Digitalizace stavebního řízení bude roky na mrtvém bodě. Jisté nejsou peníze ani politická podpora

Vláda Petra Fialy se odhodlala v uplynulých dnech k odvážnému kroku: zahodit problematický digitální stavební systém do koše a vysoutěžit systém úplně nový. Však co nejhoršího se může stát? Třeba, že Evropská komise odmítne prodloužit České republice lhůtu pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy a potřebné stamiliony až miliardy budou muset jít ze státního rozpočtu. Nebo si to příští vláda, která bude podepisovat smlouvu s dodavatelem, všechno rozmyslí a rozhodne se vypsat vlastní tendr. A i kdyby šlo všechno podle plánu, stavebníci i úředníci budou muset tři roky bojovat s polovičatými systémy.

Ministři Fialovy vlády se rozhodli k razantnímu kroku poté, co jim analytici předložili zprávu, podle které digitální stavební systémy vyvíjené za exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jsou jen obtížně opravitelné nejen z technického hlediska, ale i z toho právního. Stát a jeho úředníci by se mohli potenciálně stát terčem žalob, neboť podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který doposud digitalizaci po Bartošovi koordinoval, nikdo do této doby nezkoumal, zda spuštěné systémy vůbec odpovídají stavebnímu zákonu a správnímu řádu. Samotné systémy by se zase jen obtížně technicky dodělávaly, když neexistuje analýza, co všechno vlastně mají umět.

Vláda tak vytvoří podrobnou analýzu, která určí, co všechno mají stavební portály umět, a pokusí se ještě do konce volebního období vyhlásit tendr na nového dodavatele. Ale popořadě.

Kdo to zaplatí

Dodání zcela nového systému, byť s možným využitím stávajících prvků, bude stát peníze. Vláda ale zatím neví, kolik. „Ono je těžké v tuto chvíli odhadnout celkové náklady na celý proces digitalizace. Můžeme vycházet z toho, co víme dnes. Je uzavřena smlouva na vytvoření Národního geoportálu územního plánování na 270 milionů korun a ta běží. A dosud bylo vyfakturováno ve vztahu k digitálnímu stavebnímu řízení zhruba 330 milionů korun, což ale s sebou zahrnuje jak programování, tak hardware, který bude samozřejmě využit i nadále,“ vyjmenovává Bartošův nástupce ve funkci Petr Kulhánek (STAN).

„Neměli jsme zatím možnost udělat předběžnou tržní konzultaci, ale určitě ji dělat budeme. Můžeme se nyní spoléhat na odhady odborníků, kteří se podobně robustními systémy zabývají, a oni udávají, že se pohybujeme někde ve vyšších stovkách milionů korun na celkové dokončení,“ pokračuje nový ministr, který podle svých slov pracuje s informací, že původní soutěže, které vyhlásila ještě za minulé vlády tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) a které Bartoš následně zrušil, počítaly až s dvoumiliardovými náklady. „Myslím si, že se ale na tuto hodnotu i s dostavbou toho systému nedostaneme,“ myslí si Kulhánek.

Bartošovo řešení ztroskotalo na nedostatku času. Po nástupu do funkce se rozhodl zásadně novelizovat stavební zákon přijatý za vlády Andreje Babiše (ANO), což mu sebralo několik let, během kterých by mohl najít dodavatele a začít na portálech pracovat. Když už se k tendrům dostal, narazil opakovaně na antimonopolní úřad a vybraný dodavatel nakonec dostal příliš krátký čas na vývoj. Bartoš spěchal kvůli tomu, že na digitalizaci stát čerpá peníze z Národního plánu obnovy, který má stanovené konkrétní termíny a jejich porušení by vedlo k ohrožení evropského financování.

Fialova vláda se nyní rozhodla zariskovat. Zadání a dokončení zcela nového systému bude trvat nejméně 32 až 38 měsíců včetně několikaměsíčního testování, čímž Česko překročí lhůty rovnou o několik let. „Pokud nechceme opakovat stejnou chybu jako nyní, potřebujeme na vývoj nového systému více času a nějakou rezervu,“ upozornil Kupka. Vláda tak bude u Evropské komise vyjednávat prodloužení termínů. A když to nevyjde? Peníze budou muset jít ze státního rozpočtu.

Rozhodnutí na příští vládě

Většina velkých rozhodnutí kolem digitalizace stavebního řízení bude přitom na nové vládě, která vzejde ze sněmovních voleb na podzim příštího roku. Jakkoli se Fialova vláda už nyní snaží najít shodu s opozicí, jmenovitě hlavně s hnutím ANO, po volbách může být vše jinak. Tato vláda by měla zpracovat analýzu, která určí, co má systém umět, na základě které se bude tvořit zadávací dokumentace a proběhne soutěžní dialog. V létě příštího roku by mělo být připraveno zadání k vyhlášení soutěže a následně výběrové řízení.

Smlouvu s dodavatelem by tak podepisovala už nová vláda. Pokud tedy toto řešení neodmítne. „Jedinou garancí je širokospektrá shoda všech uživatelů budoucího systému, že funkce a procesy jsou se zadáním ve shodě,“ věří Kulhánek.

Hrozí žaloby

Vláda se také rozhodla začít hledat viníky. Kulhánek i Kupka sice zatím mluví kulantně o zadání forenzní analýzy, která by měla vyhodnotit, co se v posledních měsících při vývoji systémů dělo a kde nastala chyba. Pokud ale audit odhalí nějaká pochybení, je podle Kulhánka možné, že za to bude muset nést následky dodavatel systémů, kterým je firma InQool. „Naplňování smluvních vztahů je to, co má forenzní audit posoudit. Z toho mohou být výstupem odpovědnosti konkrétních entit za chybná rozhodnutí nebo za nekvalitně odvedenou práci,“ řekl ministr. Vládní analýza provedená v posledních třech týdnech například ukázala, že systémy vykazují 25 nesouladů se stavebním zákonem. Pochybení nastalo už při vypisování zakázky, jak konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a následně Krajský soud v Brně.

Otázka také je, zda špatně fungující stavební řízení nezpůsobilo nějaké škody, ať už soukromým stavebníkům, nebo třeba obcím, které potřebovaly do daného termínu vyčerpat dotace na různé stavební akce. Vláda nicméně zatím nemá informace o žádných škodách.

Se systémy v současném stavu ale budou muset úředníci ještě několik měsíců pracovat, než se vládě podaří prohnat parlamentem tzv. legislativní bypass, který umožní propojení nových a starých systémů a zároveň dá úředníkům větší právní jistotu. V dalších třech letech před dokončením nového systému stavebníci budou nadále používat nehotový Portál stavebníka a úředníci kombinaci nových a starých systémů. Programátoři mají během této doby jen záplatovat největší chyby, ale nebudou už portály dále vyvíjet. A to jen přidává na nejistotě, jak se to promítne do délky vyřizování stavebních povolení v Česku. Kvůli zrychlení stavebního řízení se ostatně celá digitalizace dělala.