ČNB si dává pauzu ve snižování úroků. Je opatrnější kvůli růstu cen v obchodech i růstu mezd

Úroky se i po dnešním zasedání bankovní rady ČNB nacházejí na čtyřech procentech a nejsou tedy příliš vzdálené od takzvaných neutrálních sazeb. Trh odhaduje, že tyto rovnovážné úroky, které ani nestimulují, ani nebrzdí ekonomiku, dosahují hodnoty okolo 3,5 procenta. Jinými slovy ČNB se zmenšuje polštář pro to, kam až se může s úroky vydat a nechce si vystřílet munici předčasně. Navzdory tomu, že tuzemské hospodářství vykazuje známky zpomalování, je rozumnější ponechat si možnost sazby snížit až pro chvíli, kdy se ekonomická bolest ještě více prohloubí. 

Centrální bankéři rádi mluví v náznacích, a proto je v jejich světě symbolika zcela klíčová. Mnohdy nenápadné změny v oficiálních vyjádřeních či během tiskových konferencí mohou ohlašovat zásadní obrat v měnové politice. Zde stojí za zmínku nenápadná úprava oficiálního vyjádření, se kterým na prosincovém zasedání přišla Evropská centrální banka. I dnešní rozhodnutí ČNB má nepopiratelnou symboliku a vysílá signály o dalším směřování monetární politiky.

Pozastavení cyklu snižování úroků většina pozorovatelů předpokládala. Takový krok souzní s dosavadní rétorikou centrálních bankéřů, které znervózňuje přetrvávající inflace v sektoru služeb. V listopadu vykázaly ceny v tomto segmentu znepokojivé tempo růstu 5,2 procenta meziročně. Není divu, že s ohledem na trpkou inflační zkušenost z předchozích let má banka ambici vylepšit si svou reputaci strážce cenové stability, a proto preferuje přísnější politiku.

Tradiční lednová změna ceníků představuje další důvod, proč načasování pauzy dává smysl. Na začátku roku firmy standardně upravují ceny. Pokud chtějí bankéři zůstat na bezpečnější straně, odloží rozhodnutí o sazbách, dokud neuvidí dopady tohoto přecenění. Přitom nemusejí čekat dlouho. Údaje o inflaci za leden budou známy již 6. února, kdy Český statistický úřad zveřejní předběžný odhad inflace. Zasedání bankovní rady se uskuteční později ve stejný den. Proto pak mohou radní učinit informovanější a kvalifikovanější rozhodnutí. 

Jak Česko bohatne v Americe. ČNB si letos na Wall Street vydělala padesát miliard, ruku k dílu přiložil i Trump

Centrální banka vyhodnotila rizika prognózy jako proinflační. Kromě již zmiňovaného zdražování ve službách vnímá jako potenciální hrozbu i růst mezd nebo kurzový vzestup energetických komodit na globálních trzích – v souvislosti s geopolitickou nejistotou. Výhled ČNB tak kontrastuje s Evropskou centrální bankou. Zatímco tuzemská národní banka stále usiluje o totální eliminaci inflace, bankéře ve Frankfurtu začíná trápit spíše ekonomický růst a budou provozovat benevolentnější politiku s cílem zabránit neřízenému hospodářskému ochlazování.

Ve světě centrálního bankovnictví se však narativy střídají rychle. Většina bankéřů preferuje „data-dependent“ přístup a svou politiku kalibruje podle příchozích makročísel. Poslední význačný obrat předvedl na svém prosincovém zasedání americký Fed. Ten začal svou pozornost opět soustředit na inflaci – po relativně krátké epizodě, kdy kladl důraz na trh práce. To znamená, že Fed bude v následujících měsících inklinovat k přísnější měnové politice. I ČNB musí umět na měnící se makroekonomické prostředí promptně reagovat. 

Celkově vzato se cyklus snižování úroků chýlí ke své závěrečné fázi. Pauza značí, že se národní banka snaží preventivně zaměřovat na inflační rizika. Zároveň pozastavení signalizuje, že se ČNB blíží neutrálním sazbám a nechce vyčerpat veškerý svůj manévrovací prostor. Ten se může vyplatit v momentě, pokud se skutečně ukáže, že se kondice českého hospodářství citelně zhoršuje. 

Zdroj Zde