Daň z nemovitosti poroste i v dalších letech. Obce potřebují peníze na silnice nebo školství
Stále vyšší náklady na modernizace obecních budov, opravy silnic nebo na veřejné služby nutí obce zvyšovat daň z nemovitosti. Ta je jejich stoprocentním příjmem a jen loni meziročně stoupla o nejméně 80 procent. Přestože radnice před rokem slibovaly, že odvod sníží, mnohé ho naopak zvýšily. A pomocí takzvaného místního koeficientu v tom hodlají pokračovat i v dalších letech.
Samosprávy mohou stanovit místní koeficient plošně pro všechny nemovitosti na celém území obce, anebo pouze na jeho části. Rozhodovat může i typ budov a účel, jemuž slouží. Koeficient se pohybuje v rozmezí od 0,5 do pěti s přesností na jedno desetinné místo. Hodnoty nižší než jedna, které daň snižují, mohla obecní zastupitelstva poprvé uplatnit letos. Pokud žádný koeficient nestanovila, počítá se jeho hodnota jako jedna. V takovém případě se výše daně nemění.
Zhruba šestina z více než 6250 českých obcí upravila daň podobně jako loni na celém svém území. Drtivá většina z nich využila koeficient k posílení daňového inkasa. Lidem a firmám ulevil jen nepatrný zlomek samospráv ze zmíněné šestiny, plyne z lednových údajů Finanční správy.
Všechno je stále dražší, hájí se obce
„Zvyšování daně z nemovitosti prostřednictvím koeficientu může v budoucnu pokračovat, zejména pokud nebude nalezen komplexní systémový přístup k financování obcí,“ upozorňuje Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí.
Podle sdružení čelí radnice novým výzvám v podobě investic do energeticky úsporných řešení a zajištění stále dražších služeb pro obyvatelstvo. „Jsme přesvědčeni, že jakékoliv rozhodnutí obcí, týkající se daní, musí být transparentně komunikováno s občany s ohledem na jejich sociální a ekonomickou situaci a odpovídat potřebám místního rozvoje,“ dodává Kocková.
Růst daně je často veden snahou obcí zajistit finanční stabilitu a schopnost pokrýt základní potřeby místních komunit. Mnohé využívají dodatečné příjmy k investicím do infrastruktury, oprav komunikací, veřejného osvětlení či modernizacím budov.
Další oblastí, kde chybějí peníze, jsou provozní výdaje na udržení a rozvoj škol, sociálních služeb nebo kulturních zařízení. Zvýšený výběr daně také pokrývá růst inflace, tedy stoupající ceny energií a služeb.
Větší zátěž dopadá hlavně na firmy
„Řada radnic používá koeficient jen pro nemovitosti, které mají výrazně negativní vliv na život v obci a představují pro obyvatele znatelnou zátěž. Typicky to jsou podniky těžkého průmyslu, logistická centra, super- a hypermarkety, brownfieldy, kde jsou černé skládky nebo budovy, které svým stavem ohrožují zdraví či majetek lidí,“ vysvětluje Kocková.
Například Liberec zvedl daň oběma průmyslovým zónám ve městě, velkým obchodním centrům, jako je Nisa, Globus, Makro a Kaufland, a také obalovně v Machníně, pivovaru ve Vratislavicích i některým průmyslovým firmám, mimo jiné Feroně či Preciose.
Příkladem skokového nárůstu daňového koeficientu na maximální hodnotu 5 může být Ústí nad Labem. Zaměřilo se na problémové vlastníky, kteří se o svůj majetek nestarají. Stejné opatření přijaly Pardubice. Očekávají desítky milionů korun navíc z průmyslových zón, jejichž činnost má na infrastrukturu města největší negativní dopady.
U obytných domů daň moc neroste
Ke zvýšení daně z nemovitosti pomocí místního koeficientu na celém svém území pro letošek sáhlo 964 obcí, jejich počet se proti roku 2024 snížil o 11. V obcích, které koeficient nastavily nad základní hodnotu jedna, nejčastěji činí 1,5 až tři. Obcí s koeficientem na úrovni dva meziročně zhruba stovka ubyla, v podobném rozsahu se zvýšil počet obcí s koeficientem 1,5.
Daň v celém katastru místním koeficientem snížilo podle Finanční správy pouhých deset obcí. A na nejnižší možné hodnotě 0,5 ho mají jen Balkova Lhota na Táborsku, Kouty na Třebíčsku, Kozomín na Mělnicku a Starý Hrozenkov na Uherskohradišťsku.
Loni se daň z nemovitosti stala velkým tématem. Na základě vládního úsporného balíčku dramaticky narostla o 80 procent, což mělo samosprávám kompenzovat snížení jejich podílu na sdílených daních.
„V reakci na to se přidávaly další a další obce s vyjádřeními, že pro následující období výši daně sníží, jelikož ji mohou ovlivňovat svými koeficienty. Realita je ale nakonec jiná, fenomén snižování nenastal a sledujeme spíše stagnaci této daně. Jinak řečeno, loňské rekordní částky budou muset lidé a podniky hradit i letos,“ uvádí daňový poradce Petr Koubovský ze společnosti Rödl & Partner.
Inkaso loni převýšilo dvacet miliard
S tímto závěrem však nesouhlasí Sdružení místních samospráv (SMS). „Některé obce právě v souvislosti s navýšením daně o 80 procent místní koeficienty snížily, a to z hodnoty tři na dva, případně z hodnoty čtyři na dva a půl,“ upozorňuje mluvčí SMS Šárka Kuželová.
V lokalitách dlouhodoběji sociálně a ekonomicky slabších se radnice snaží daňové zatížení spíše snižovat, nebo alespoň nenavyšovat. Odvod často neroste také u nemovitostí určených k bydlení.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 23,1 miliardy korun, meziročně o 85,6 procenta více. Daň je splatná na konci května. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do dvou splátek, kdy první je splatná do konce května a druhá do konce listopadu.
Nově pak musejí podat daňové přiznání do konce ledna ti, kteří si minulý rok pořídili nový dům či byt nebo některou svou nemovitost prodali. A vztahuje se i na vlastníky, kteří provedli přístavby nemovitosti, případně změnili účel jejího využití.