COP29 začíná, průlom nečekejte. Trump se vrací k fosilním palivům, v EU oslabují zelené ambice
Zatímco v Ázerbájdžánu v pondělí začíná klimatická konference OSN COP29, tým příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa už chystá opětovné odstoupení od pařížské dohody. Spojené státy pod jeho vedením nejspíš čeká období neomezené těžby ropy, plynu a uhlí. Změny v klimatické politice visí i nad Evropskou unií, kde brzy začne pracovat nová Komise. Sice ji opět povede Ursula von der Leyenová, která sehrála zásadní roli při prosazování evropského programu na ochranu klimatu, červnové volby ale ukončily éru nejzelenějšího europarlamentu v historii bloku. Původně velmi ambiciózní klimatické cíle by tak v příštích pěti letech mohly být revidovány.
I když se Trump do Bílého domu vrátí až 20. ledna, jeho tým už naplno pracuje na uskutečnění republikánova volebního programu, jehož součástí jsou drastické změny v klimatické politice USA. Jednou z nich má být opětovné odstoupení od pařížské dohody, v níž se země světa zavázaly, že oteplování udrží do 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. K dosažení tohoto cíle je podle vědců třeba výrazně snížit emise.
Trump usnadní těžbu ropy, plynu a uhlí
Trump také pravděpodobně umožní vrty a těžbu na místech, kde to doteď nešlo. Očekává se, že okamžitě zmenší některé chráněné rezervace, což učinil už během svého prvního mandátu. Trump také rychle zruší stopku, kterou administrativa prezidenta Joea Bidena uvalila na povolování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a zruší výjimku, která Kalifornii a některým dalším státům umožňuje mít přísnější normy ohledně znečištění ovzduší, než jaké stanovuje federální vláda. Deníku The New York Times (NYT) to řeklo hned šest osob obeznámených s touto záležitostí.
Trump při plánování své agendy v oblasti energetiky a životního prostředí spoléhá na dva ropné a uhelné lobbisty, Davida Bernhardta a Andrewa Wheelera, kteří mají dlouholeté zkušenosti s demontáží federální ochrany životního prostředí.
Zvolený prezident také hodlá zřídit funkci „energetického cara“, který bude koordinovat opatření napříč různými federálními agenturami ve snaze omezit regulace a usnadnit zvýšení těžby ropy, plynu a uhlí. Náplň jeho práce podle NYT připomíná energetickou pracovní skupinu Bílého domu, na kterou dohlížel viceprezident Dick Cheney za vlády George W. Bushe a jejímž cílem bylo zajistit, aby fosilní paliva zůstala hlavním zdrojem energie Spojených států „na dlouhá léta dopředu“. Kromě toho Trump zvažuje přestěhování federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) mimo Washington. Podobný krok učinil během svého prvního mandátu s jinými úřady, což vedlo k odlivu zaměstnanců.
Nad EU visí otazníky
Těsně předtím, než se Trump ujme úřadu, by měla začít fungovat Evropská komise v novém složení. Evropský parlament již zasedl po červnových volbách, které do něj vynesly více pragmatiků s menšími ambicemi při naplňování Green Dealu. Stejně jako v Americe i trhy a průmysl v Evropě s napětím sledují, jaké dopady budou mít na energetickou a klimatickou politiku. I přes nižší podíl zelených ale nehrozí úplné zvrácení cílů na ochranu klimatu, protože krajně pravicové strany, které měly ve volbách velké zisky, jsou velmi nejednotné a v těchto otázkách se mohou snadno rozhádat.
Mezi první zkoušky europarlamentu patřilo potvrzení von der Leyenové do vedení komise. Šestašedesátiletá politička se při svém prvním funkčním období zásadním způsobem zasloužila o Zelenou dohodu – páteř unijní klimatické strategie. Až v úterý skončí slyšení s eurokomisaři, bude opět na europoslancích, aby rozhodli, zda složení nové komise schválí jako celek. Pokud se to podaří, začne komise zhruba na začátku prosince pracovat.
Zákaz spalovacích motorů platí
Zásadním tématem příštích pěti let pak bude zákaz prodeje aut se spalovacím motorem a cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra již avizoval, že od roku 2035 bude platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého (CO2), navzdory tlakům, kterým čelí od některých vlád a automobilek. Počítá i s tím, že příští rok začnou platit přísnější limity pro vypouštění CO2.
Česko a Itálie varovaly, že cíle nemohou splnit kvůli klesajícím prodejům elektromobilů, a požádaly Brusel, aby je přezkoumal. „Mnoho šéfů automobilek, se kterými jsem mluvil, uvedlo, že mohou cíle splnit,“ tvrdil Hoekstra, aniž by konkrétně jmenoval. Dodal však, že průmysl požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek.“ Evropská komise už dříve na žádost Německa souhlasila s tím, že po roce 2035 bude možné prodávat automobily na e-paliva, která se vyrábějí pomocí zachyceného CO2 a elektřiny z obnovitelných zdrojů. Hoekstra ale odmítl možnost, že by Brusel zvážil větší roli biopaliv. Eurokomisař nyní usiluje o to, aby mu europoslanci umožnili funkci zastávat dalších pět let.
Brusel bude pravděpodobně držet kurz i v otázce rozsáhlého plánu dekarbonizace 27 členských zemí. Frakce, které Green Deal podpořily, si po volbách udržely většinu. „EU by měla být schopna obhájit opatření, která již byla přijata pro toto desetiletí, ale návrhy na nový cíl pro rok 2040 budou pro nový parlament velkou zkouškou,” řekl časopisu Fortune Maximo Miccinilli z poradenské společnosti FleishmanHillard. Politická debata o tomto cíli teprve začne a oficiální návrh se očekává v příštím roce.
Největší výzvou pro EU bude zajistit financování ekologického přechodu. Doteď největší zdroj peněz pro transformaci – programy obnovy po pandemii ve výši 750 miliard eur – bude brzy vyčerpán a státy se rozcházejí v názorech na nové potenciální nástroje financování, včetně vydávání společných dluhopisů. Hrozí, že rostoucí rozpory v novém parlamentu ještě více ztíží stanovení dalšího postupu v klimatické politice.
Hlavním tématem v Baku jsou finance
Předtím, než se Trump i nová Komise ujmou úřadu, ale skončí klimatický summit COP29, který do 22. listopadu hostí ázerbájdžánská metropole Baku. Jedním z hlavních cílů letošního setkání vedoucích představitelů je dohodnout se na tom, kolik peněz by mělo být každoročné věnováno rozvojovým zemím, aby odklonily své ekonomiky od fosilních paliv a zvládaly dopady změn klimatu. Chtějí také vyjednat podrobnosti nového globálního systému obchodování s emisemi.
Zástupci téměř 200 zemí světa se loni na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Od té doby však využívání fosilních paliv i jejich vývoz celosvětově nadále rostou. Není proto pravděpodobné, že by se letos podařilo stanovit časový harmonogram tohoto plánu. A i kdyby se delegátům podařilo závazek konkretizovat, minimálně Spojené státy půjdou v příštích čtyřech letech zcela opačnou cestou.