Co dál se stavebním zákonem? Pět scénářů, co se bude dít v příštím roce

Zkouška digitální záplaty

Debata o stavebním zákonu se v posledním půlroce scvrkla na digitalizaci stavebního řízení. Vláda musela po létě plném zmatků a chybějících funkcí přiznat, že se digitalizace zkrátka nepovedla. Po výměně ministra se rozhodl kabinet Petra Fialy k radikálnímu kroku, a to vysoutěžit zcela nový systém. Ale co do té doby? Developeři, obce, ale i stát přece potřebují stavět.

Nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek z hnutí STAN připravil takzvaný legislativní a technologický bypass, který má umožnit stavebním úředníkům využívat staré i nové systémy najednou a který má také celému trhu dodat právní jistotu. Senát novelu minulý týden schválil, a příští rok tak ukáže, jak bude záplata fungovat v praxi.

V čem je háček? Bypass je výsledkem mnoha kompromisů a rychlého rozhodování během podzimu, řada aktérů požadovala mnohem širší řešení. Jedním z největších kritiků je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, které se nelíbí, že projektanti a stavebníci budou muset nadále podávat žádosti přes ne zcela ideálně fungující Portál stavebníka, a nebudou mít možnost legálně využít třeba datové schránky.

K těm se museli stavebníci i úředníci v mnoha případech v posledních měsících uchýlit, a to i přes risk, že porušují zákon a mohou být žalováni. Komora tvrdí, že to může vést k paralýze stavebnictví. Vláda nicméně tvrdí, že na postupném odstranění chyb pracuje.

Senát schválil novelu, která má řešit problémy s digitalizací stavebního řízení

Ačkoli se o bypassu mluví jako o dočasném řešení, než bude do roku 2028 hotový nový systém, celý trh moc dobře ví, že při české politické a legislativní realitě to možná bude řešení na mnoho let. Co je dnes dočasné, může být brzo trvalé. Digitalizace v současné podobě přitom zdaleka nenaplňuje všechen potenciál nového stavebního zákona a často zaznívá výtka, že spíš než k digitalizaci došlo k elektronizaci. Přešlo se zkrátka jen z papíru na pdf. I z tohoto důvodu je potřeba podle Kulhánka vysoutěžit nový systém, který smysl zákona správně naplní.

Hledání viníka

Fiasko se spuštěním digitálního stavebního řízení bude mít zkraje nového roku dohru. Kulhánek při svém nástupu v říjnu nařídil provedení nezávislého auditu, který má ukázat, kde se stala chyba. Zdali nastala na straně ministerstva pro místní rozvoj, které mohlo špatně formulovat zadání soutěže a pochybit při zadávání, nebo na straně dodavatele.

Už teď se dá ale odhadovat, že to byla kombinace více faktorů. Výsledky auditu by měly být podle rezortu známé na přelomu roku. Kulhánek i další ministři se celý podzim vyhýbají odpovědi na otázku, zda může mít celá kauza trestněprávní dohru.

A proč je důležité zkusit najít viníka? Kvůli případným škodám. Například pokud by se nějaký stavebník rozhodl žalovat stát za to, že byl finančně poškozen, či by se nějaká obec domáhala peněz kvůli ztracené dotaci. Celá otázka škod bude ale oříškem pro právníky, stavební řízení je obecně běh na dlouhou trať, na měsíce a roky a nebude jednoduché dokázat, že škoda nastala právě v souvislosti s potížemi s digitálním stavebním řízením.

Pokus o vypsání nové soutěže

Největší úkol ministra Kulhánka je připravit zadání soutěže na nový digitální stavební systém pro úředníky. Už nyní pracují ministerští úředníci na přípravě zadání tendru, což je podle Kulhánka místo, kde selhal jeho pirátský předchůdce Ivan Bartoš. Tomu v minulém roce několikrát shodil soutěž antimonopolní úřad, až se rozhodl přidělit okleštěný tendr společnosti InQool.

Firma dostala na vývoj systému prakticky jen několik měsíců, úředníci jej nestačili otestovat, a i přes varovné hlasy z trhu se rozhodl Bartoš vše spustit podle plánu 1. července. Vývojáři pak strávili celé léto opravováním chyb a přidáváním funkcí, až se nakonec vláda rozhodla projekt raději zaříznout.

Kulhánek na to chce jít jinak. Zadání tendru, které má být tentokrát podrobnější a odpovídat všem požadavkům nového stavebního zákona, se má podle něj vytříbit skrze soutěžní dialog, v rámci kterého se budou moci vyjádřit stavební úředníci, obce, projektanti, architekti, stavebníci a další hráči na trhu. Vláda se přitom ještě chce rozhodnout, jestli zakázku zadá opět soukromému sektoru, nebo jestli se do toho částečně zapojí nějaká ze státních institucí.

„Je to jedna z variant,“ odpověděl Kulhánek na dotaz, jestli je na stole možnost, že by stát systém vyvinul sám. „Teď je na to ale brzo. Pro nás je zásadní procesní analýza, kterou potřebujeme k definici toho zadání. Musí proběhnout se všemi aktéry, což se předtím nestalo a což byl vlastně začátek konce toho původního systému.“ Podle Kulhánka by zapojení státu patrně vedlo ke zkrácení doby, po kterou by se systém vytvářel. Samotné vypsání zakázky a výběr dodavatele má být na příští vládě, která vzejde z říjnových voleb.

VIDEO:Stát by si mohl digitální stavební portál vytvořit i sám, připouští ministr Kulhánek v REcastu

Video placeholder

REcast: Stát by si mohl digitální stavební portál vytvořit i sám, připouští ministr Kulhánek • e15

Otázkou zůstává cena. Část vynaložených peněz, která směřovala do nových počítačů a monitorů, se nikam neztratí. Konečná cena nového systému se bude odvíjet od toho, do jaké míry se zapojí státní instituce. Podle Kulhánka by to mohly být celkem vyšší stovky milionů korun.

Neočekává, že by se vláda dostala až na dvě miliardy korun, se kterými původně počítala Bartošova předchůdkyně Klára Dostálová z hnutí ANO. S financováním souvisí další problém, kvůli posunutí termínu dokončení digitalizace poruší Česká republika pravidla pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy. Vláda tak musí vyjednat u Evropské komise posunutí termínu, v opačném případě půjdou náklady ze státního rozpočtu.

Převrat po volbách

Stavební zákon je jeden z nejrozsáhlejších a nejsložitějších legislativních předpisů v Česku, který má zároveň zásadní vliv na rozvoj země. Jeho příprava a uvedení do praxe překonává několik volebních období a k nevoli stavebníků se takřka pořád mění. Nový stavební zákon, který přijala na konci volebního období po letech vyjednávání poslední vláda Andreje Babiše, stihl Fialův kabinet novelizovat hned několikrát. Největší změnu provedl exministr Bartoš na začátku svého mandátu, když nechal zrušit plán na sestavení státní soustavy stavebních úřadů, a vyhověl tak stížnostem obcí. A proč je důležité toto konkrétní rozhodnutí připomenout?

Pracujme s teoretickou možností, že se k moci dostane po říjnových sněmovních volbách opět hnutí ANO. Exministryně Klára Dostálová je nyní už europoslankyní, v hnutí ale nadále zaznívá, že by se stavební zákon měl opět vrátit do podoby, kterou prosazovala ona. Aby zkrátka úředníci podléhali více státu, byli méně ovlivnitelní starosty na obcích a byli třeba i navzájem nahraditelní, když jeden onemocní.

Byť developeři opakují, ať už politici přestanou neustále měnit zákony, vyhlášky a normy, bez skutečné reformy stavebního zákona se podle nich povolování nezrychlí. Zůstává také otázkou, jak by hnutí ANO naložilo s rozjetou soutěží na digitální stavební systém, jestli by v ní pokračovalo, nebo začalo raději od začátku. Tomu se snaží zabránit současný ministr Kulhánek, který chce zadání konzultovat s opozicí a dojít už nyní ke shodě.

Dopad na stavebnictví

České stavebnictví potřebuje funkční stavební zákon, o tom není pochyb. Nejde jen o stavění nových domů a kanceláří, ale i třeba dálnic nebo vysokorychlostních železnic. Není možné, aby se na územní rozhodnutí a stavební povolení čekalo i deset let, neboť tím neztrácí peníze jen majitelé pozemků, ale odrazuje i zahraniční investory, kteří by jinak mohli přinést Česku miliardy na daních.

„Development je u nás adrenalinový sport,“ vtipkoval nedávno jeden z developerů. Nejde přitom o ultrarychlou jízdu na horské dráze, ale spíše o náročné horolezectví, kdy vás může kdykoli některý z úředníků či dotčených orgánů plácnout přes ruku a poslat zase dolů. Kvůli pomalému povolování, častému odvolávání, shánění razítek tak zbytečně stojí mnoho projektů, včetně těch veřejných, a velké firmy raději stavějí svá sídla v sousedních zemích.

Nefungující digitální stavební řízení už dopadá na byznys. Problémy drtí hlavně projektanty

Proto se na nový stavební zákon čekalo s takovým napětím, minulá vláda slibovala povolení do 30 dnů pro malé projekty a do 60 dnů pro ty velké. Nakonec ale lhůty tak úplně neplatí (s nefungující digitalizací ani nejde úředníkům příliš mnoho vyčítat) a slibovaná redukce ze čtyřiceti razítek na jedno také nevyšla. Protože stavebníci nejsou včerejší, raději podali žádost o povolení většiny svých projektů ještě v první polovině roku, kdy platil starý stavební zákon.

Úředníci teď mají stále hromadu práce a počet vydaných stavebních povolení díky tomu výrazně neklesá. Až příští a následující roky ukážou, zda měly půlroční problémy s digitalizací dopad na rychlost nové výstavby v České republice.

Zdroj Zde