České výdaje na obranu hrozí blamáží. K dosažení částky slíbené NATO mohou chybět miliardy

Z dřívějšího stropu výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP, který svým členům doporučovalo NATO, je už nějaký čas jen nezbytné minimum. Může za to agresivita Ruska, kvůli níž je především Evropská unie nucena mnohem razantněji posilovat zbrojní arzenály. Vláda tvrdí, že Česko po zhruba dvaceti letech konečně splní závazek daný Severoatlantické alianci a vykáže požadovaná dvě procenta HDP na armádu. Hrozí ale, že sklidí ostudu. A nejen proto, že zvolený americký prezident Donald Trump žádá prudké zvednutí limitu na rovných pět procent HDP.

S více než 177 miliardami korun, které kabinet označuje jako obranné výdaje za rok 2024, nehospodařilo jen ministerstvo obrany, ale i další rezorty, státní hmotné rezervy nebo Národní bezpečnostní úřad. Všechny peníze se navíc neutratily a částečně byly převedeny do letošního roku.

Teprve na jaře se ukáže, zda ústředí NATO uzná, že Česká republika splnila to, co při vstupu do aliance koncem devadesátých let slíbila. Bude také záležet na tom, jak loňský výkon tuzemské ekonomiky zhodnotí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). A to z toho důvodu, že NATO nevychází z údajů českého ministerstva financí, o něž se vláda opírá. 

Pro jistotu ještě tři miliardy

Přestože kabinet Petra Fialy hovořil o dodržení závazku dvou procent HDP celý rok jako o hotové věci, na poslední chvíli se raději pojistil. Rezort obrany měl k dispozici celkem 164,3 miliardy korun a v prosinci dostal ještě další tři miliardy. „Pro jistotu, abychom opravdu ta dvě procenta dodrželi, jsme obraně na konci roku jednotky miliard korun přidali,“ potvrdil premiér.        

Bez tohoto kroku by přitom ČR podle bývalého českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského nemohla výši stanovených výdajů v žádném případě dosáhnout. „Jsem rád, že Česko má šanci být mezi důvěryhodnými spojenci. Na konečný výsledek si ale budeme muset počkat do jara, kdy aliance přepočítá naše čísla podle vlastní metodiky. Vycházet bude také z dat o HDP všech členských zemí, která poskytuje OECD, aby měli všichni stejné podmínky,“ uvedl.

Zároveň se ukáže, jestli NATO schválí i téměř 13 miliard korun, které jako vládou deklarované obranné výdaje putovaly do rozpočtů ministerstev dopravy a zahraničí, Správy státních hmotných rezerv a dalších institucí. „Pokud hmotné rezervy za tyto peníze nenakoupily například suroviny na výrobu munice, ale potraviny, těžko to bude akceptovatelné,“ míní nejmenovaný expert.   

Pochybnosti má i šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). „Myslím, že ve chvíli, kdy v únoru dojde k prvnímu vyhodnocení ze strany NATO, uvidíme, jaké obranné výdaje aliance opravdu uzná,“ připustila možné problémy. „Myslím ale, že se budeme blížit oněm dvěma procentům,“ doufá.

Rychlé utrácení na konci roku

Jinak to vidí předseda sněmovního výboru pro obranu za opoziční hnutí ANO Lubomír Metnar. „Pompézně oznámené splnění dvou procent HDP bude politickou blamáží nejen ministryně obrany, ale celé současné vlády. Nejen dle nás, ale i dle odborníků tento závazek splněn nebude,“ napsal na sociálních sítích.

Nesrovnalosti spatřuje Metnar i v tom, že od začátku listopadu do konce roku měli nákupčí Černochové utratit za tak krátkou dobu skoro sedmdesát miliard korun. Podle dostupných informací šlo převážně o zálohové platby na velké investiční projekty, jako jsou nadzvukové letouny F-35, bojová vozidla pěchoty CV90, tanky Leopard či transportní letouny C-390.

Trump přitvrdil svoji hru

Podle tiskové zprávy zveřejněné začátkem týdne samotný rezort obrany vyčerpal loni prostředky odpovídající 1,99 procenta HDP. Na obranné výdaje po zahrnutí dalších úřadů a institucí pak bylo vynaloženo celkem 177,1 miliardy korun, což je 2,09 procenta HDP. Propočty vycházejí z listopadové predikce ministerstva financí.

Zatímco se vláda dohaduje s opozicí, globální situace se velmi rychle mění. Už několik týdnů se mezi diplomaty hovoří o tom, že zvolený americký prezident Donald Trump po své blížící se inauguraci limit výdajů na obranu zvedne, aby EU dorovnala náskok Spojených států a dokázala být při hájení svého teritoria samostatnější. V úterý řekl, že chce, aby se strop prudce zvýšil dokonce na pět procent HDP. To by v případě Česka aktuálně znamenalo přibližně 420 miliard korun ročně.      

Změnu předpokládá i generální tajemník NATO Mark Rutte. „Členské státy musejí posílit obranné výdaje, a to mnohem více než je stávající alianční cíl dvě procenta HDP,“ řekl. A zdůraznil, že NATO není připraveno na hrozby z Ruska, jimž bude v příštích čtyřech až pěti letech čelit.

Přes dvě procenta HDP vynakládalo Česko na obranu pouze v letech 1998 až 2003, další čtyři roky to bylo o něco méně. V minulé dekádě se výdaje propadaly pod jedno procento HDP. Mírně vzestupný trend začal v roce 2019. Výraznou změnu přinesla až otevřená invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.