Dobíjecí stání umíme přinést každému, říká šéf elektromobility v PRE

Pokud někdo hovoří o elektromobilitě, často se vrací k možnosti dojezdu a síti nabíjecích stanic a obě informace sděluje negativně. Jsou to reálné obavy?

Nedostatek dobíjecích stanic už je opravdu mýtus. Česko je penetrováno velmi dobře, máme jedny z nejlepších čísel v Evropě a silnou síť, která je založena na rychlých a ultra rychlých dobíjecích stanicích. V porovnání s Evropskou unií máme větší procento rychlých dobíjecích stanic. A dojezd – ten vždy přirovnávám k mobilním telefonům. Na začátku byly obrovské krabice vážící kila, dnes se telefony vejdou do ruky a nabízejí mnohem více funkcí. Podobně dopředu jde vývoj v automobilech. Přes léto jsem bez obav dojel do Vídně, tam jsem přes noc dobil a zpět se vrátil opět bez potřeby dobíjet.

Platí to i v zimě?

Situace se trošku mění, ale nemám obavy, že by měl člověk v zimě na cestách po České republice problém. Síť je, a než se baterie dostane na potřebnou hodnotu, je to otázka třeba 15 minut. Navíc, většina lidí v Česku denně ujede 40 až 50 kilometrů. Dnes mají auta dojezd 300 kilometrů a víc, takže stačí dobíjet zhruba jednou za týden.

Do jaké míry jako Pražská energetika budujete síť po republice?

Zhruba 70 procent našich dobíjecích stanic je v hlavním městě. Největší počet registrovaných elektrických vozidel je ostatně také v Praze, takže máme proti konkurenci i mnohem vyšší využití dobíjecích stanic. Je vidět, že v hlavním městě je ta penetrace vozidel jiná a v tuto chvíli je to naše výhoda. Ukazují to i čísla vytíženosti vztažené k výkonu stanic. V Česku jsou kolem dvou procent a my máme přes pět.

Není to málo?

V zahraničí to může být 14 až 16 procent, někde i 21 procent, celá ta ekonomika tam pak samozřejmě funguje lépe. My si nicméně myslíme, že elektromobilita je jako láhev s kečupem. Když ji otočíte a třesete, pořád nic, dokud vám nevyteče celá flaška. Zatím tu není dost elektrických vozidel, ale ten náraz přijde. Vidíme, že především velké zahraniční firmy už mají jasný plán, jak chtějí svou flotilu obnovovat. I u nás máme závazek, že celá naše flotila bude do roku 2030 plně elektrická. Dnes máme elektrifikováno 40 procent a každý rok přidáváme.

Vy jste v posledních letech velmi rychle navyšovali právě počet dobíjecích stanic a nedávno jste se vyjadřoval, že už do budoucna tak rychle růst nebudou. To stále platí? A co zbytek trhu?

Přibyly další dotační výzvy, pro pomalé i rychlé dobíjení, ve výzvě 23 bylo alokováno 500 milionů korun, požadovaných bylo 830. Ministerstvo dopravy vyhlásilo novou, kde je již alokována miliarda. Takže vznikají stovky dalších dobíjecích stanic a do konce roku 2027 jich budou nových tisíce. Na druhé straně se pro podnikatele objevila možnost v rámci dotačního programu čerpat až 200 tisíc korun na nový elektromobil. Předpoklad byl, že se vyčerpá ke konci příštího roku, v půlce října už ale byly vyčerpané všechny alokované finance.

Spousta lidí tvrdí, že lidi elektromobily nechtějí, že to nedává ekonomicky smysl. Téměř šest tisíc podnikatelů má evidentně jiný názor.

Jaký směr je pro vás zajímavější – podnikatelé, nebo jednotlivci?

Rozvíjíme několik klíčových segmentů. Jak veřejné dobíjení, tedy na ulici nebo třeba v supermarketech, na veřejných parkovištích, u různých sportovišť či třeba hotelů. Tak na cestách, což jsou primárně dálnice či rychlostní komunikace. Další segment, se kterým chceme začít a rozvíjet ho, jsou takzvané dobíjecí huby. Rozšiřujeme síť v podzemních garážích, v rezidenčním bydlení. Máme například exkluzivní spolupráci s developerem Finep. V současné době je na dobíjení připravováno kolem 65 budov, budujeme základní infrastrukturu, abychom mohli flexibilně zajistit obsluhu dobíjení, když si nájemník či vlastník parkovacího stání koupí elektromobil. Dnes na to vůbec nemusí být kapacita, naše řešení garantuje možnost dobíjení všem vlastníkům, třeba stovkám lidí. Do budoucna platí, že dobíjení doma a v práci bude nejlevnější a v budování takové infrastruktury vidíme obrovský závazek.

Jak takovou možnost tolika lidem najednou zajistíte?

Pracujeme se soudobostí. To znamená, že každé auto přijede s jinou mírou nabití baterky, některé například 70 procent, jiné 30, jsme schopni to uřídit a hlídat tak, aby všichni v co nejkratším čase dostali tolik energie, kolik potřebují. Investujeme do budoucna. Navíc doma nebo ve firmě probíhá 70 až 80 procent nabíjení, a do budoucna to bude platit podobně. Ostatně, například u rodinných domů, když mají fotovoltaiku, můžete jezdit s nákladem třeba značně pod korunu na kilometr.

Jaké další faktory táhnou jednotlivce k přestupu na elektromobilitu?

Podle mého jsou to jízdní vlastnosti, nízko položené těžiště, a tedy velmi dobré dynamické vlastnosti, minimální hluk, či obecně výkon. Nebo finanční úspora na parkování. Navíc elektromobil je dnes víc než klasické spalovací auto, můžete si z domova přes aplikaci nastavit třeba rozmrazení čelního skla, zajistit, že ráno v osm hodin, když odcházíte do práce, bude auto na ulici každý pracovní den vyhřáté. Případně v létě vychlazené.

Lákavé jsou i servisní náklady, podle zkušeností lidí na autech v podstatě není co servisovat, například brzdové destičky se téměř neopotřebovávají, protože auto rekuperuje a brzdí motorem. Ani výměna oleje či provozních kapalin u elektromobilu neprobíhá. A díky rekuperaci je spotřeba ve městě nižší než na dálnici, což je přesný opak spalovacích aut.

Kde se ještě stanice PRE objeví?

Ještě porosteme, chceme dále posilovat veřejnou síť. Máme některé exkluzivní spolupráce, například s IKEA, XXX Lutz, Hornbach a podobně. Paralelně chceme růst i v neveřejném sektoru, tedy dobíjení pro firmy i rezidenční dobíjení, tam vidíme velkou potřebu.

Takže i v dalších letech jsou plánovány stovky nových stanic?

Ano. Chtěli bychom, aby do roku 2030 v rámci veřejné sítě fungovalo kolem 1 500 dobíjecích stanic, takže jejich počet v příštích letech zdvojnásobíme. Kromě toho chceme posílit zákaznickou zkušenost, výkon a rychlosti dobíjení, ale chceme se soustředit na šíři i délku parkovacího stání či platební metody. K tomu řešíme osvětlení, přestřešení i to, jak má vypadat okolí. Chtěli bychom, aby fungovaly větší dobíjecí huby, kde je třeba 6 či 12 dobíjecích míst, ideálně v blízkosti velké dopravní tepny. Fajn také je, když kromě zmíněných věcí disponují tato místa třeba prostorem pro děti, veřejným prostorem i toaletami. Ale třeba i bezobslužným obchodem.

Iva Brejlová