Daň z nemovitosti 2025: Kdo musí podat přiznání a co se letos mění

Všichni, kdo se v roce 2024 stali novými majiteli nemovitosti – pozemku, rodinného domu, bytu či nebytové jednotky, musí podat do konce ledna přiznání k dani z nemovitých věcí.

Povinnost podat daňové přiznání mají také ti, kteří na dříve přiznané nemovitosti provedli nějakou změnu – přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, tedy změnili tím druh nebo výměru pozemku či stavby, případně zvýšili nadzemní podlaží nemovitosti.

„Pokud bude například rekonstruován starý byt a nedojde ke změně výměry, tedy nedochází například k propojení dvou bytových jednotek, není potřeba podávat daňové přiznání,“ upřesňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Přiznání je nutné podat ale i po kolaudaci stavby.

Na finanční úřad by se měli na začátku roku obrátit i lidé, kteří už nevlastní žádnou nemovitost, protože ji (nebo je) v roce 2024 prodali, darovali či jinak pozbyli. Kdo se neodhlásí, může na jaře dostat složenku nebo jiný předpis k platbě, přestože už nemá, za co platit.

Pokud jste tedy loni prodali či darovali vaši jedinou nemovitost v rámci kraje, stačí na finanční úřad poslat oznámení o tom, že už tam žádnou nemáte. Pokud ale ve stejném kraji stále vlastníte aspoň jednu další, musíte podat daňové přiznání za rok 2025, kde vypíšete aktuální nemovitosti, které vlastníte.

Když jste o zápis do katastru zažádali sice ještě v roce 2024, ale dojde k němu až v roce 2025, máte na podání daňového přiznání víc času než do 31. ledna. V takovém případě stačí podat přiznání do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, v němž k zápisu došlo. Pokud jste o zápis zažádali teprve na začátku roku 2025, přiznání kvůli tomu letos nepodáváte – bude se vás týkat až za rok.

Pokud u vás k žádné změně nedošlo a daňové přiznání jste podali už v předchozích letech, nové přiznání se pro rok 2025 nepodává.

Jaké termíny je třeba si ohlídat

Daňové přiznání za letošní rok je tedy nutné podat do 31. ledna. Lze ho podat i elektronicky na webu finanční správy. Ta doporučuje využít nové služby předvyplněného daňového přiznání s údaji od finanční správy a z katastru nemovitostí. Při vstupu do systému se lidé musí ověřit – identitou občana: typicky bankovní identitou, datovou schránkou nebo přístupovými údaji přidělenými finanční správou.

Když si majitelé nemovitostí nebudou vědět rady, můžou využít pomoci pracovníků finančních úřadů. „V lednu uskuteční specialisté z řad zaměstnanců finanční správy 330 výjezdů do obcí, aby poplatníkům nabídli osobní konzultace a pomoc s vyplněním daňového přiznání. Zároveň budou v posledním lednovém týdnu na všech finančních úřadech prodlouženy úřední hodiny,“ uvádí finanční správa.

„Odbornou pomoc ocení zejména občané, kteří si nejsou jisti správným vyplněním daňového přiznání nebo nevědí, zda se jich povinnost podat daňové přiznání v tomto roce týká. Na místě budou zaměstnanci finanční správy připraveni asistovat s vyplněním formuláře, vysvětlit jednotlivé položky a samozřejmě v rámci své odbornosti odpovídat na otázky,“ doplňuje Simona Hornochová, generální ředitelka finanční správy.

Kdy a do jakých obcí úředníci finanční správy v lednu míří, je možné najít na webu finanční správy.

Prodloužené úřední hodiny budou od 27. ledna do 3. února:

• Pondělí až čtvrtek: 8–17
• Pátek: 8–14

Konzultační telefonní linky budou dostupné od 27. do 31. ledna v těchto časech:

• Pondělí až čtvrtek: 8–17
• Pátek: 8–14

Jednotlivá územní pracoviště finančních úřadů mohou úřední hodiny prodloužit i v dalších dnech. Lidé mi měli sledovat krajské tiskové zprávy pro aktuální informace.

Pokud majitelé nepodají daňové přiznání k dani z nemovitosti, hrozí jim pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení. Ovšem počítá se až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání – tedy od 10. února. Pokuta za opožděné podání přiznání se nevyměřuje, jestliže nepřesáhne 1000 korun. 

Kdy se platí daň?

Finanční úřad lidem sám vypočítá novou sazbu daně a o její výši je bude informovat v květnu. Informaci o výši daně lidé dostanou buď do datové schránky, nebo klasickou poštou.

Samotnou daň z nemovitých věcí je pak potřeba zaplatit do 31. května. Kdo platí víc než 5000 korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu. 

Výši daně z nemovitosti ovlivňuje kromě sazby také místní koeficient, který stanovují obce. Podle pravidel z loňského roku mohou obce stanovit místní koeficient pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady či ovocné sady) v rozmezí 0,5 až 1,5 a pro ostatní nemovité věci v rozmezí 0,5 až 5. Koeficientem nižším než 1 mohou výslednou daň i snížit.  

Konsolidační balíček loni zavedl také inflační koeficient, který má vycházet z růstu cenové hladiny a má každoročně zamezit reálnému snižování daně v čase. Pro letošní rok je ale koeficient stanovený jedničkou, stejně jako loni. Takže výše daně na základě tohoto koeficientu letos nevzroste.

Co se letos mění?

K velkým změnám u daně z nemovitosti došlo v roce 2024. Nejenom, že se daň zvýšila v průměru o 80 procent, ale zároveň došlo k rozšíření počtu plátců daně.

K zhruba 4,2 milionu plátců daně přibylo dalších zhruba 100 tisíc nových, jimž nová povinnost vznikla především kvůli tomu, že vlastnili objekt, který byl v katastru nemovitostí zapsán jako garáž. Nebo pronajímali v obytném domě místnost například turistům. Více jsme o loňských novinkách psali zde: Přiznání k dani z nemovitosti musí podat víc lidí. Co se změnilo

Zatímco loni bylo změn zhruba čtyřicet, letos je jich jen pár. „Letos došlo ke zrušení některých dosavadních osvobození, například pro pozemky s přírodními útvary, jako jsou mokřady, rokle nebo skalní útvary. Na druhé straně byla zavedena nová osvobození, která podporují ekologické iniciativy. Vlastníci pozemků s ekologicky významnými prvky, například se stromořadími nebo skupinami dřevin, mohou být od daně osvobozeni, pokud jsou tyto prvky zapsány v evidenci ekologicky významných prvků,“ říká Jelínek.

Výčet změn platných od 1. ledna 2025 je možné najít na stránkách finanční správy. „Část těchto změn zohlední v systému přímo správci daně a projeví se tedy v daňové povinnosti automaticky, několik z nich však může vyvolat povinnost podat daňové přiznání,“ uvádí finanční správa.

Změny v koeficientech ovlivní výši daně

Od 1. ledna 2025 je účinná změna způsobu určení místních koeficientů, které určují obce v rámci obecně závazné vyhlášky.

Ještě v roce 2024 mohly obce určit místní koeficient buď pro celé území obce, nebo pro jednotlivé části obce. Obec tak mohla uvalit vyšší místní koeficient pro vymezenou část obce, kde se například koncentrovaly lukrativnější nemovitosti nebo průmyslové areály. Nově bude muset obec vydat opatření obecné povahy.

„Obce již nebudou moci stanovit vyšší koeficienty daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti obecně závaznými vyhláškami, ale musejí tak činit opatřeními obecné povahy. Ty musí pro následující zdaňovací období přijmout vždy do konce června předchozího roku,“ upřesňuje advokát Martin Tůma z advokátní kancelář endors.

Doplňuje, že tak v obcích, které dosud uplatňovaly vyšší koeficienty pro konkrétně určené nemovitosti vyhláškou a nestihly do konce června 2024 přijmout opatření obecné povahy, nebude daň z nemovitých věcí vůči této nemovitosti navýšena. „Pro některé obce tak může jít o významný výpadek příjmu, pro vlastníky nemovitostí naopak o citelnou úlevu,“ říká Tůma.

Uvádí příklad: U menší haly o rozloze 3500 m2 s okolními pozemky o rozloze 14 tisíc m2, kde může základní roční daň z nemovitých věcí činit přibližně 320 tisíc korun, může obec koeficientem 5 daň navýšit o 1 280 000 Kč ročně na celkových 1,6 milionu korun ročně.

„Snížený koeficient pro výpočet daně z nemovitých věcí se v rámci podpory bydlení v obci může týkat například bytů a rodinných domů, kdežto zvýšení koeficientu zpravidla zasáhne průmyslové a jiné obdobné pozemky a nemovitosti, a to i z důvodu jejich zvýšeného dopadu na život v obci, tedy například kvůli většímu hluku či zápachu,“ vysvětluje advokát Tůma. 

Připomíná, že přijetí opatření obecné povahy je pro obec náročnější. Obec musí návrh opatření nejprve na 15 dnů vyvěsit na úřední desce obce. Vlastníci se pak především formou námitek či připomínek mohou ve lhůtě 30 dnů bránit. Obec pak musí o námitkách rozhodnout a případně vysvětlit, proč námitkám nevyhověla. 

„Je na obcích, zda tuto příležitost využijí k dialogu s vlastníky nemovitostí a provozovateli podniků a motivují je tak ke snižování dopadu provozů na okolí. V konečném důsledku by tedy mohlo jít i o nástroj kultivace stávajících provozů. Vlastníkům lze doporučit sledovat úřední desky obcí, kde se nemovitost nachází, a do procesu přijímání opatření se aktivně zapojit,“ dodává Tůma.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO