Do kdy si musíte vybrat dovolenou a kolik se dá převést?
Při klasickém zaměstnaneckém poměru v soukromém sektoru mají lidé ze zákona nárok na minimálně 20 dní, tedy přesně 160 hodin dovolené ročně (od roku 2021 se doba dovolené počítá v hodinách).
Minimálně 25 dní (200 hodin) volna ročně pak mají zaměstnanci státního sektoru a samospráv, minimálně osm týdnů (320 hodin) pedagogičtí pracovníci a akademici vysokých škol.
To znamená, že takovou dovolenou má zaměstnanec zákonem zajištěnou, jakékoli další volno navíc je už benefit od zaměstnavatele. Ti většinou poskytují ještě jeden týden dovolené navíc, tedy 40 hodin.
Dovolenou musí vždy schválit zaměstnavatel. Bez jeho svolení si volno vzít nemůžete.
Pokud si celou dovolenou, na kterou máte nárok (najdete ji na výplatní pásce), vyčerpáte v kalendářním roce, máte o starost méně. Velmi oblíbená je zejména dovolená na konci roku, nejčastěji od vánočních svátků do Silvestra. Po dovolených v době letních prázdnin je to podle zaměstnavatelů nejžádanější termín.
Stává se ale velmi často, že si lidé vybrat dovolenou nestihnou. Zbylé dny je sice možné převést do dalšího roku, ale jen v určitých situacích a podle daných pravidel. Podle zakladatele webu Dostupnyadvokat.cz Ondřeje Preusse záleží na tom, z jakého důvodu nebyla dovolená včas vyčerpána.
Dovolená, kterou si nemůžete vyčerpat:
- provozních důvodů zaměstnavatele,
- nebo kvůli překážkám na vaší straně (například nemoc, mateřská či rodičovská dovolená)
se automaticky převádí do následujícího kalendářního roku. Tato „stará“ dovolená musí být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku, tedy nejpozději do 31. prosince následujícího roku.
Například dovolenou za rok 2024, která nebude do konce roku vyčerpána, si musíte vybrat do 31. prosince 2025. Zaměstnavatel ale zároveň musí určit termín čerpání dovolené vždy do 30. června následujícího roku, v našem příkladě tedy do 30. června 2025.
Pokud tak neučiní, právo určit si čerpání přechází na zaměstnance, a to od 1. července. „Musíte ale zaměstnavatele o termínu písemně informovat alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodnete jinak,“ upozorňuje Preuss.
U dovolené, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc formou benefitu, je to podobné. Lze si ji převést celou do následujícího roku. Tedy pokud máte jako benefit 40 hodin dovolené navíc, požádáte o převod právě těchto 40 hodin do následujícího roku. Žádost ale musí být písemná a zaměstnavatel s převodem musí souhlasit.
„Pokud nepožádáte o převod části dovolené nad zákonnou výměru do následujícího roku, může být tato část dovolené ztracena, protože převod nadstandardní dovolené závisí jen na dohodě se zaměstnavatelem,“ varuje dále Preuss.
Podle něj má ale zaměstnavatel podle zákoníku práce povinnost určit čerpání dovolené tak, aby ji zaměstnanci mohli vyčerpat do konce kalendářního roku.
„Při sestavování plánu čerpání dovolené musí zaměstnavatel přihlížet k vašim oprávněným zájmům, může jít například o rodinné důvody, zdravotní stav a podobně. Současně vám ale nemusí vyjít vstříc ve všem, co si usmyslíte. Může například odložit nebo neodsouhlasit čerpání dovolené, pokud má závažné provozní důvody. Například při vysoké pracovní vytíženosti, nedostatku zaměstnanců nebo nepředvídaných událostech,“ vysvětluje právník.
Pokud vám zaměstnavatel neurčí termín dovolené a ani neumožní čerpání podle vašeho návrhu, požádejte ho písemně, aby určil čerpání dovolené v konkrétním termínu. Pokud zaměstnavatel opakovaně nebo úmyslně znemožňuje čerpání dovolené, můžete se obrátit na inspektorát práce. Bránění čerpání dovolené je považováno za porušení zákoníku práce a zaměstnavateli hrozí sankce až 200 tisíc korun.
„V krajním případě se můžete obrátit na soud, pokud máte důkazy, že zaměstnavatel porušuje své povinnosti související s určením čerpání dovolené,“ doplňuje expert.
Žádost o dovolenou může být podána v různě. Primárně záleží na vnitřních předpisech a zvycích na pracovišti, ale je vždy vhodné volit písemnou formu. Písemná žádost poskytuje důkaz o podání žádosti v případě sporu. Zaměstnavatel si může žádost uchovávat pro plánování a evidenci.
Používají se k tomu často jednoduché formuláře zvané „dovolenky“, které bývají v tištěné podobě. Mnoho firem využívá už i elektronické systémy (například interní portály), kde zaměstnanci podávají žádosti o dovolenou online.
„V neformálním prostředí stačí někdy ústní žádost, případně zaslání SMS či jiné obdobné formy komunikace, ale toto je hůře doložitelné. Zaměstnavatel musí žádost schválit, aby bylo čerpání dovolené považováno za oprávněné. Bez schválení zaměstnavatele by vaše nepřítomnost v práci mohla být považována za neomluvenou absenci, což je porušení pracovních povinností. Pro zaměstnance je vhodné si podepsanou dovolenku ofotit či okopírovat, zejména v provozech, kde hrozí problémy,“ varuje Preuss.
Proplatit nevyčerpanou dovolenou ale podle zákona nejde. „V době trvání pracovního poměru dovolenou nelze proplatit, protože zákoník práce stanovuje, že dovolená má být primárně čerpána jako volno. Lze ji tedy proplatit až při skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou dovolenou proplatit formou náhrady mzdy nebo platu,“ dodává Preuss.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO
