Do postižených regionů putují první stovky milionů, potřeba ale budou miliardy. Pomůže i EU
Stát i kraje začínají sčítat škody po povodních a uvolňovat první finanční prostředky pro zasažené regiony. Ministerstvo pro místní rozvoj už vyčlenilo stovky milionů korun na opravy komunikací, mostů nebo škol. Požádá také o peníze z Fondu solidarity Evropské unie. Další stamiliony poskytnou samosprávy. Například Olomoucký kraj už odklepl pomoc ve výši čtvrt miliardy korun. Šéf státní poklady Zbyněk Stanjura (ODS) odhaduje celkovou výši škod na desítky miliard korun.
„Peníze, které už máme připravené, ale určitě stačit nebudou. Proto hledáme cesty, jak zajistit další,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Potvrdil, že Česko bude usilovat o prostředky z Fondu solidarity i dalších evropských zdrojů.
Fond solidarity vznikl v roce 2002 v reakci na katastrofální povodně, které tehdy postihly střední Evropu včetně České republiky. Od té doby poskytl státům EU přes 8,2 miliardy eur, zhruba 205 miliard korun, na sanaci škod po více než 130 mimořádných událostech.
„V roce 2002 způsobily povodně v Česu škody v souhrnu asi 73 miliard korun. Věřím, že i díky lepší připravenosti země budou tentokrát výrazně nižší, bohužel ale stále mluvíme o miliardách korun, které bude potřeba na obnovu vydat,“ odhadl Bartoš.
Ministr financí Zbyněk Stanjura po jednání s prezidentem Petrem Pavlem nevyloučil, že kabinet sáhne k novelizaci zákona o státním rozpočtu. Možné škody by podle Stanjury mohly dosáhnout až desítek miliard korun.
Povodně 2024
Česká republika bojuje na většině území s rozsáhlými povodněmi. Na některých místech hrozí stoletá i tisíciletá voda. Pod vodou je Opava, na Jesenicku se zřítilo několik domů, Labe dosáhlo třetího povodňového stupně. Povodně mají první potvrzenou oběť.
- Sledujte online zpravodajství o aktuálním vývoji v Česku
Další čerstvé zprávy najdete zde
„V řádu jednotek dnů budeme mít přesnější odhady, co se týče škod, a pak se rozhodneme. Pokud by bylo třeba rozpočet novelizovat, vláda by jednala s opozicí o rychlém schválení takového návrhu,“ řekl ministr. Nyní schválený finanční plán pro letošní rok počítá se schodkem 252 miliard korun, přičemž ve vládní rozpočtové rezervě už zbývá pouze jedna miliarda. Stanjura zdůraznil, že žádný rozpočet nikdy nepočítá s tak velkým polštářem, který by pokryl katastrofu o rozměru nynějších povodní.
Stejně jako při minulých záplavách a jiných živelních katastrofách koordinuje následnou obnovu v zasažených územích ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). „Je potřeba, aby se programy podpory různých resortů vzájemně nepřekrývaly, ale vhodně doplňovaly,“ dodal Bartoš. Proto už funguje řídící komise, která bude přímo v terénu vše koordinovat.
V rámci programu Živel řeší pobočky Centra pro regionální rozvoj pod MMR žádosti obcí a krajů o opravy či obnovy silnic, mostních konstrukcí, veřejných budov nebo osvětlení. Finanční podporu je možné použít také na odstranění nánosů ve vodních tocích, vodních dílech a na další související práce. Na jeden projekt lze uvolnit až 20 milionů korun, celkem je zatím k dispozici 200 milionů. Rezort tuto částku navýší o další stovky milionů ze svých zdrojů. Po tornádu na jižní Moravě například vyčlenil 1,3 miliardy korun.
MMR připravuje také speciální výzvu určenou pro území, kde byl vyhlášen stav nebezpečí. Bude vyhodnocovat škody a určí způsob obnovy. V jejím rámci by podpora měla směřovat také na opravy obecních bytů.
Peněžitou pomoc až čtvrt miliardy korun pro obce postižené povodněmi už schválilo zastupitelstvo Olomouckého kraje. Hejtmanství bude peníze postupně rozdělovat. Hejtman Josef Suchánek (STAN) uvedl, že nejpostiženější oblastí kraje je Jesenicko, ale záplavy postihly i Šumpersko, Litovelsko a další části kraje.
Škody po povodních podle Suchánka nebudou tak velké jako při záplavách v roce 1997, díky připravenosti a protipovodňovým opatřením. Připomněl ale, že na některých místech stále nejsou protipovodňová opatření úplná. Například v obci Troubky na Přerovsku, symbolu záplav z roku 1997, pořád chybí řádná protipovodňová ochrana. Podle hejtmana je třeba protipovodňové ochraně věnovat úsilí do budoucna.