ČNB sebrala povolení Podnikatelské družstevní záložně
Česká národní banka (ČNB) sebrala Podnikatelské družstevní záložně povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo. Dlouhodobě vykazovala závažné nedostatky v činnosti, oznámila ČNB.
Rozhodnutí nabylo právní moci 13. ledna. V návaznosti na tento krok centrální banka podala soudu návrh na zrušení záložny, její likvidaci a jmenování likvidátora.
Podnikatelská družstevní záložna teď nesmí přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů.
Obdobná omezení pro ni platila už od loňského března, kdy ČNB vydala předběžné opatření, kterým záložně v těchto činnostech zamezila a stanovila i omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací.
Důvodem pro zahájení řízení o odnětí povolení byly podle ČNB „přetrvávající závažné nedostatky v činnosti zjištěné při kontrole, kterou ČNB prováděla od srpna 2023 a která pokračovala až do dubna 2024“. Záložna neplnila hlavně základní požadavky v oblasti svojí správy a řízení, řízení úvěrového rizika a řízení operačního rizika. Nedostatky spočívaly také v systematickém porušování zákonných povinností týkajících se prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
„Rozsah a intenzita zjištěných nedostatků byly tak závažné, že by uložení opatření k nápravě a/nebo sankce nemohly vést ke zlepšení situace. Z tohoto důvodu byla ČNB povinna odejmout Podnikatelské družstevní záložně povolení k činnosti,“ říká Jakub Holas z odboru komunikace ČNB.
Podnikatelská družstevní záložna fungovala od roku 1996. Zůstávala prakticky uzavřeným klubem – podle výroční zprávy měla ke konci roku 2022 pouze 150 členů (členem záložny musí být každý, kdo si v ní chce uložit nebo naopak půjčit peníze), ke konci roku 2023 jich bylo 139. Podle počtu členů tak byla druhou nejmenší záložnou.
Ke konci loňského roku měla záložna méně než 50 členů, objem klientských vkladů činil necelý milion korun a celková bilanční suma 65 milionů korun.
Širší veřejnost se o ní dozvěděla teprve v souvislosti s předsedou vlády Petrem Fialou. Ten totiž zapomněl v majetkovém přiznání zmínit podíl v záložně, který tam jako každý vkladatel získal uložením peněz na účet v letech 2015 až 2020. Web Seznam Zprávy upozornil i na jiná propojení záložny s politiky ODS nebo dalšími lidmi kolem Fialy.
V roce 2021 dostala Podnikatelská družstevní záložna pokutu 150 tisíc korun od Finančně analytického úřadu za porušení povinnosti dohlížet na případné praní špinavých peněz. Také od České národní banky dostala pokutu 200 tisíc korun za to, že nedisponovala dostatečným řídicím a kontrolním systémem. V roce 2021 nařídila ČNB záložně výměnu jednoho z členů představenstva, předtím i osoby odpovědné za vnitřní audit.
Na českém trhu zůstává už jenom pět družstevních záložen – takzvaných kampeliček. Povolení od České národní banky v současnosti mají už jen Artesa, Citfin, České spořitelní družstvo, Peněžní dům a Ney spořitelní družstvo.
Odejmutí povolení Podnikatelské družstevní záložně nebude mít na stabilitu bankovního sektoru vzhledem k její velikosti žádný vliv, konstatovala Česká národní banka.
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO