně velké domy, které mají zhruba osmdesát metrů čtverečních a mohou mít dispozice 3+kk nebo dokonce 4+kk,“ říká Zdena Zlatová marketingová vedoucí firmy Blokki, která se zaměřuje na výstavbu modulárních domů z lodních kontejnerů. Podobnou cestou jde i výrobce Mobile Hut, který do své nabídky přidal domek o dispozici 2+1, jenž je uzpůsoben primárně na stálé bydlení. „Je vhodný i pro lidi, kteří mají rádi více prostoru,“ uvádí Pavel Marek, který má ve společnosti na starost prodej.

VIDEO:Lidé bydlí i v garážích. Musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj ve FLOW

Nejasná legislativa

Stavbu tiny house však může zkomplikovat nepřesná legislativa, se kterou se čeští zájemci o malé dostupné bydlení mohou potýkat. „Největší problém je v současné době nejednotnost postupu stavebních úřadů. Legislativa je široká a každý stavební úřad posuzuje stavbu tiny houses jinak,“ bilancuje situaci Voříšková, která je zároveň i spoluzakladatelkou Asociace glampingu a malého bydlení. Ta má za cíl zastupovat zájmy segmentu v dialogu s veřejnou správou, obcemi či finančními institucemi.

V současné době Asociace jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj ve snaze vytvořit jednotnou metodiku, jak při stavbě tiny houses postupovat. „Jejím cílem je, aby všechny stavební úřady na téma malého bydlení pohlížely stejně. A když se toto zvládne, tak se na trhu otevře prostor pro tisíce tiny houses ročně,“ doplňuje Voříšková. Potenciál alternativních forem bydlení je přitom obrovský. Nemusí sloužit jen jednotlivcům, ale pomoci můžou například obcím jako řešení sociálního bydlení, účel mohou plnit i ve formě bydlení pro seniory nebo jako veřejné budovy. V pražské čtvrti Petrovice mají z lodních kontejnerů například postavenou modulární školu.

GALERIE: Domek už za milion. Podívejte se, jaké levné domky vyrábí české firmy