Co chystá Creditas po spojení s Max bankou? Rozhovor s šéfkou retailu

Max banka se stala součástí Creditas, pro její původní produkty zatím dál používáte značku Max – nově i s logem Creditas. Plánujete značku Max úplně opustit?

Po právní fúzi teď provozujeme všechny účty bývalé Max banky jako zvláštní obchodní divizi. Se samotnou fúzí od října se klientům bývalé Max banky změnil pouze kód banky a přibyla možnost využívat okamžité platby. Název Max banka zanikl, ale klienti mohou nadále používat své stávající bankovnictví, v němž se jim jen objevilo logo Creditas. A pod původním názvem dál funguje aplikace Max Invest. Několik měsíců po fúzi budou mít klienti bývalé Max banky stále odlišné mobilní i internetové bankovnictví i systém obsluhy. To se bude během příštího roku měnit.

Hrajeme si s myšlenkou, že některé produkty by i poté nesly název Max. Podobně jako máme účty pro děti pojmenované Richee. K další budoucnosti značky Max ale ještě probíhají průzkumy, definitivně jsme se ještě nerozhodli.

Klientům bývalé Max banky zatím zůstanou dosavadní produkty i dosavadní elektronické bankovnictví. Kdy – aspoň orientačně – dostanou společné elektronické bankovnictví? A na kdy plánujete sloučení produktů – tedy jediný běžný účet, spořicí účet, jediná řada termínovaných vkladů a podobně?

Už teď postupně sbližujeme produktové parametry, jako jsou úrokové sazby nebo například limity u termínovaného vkladu. V budoucnu dojde k úplnému sjednocení, ale proces to bude postupný, abychom co nejméně narušili komfort našich klientů.

Klienti s účty od Max banky pak dostanou současnou aplikaci Creditas? Nebo chystáte zcela novou aplikaci, tedy změnu i pro dosavadní klienty Creditas? A jestli úplně nové bankovnictví, mělo by stavět spíš na tom, co má Creditas, nebo co měla Max banka? A od kdy?

Nová aplikace by měla být technologicky bližší Max bance, pokud jde o základ – jakési jádro – systému. Funkčností, tedy z pohledu klienta, ale bude bližší dosavadní aplikaci Creditas.

Začneme v příštím roce. Klienty budeme převádět postupně, ale počítáme s tím, že první klienti přejdou do nové aplikace už příští rok.

Od kdy začnou klienti bývalé Max banky dostávat nové platební karty? Když někomu skončí platnost karty hned na začátku příštího roku, jakou vlastně dostane?

Plastové karty Max banky zatím budeme dál vydávat. Nové karty s jiným designem pak začnou klienti dostávat s přechodem na nové elektronické bankovnictví.

Kolik máte po sloučení klientů? Kolik z nich pravidelně využívá běžný účet?

Souhrnný počet klientů po sloučení je zhruba 260 tisíc. Klientů z řad firem a podnikajících fyzických osob máme přibližně 10 tisíc.

Podíl klientů s běžným účtem, kteří jej pravidelně používají, se pohybuje okolo 25 procent a dlouhodobě se nám ho daří zvyšovat.

Kolik klientů mělo účty v obou bankách, tedy v původní Creditas i v Max bance?

Účet v obou bankách mělo skoro 20 tisíc klientů.

Creditas má jeden typ běžného účtu pro všechny retailové klienty, všechny základní služby jsou v něm jednoduše zdarma. Pak máte prémiové bankovnictví pro klienty, kteří investují řádově miliony korun. Zvažujete ještě něco mezi, tedy nějaký účet pro řekněme vyšší střední třídu, která ocení další služby k účtu – ať už za příplatek, nebo zdarma při splnění podmínek?

Preferujeme jednoduchou a přehlednou nabídku produktů. Myslím, že to oceňují i naši klienti. Jeden účet s jasnými parametry – základní nejčastější služby zdarma, výběry kartou po celém světě zdarma. Žádné požadavky na poplatky nebo nějaké povinnosti typu obratu nebo plateb kartou. Tohle měnit nechceme.

Prémiové bankovnictví u nás je hodně postavené na péči o úspory a investice, kdy pro klienty často máme speciální nabídky, případně produkty, které standardně retailu nabízet nemůžete – typicky fondy kvalifikovaných investorů. V nabídce jsou také prémiové platební karty – ty z pravého zlata jsme už rozdali, ale brzy představíme jiné unikátní platební karty.

Creditas a Max banka patří dlouhodobě ke špičce mezi spořicími účty a termínovanými vklady. Zachováte tuhle strategii i pro další rok nebo dva?

Ano tuto strategii chceme zachovat. Stále se snažíme klientům nabízet takové produkty, které zhodnotí jejich úspory. Nicméně nemusíme být vždycky lídrem ve všech produktech. Momentálně je na trhu několik bank, které mají vyšší úroky na spořicích účtech než my, ovšem je tam nějaké „ale“. Kromě samotné výše sazeb je tu totiž jeden faktor, který je docela často přehlížený: jak dlouho klient ty atraktivní sazby má. Nebudu jmenovat, ale není výjimkou, že si někdo založí spořicí účet s parádní sazbou a po dvou týdnech zjistí, že se na jeho účtu sazba významně snížila. Celkem časté je i podmínění sazeb na spoření využíváním dalších služeb a produktů, což klient často přehlédne a na vyšší sazbu nedosáhne. Tohle my neděláme. Chceme dávat udržitelné sazby a s klienty hrajeme fér.

Letos v září jste zavedli bonus: kdo s vámi pravidelně investuje aspoň 1500 korun měsíčně, dostane na spořicím účtu vyšší sazbu – plus 0,5 % k té základní. Chystáte podobné zvýhodnění také za aktivitu s běžným účtem, tedy například za určitý objem příchozích plateb, počet odchozích plateb nebo třeba za používání karty?

Myslím si, že to není cesta pro nás. Banky, které motivují klienta k aktivnějšímu využívání běžného účtu dělají, k tomu podle mě vedou dva důvody. Ten první je, že když má klient na účtu víc plateb, hůř se mu pak odchází ke konkurenci – má pocit, že změna takového účtu je pro něj komplikovanější. A druhým důvodem je, že banky díky množství plateb na běžném účtu získávají lepší informace o finančním chování klienta, které pak můžou použít pro nabídky úvěrů.

Z pohledu přímých příjmů banky je tedy jedno, jestli klient udělá s běžným účtem tři, nebo dvacet plateb měsíčně?

Ano. Na samotném počtu transakcí už dlouho žádná banka v Česku nevydělává.

A pokud jde o častější používání debetní karty – z toho pořád nějaké zisky máte, ne?

Ano, u karet je to lepší. Ale ty přínosy jsou minimální.

Kdy spustíte spotřebitelské úvěry?

Naší strategií je být bankou, která zhodnocuje úspory, soustřeďujeme se tedy na depozitní a investiční produkty. Spotřebitelské úvěry ani další úvěrové produkty pro segment fyzických osob neplánujeme.

To je ale změna – původně jste spotřebitelské úvěry plánovali, pak jste jejich start odložili kvůli slučování s Max bankou… Proč jste se nakonec rozhodli jinak?

Počítali jsme, jaké by to pro nás mělo přínosy a náklady. Nejen samotné úvěrování, ale i investice do všech souvisejících procesů, které je potřeba splnit – úvěrové registry, různé výkazy… Vyšlo nám, že taková investice by pro nás byla zisková až za několik let.

Zároveň od dosavadních klientů víme, že o úvěry zájem nemají, takže bychom museli připočíst ještě náklady na získávání zcela nových zájemců. Z průzkumů nám vychází, že lidé si spojují značku Creditas hlavně se spořením, čím dál častěji i s investicemi. Zůstáváme tedy u úvěrování firem, nerozšíříme ho na retailové klienty. S tím vlastně souvisí i naše loňské rozhodnutí ukončit poskytování nových hypoték.

Takže nenabídnete ani kreditní karty?

Kreditky nejsou na pořadu dne, nicméně je to jeden z mála úvěrových produktů, o kterém já osobně přinejmenším uvažuji. Jejich smysl vidím v tom, že bychom vyšli vstříc klientům, kteří často cestují a uvítali by kreditní kartu pro některé služby v zahraničí – typicky při půjčení auta. Neplánujeme vydávat kreditky v nejbližších dvou letech – pak by to mohlo dávat smysl, ale žádné rozhodnutí ještě nepadlo.

A pokud jde o debetky, zůstáváte u Mastercard?

Ano, zatím zůstáváme u Mastercard, se kterou nás pojí dlouhodobá úspěšná spolupráce. A ještě na letošní rok plánujeme v této oblasti novinky. Ale podrobnosti teď neprozradím.

Půjde o platby náramkem nebo prstenem, s nimiž přicházejí někteří konkurenti?

Na tu možnost se díváme, uvažujeme o ní, ale zatím jsme se nerozhodli.

Ta letošní novinka ohledně debetních karet, kterou jsem zmínila, se bude týkat prémiových klientů.

Počet poboček Banky Creditas meziročně mírně klesl – loni v srpnu jste jich měli 37, letos 35. Mají už pobočky své maximum za sebou, jde o změnu trendu? Nebo je to jenom běžná optimalizace, která zatím nic nenaznačuje? Vidíte prostor pro jejich další růst?

Pobočková síť je postavená tak, aby pokrývala co nejefektivněji potřeby klientů. Když se podíváte na mapu, uvidíte o dost silnější hustotu ve východní polovině České republiky. Vychází to z historie: máme velké množství klientů na Moravě a méně třeba na Plzeňsku nebo Karlovarsku. Vždycky hledáme rovnováhu dostupné obsluhy a nákladovosti. Tu myslím nyní máme.

Vyjdete vstříc lidem, kteří se v běžné provozní době na pobočku nedostanou, třeba možností nějakého ověřeného videohovoru?

Snažíme se maximum věcí lidem umožnit k vyřešení přes aplikaci a web. Pokud si chce klient s bankéřem domluvit videohovor, určitě to individuálně jde. Zatím to jako plošnou službu nemáme, ale nevylučuji, že se nad tím v čase nezamyslíme.

Budete držet dosavadní konkurenční výhodu, kdy máte na každé pobočce hotovostní pokladnu?

Ano. Hlavně podnikatelé v nějaké míře hotovostní služby potřebují.

A zájem o hotovost klesá, je stejný, nebo naopak roste s tím, jak vaše konkurence omezuje klasické pokladny na pobočkách?

Objem hotovosti a zájem o ni sice klesá, ale klienti pořád vnímají jako výhodu – zvlášť když konkurence v okolí to nenabízí nebo přestala nabízet. Vidíme, že je to pro ně důležité a oceňují to, přestože v praxi takovou možnost využijí třeba jen jednou dvakrát za rok.

Kdo vaše pokladny a obecně pobočky nejčastěji využívá?

Pokladny právě podnikatelé. Častým důvodem, proč lidé přicházejí fyzicky, je, že chtějí prodiskutovat s bankéřem nějaká náročnější témata, nejčastěji investování.

Je pro vás dál udržitelné dotovat výběry z cizích bankomatů? Neuvažuje o vlastních, nebo pronajatých, případně sdílených?

Určitě chceme udržet pro klienty výběry z bankomatu zdarma kdykoli a kdekoli po světě. Jednak to vychází ekonomicky – v porovnání s provozem vlastních bankomatů – i lépe, jednak je to skvělý a pro lidi srozumitelný benefit pro využívání našeho běžného účtu.

A co vkladomaty? Je pro vás zajímavé zapojit se některé ze sdílených sítí? Nebo vám to nedává ekonomický smysl, když máte pokladny na všech pobočkách?

Do těch sdílených sítí bychom buď museli něco vlastního přinést – to nemůžeme, když žádné bankomaty nemáme. Nebo za zapojení platit – a to je pro nás hodně drahé, když máme pobočky s hotovostí.

Patříte k tuzemské špičce i ve spoření v eurech. Docela oblíbené jsou také výběry hotovosti v cizí měně u vašich pokladen – do nedávna byly levnější než konkurence, od října jste je zdražili. Nedává smysl mít jako konkurenční výhodu také bankomaty či vkladomaty v eurech?

Jsme menší banka a provoz vlastní bankomatové sítě nám nedává nákladově smysl. Vkládat hotovost lze na pobočkách, takže v tomhle ohledu to problém není.

Klienti bývalé Max banky získali od října okamžité platby, původní Banka Creditas je přinesla hned v roce 2019 jako jedna z prvních. Naopak k platbám na kontakt – tedy možnosti převádět peníze jen na číslo mobilu – jste se zatím nepřidali. Přidáte?

V současné době o platbách na kontakt neuvažujeme. Obecně je tato služba na trhu využívaná daleko méně, než se před spuštěním předpokládalo. Velké množství lidí, kteří se ke službě přihlásili, ji pak v praxi nikdy nevyužili. Navíc je limitující, že ke kontaktu můžete mít připojen jediný účet, když přitom nadpoloviční část Čechů má účtů v bankách více.

Max banka – ještě když se jmenovala Expobank CZ – jako jedna z prvních nabídla možnost zablokovat si nevýhodné kurzy DCC na kartě. Chystáte to taky? Někteří konkurenti rozšiřují i možnosti dalšího nastavení bezpečnosti na kartách – například blokaci plateb v některých regionech, ochranu před platbou magnetickým proužkem a podobně.

Ano, pracujeme na tom. Rozvoj služeb, které pro klienty budou znamenat vyšší bezpečnost, je i pro nás prioritou.

Díky aplikaci Richee jste patřili k průkopníkům multibankingu, tedy možnosti připojit si do jedné aplikace účty z různých bank. Zájem o multibanking ale je minimální. Kolik lidí ho začalo využívat u vás a kolik ho teď využívá opravdu aktivně? Vyplatí se to dál udržovat?

Bavíme se o desítkách tisíc klientů, zas tak málo to není. Lidé běžně mají dva a více účtů – běžných, spořicích… Nicméně zájem o tuto službu postupně upadá. Lidem vadí, že si ji musí pravidelně potvrzovat, tedy aktualizovat souhlasy, a potom také to, že prostřednictvím PSD2 můžete dělat jen základní akce. Spravovat parametry bankovních produktů, které jsou v každé bance jiné, přes obecnou službu logicky nelze.

Požadavky evropské směrnice PSD2 ale musíme plnit bez ohledu na to, zda chceme. Přinejmenším ve smyslu poskytnutí dat autorizované třetí straně.

Od října jste výrazně zdražili podání jednorázového platebního příkazu na pobočce (z 10 Kč na 100 Kč) a zaslání výpisu z účtu poštou (z 25 Kč na 100 Kč). V obojím jste patřili k nejlevnějším. Kolik lidí to u vás ještě využívá? Vyplatí se vám takové služby udržovat – i přes zvýšení ceny?

My jsme jen narovnali ceny na úroveň jiných bank. Cena souvisí s tím, co je teď drahé, a to je lidská práce a čas. Navíc tyto služby využívá jen velmi málo klientů. Papírové výpisy chodí aktuálně asi na dvě stovky adres. To je necelá desetina procenta klientů. A také jednorázový příkaz na pobočce využívají lidé málo – vlastně jen v situaci, kdy člověk nebo firma chce zaplatit velký, zcela mimořádný výdaj a chce to z nějakého důvodu udělat na pobočce s bankéřem, pro pocit jistoty. Typicky jde třeba o koupi nemovitosti – tedy transakci za miliony korun, kterou děláte párkrát za život.

Nabízíte investování do dvou vlastních podílových fondů (smíšený a nemovitostní) a do korporátních dluhopisů UniCapital/Redstone Invest (energetika, reality). Letos jste možnosti rozšířili díky aplikaci Max Invest (ETF a fond peněžního trhu). Jaký je o tu aplikaci zájem? Nechystáte další rozšíření o nákup jednotlivých akcií? A nějaké zjednodušení, aby to všechno šlo ovládat přes jednu aplikaci, ideálně přímo z mobilního bankovnictví?

Aplikace Max Invest by se měla stát součástí mobilního a internetového bankovnictví. Proto jsme ji nijak výrazně nepromovali. Zároveň aplikaci dál vylepšujeme a připravujeme nové služby. Zatím ji využívají jednotky tisíc klientů.

Ke konci září jste v rámci Max Invest přestali nabízet fond peněžního trhu Max Úrok. Na webu to vysvětlujete vývojem na trhu – tedy poklesem sazeb – v kombinaci s nízkým počtem klientů.

Vyšlo nám jako nejlepší řešení, když místo fondu peněžního trhu teď klientům nabídneme úročení investičního účtu. Ještě letos na podzim spustíme dlouhodobý investiční produkt (DIP), jehož součástí je také peněžní složka.

V posledním roce jste získali většinu v družstevní záložně Ney. Jaké s ní máte další plány? Dává smysl plně ji integrovat do dvou tří let také pod Creditas, nebo ji zachováte v dosavadní podobě?

Ney teď funguje jako dceřiná společnost, a to měnit nebudeme. Samotná výkonnost společnosti je z dlouhodobého pohledu nízká a na to je potřeba se podívat.

Vidíte na trhu další podobné příležitosti k nákupu?

Příležitosti k dalším akvizicím vidíme, a to jak v Česku, tak v rámci Evropské unie.

Každopádně od majitele tedy máte informace, že Banku Creditas neplánuje prodávat, ale naopak ji chce dál posilovat?

Ano. Jsme otevřeni dalšímu růstu i prostřednictvím akvizic.

Aktuálně jednáme o nákupu banky v eurozóně. Majitel skupiny Creditas Pavel Hubáček podal nabídku na koupi skupiny MDB, která provozuje banky pod názvem MeDirect na Maltě, v Belgii a Nizozemsku. Nejvíc zákazníků – skoro 110 tisíc z celkových 143 tisíc – má v Belgii. Banku se sídlem na Maltě nabízela k prodeji britská investiční skupina AnaCap. Transakci pak samozřejmě ještě budou muset potvrdit regulátoři.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO