Donald Trump ČNB nevyděsil. Bankéři letos už posedmé srazili úrok, hypotéky nezlevní
Česká národní banka ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Sazba je tak nejníže od února 2022. Nenaplnila se tak očekávání menší části trhu, že by centrální banku mohl od dalšího uvolňování měnového politiky odradit výsledek amerických prezidentských voleb. Donald Trump je totiž ekonomy vnímán jako inflační faktor, který se může perspektivně přelít do globálního hospodářství a zvláště pak do malé otevřené ekonomiky, jakou je Česko.
“Finanční trh tentokrát nebyl jednotný. Menšinový názor spekuloval na možnost, že nejistoty spojené s vývojem po volbách v USA povedou ČNB na listopadovém zasedání k opatrnosti a k přechodnému přerušení cyklu snižování úrokových sazeb,” uvádí ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Bankovní rada začala uvolňovat měnovou politiku loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, letos následovala čtyři dvojnásobná snížení. V srpnu bankovní rada uvolňování měnové politiky opět zpomalila, nyní potřetí v řadě snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu.
Zájemci o půjčku včetně té na bydlení ale jásat nemohou. “Aktuální snížení úrokových sazeb ČNB českým domácnostem v krátkodobém horizontu pravděpodobně žádné výhody na finančních produktech nepřinese. Hypotéky ani spotřebitelské úvěry už do konce roku nezlevní, protože banky mají zpravidla splněné letošní obchodní cíle,” uvádí Jan Šafanda, specialista na úvěry společnosti Finvox.
Naopak podle něho může dojít k dalšímu snížení úroků na populárních spořících účtech a tím pádem k nižšímu zhodnocování úspor domácností a jednotlivců. “Ke zlevnění úvěrů bude pravděpodobně docházet až v průběhu příštího roku, ale ani tam zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl pokles výrazný,” dodává Šafanda.
Krok byl většinou finančních trhů očekávaný a nevzbudil tak příliš velké pohyby. Euro proti koruně dokonce během dneška mírně posílilo. Podle ekonomů to ale mohl být důsledek doznívající reakce středečních trhů na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Ten naopak měnám rozvíjejících se ekonomik, kam podle investorů stále patří i Česko, nepřál a srazil je v prvním okamžiku až o několik procent.
“Ve prospěch snížení sazeb hovoří nevalná kondice české ekonomiky. Zároveň nadále platí, že tuzemské sazby jsou relativně vysoké a působí na ekonomiku restriktivně. Vzhledem k vcelku umírněnému vývoji spotřebitelské inflace tak existoval prostor pro jejich snížení s přijatelným rizikem,” uvádí ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Statistické efekty podle něho v závěru letošního roku meziroční inflaci pravděpodobně zvýší až ke třem procentům, bude se ovšem jednat do značné míry pouze a jen o důsledek klesající srovnávací základny z loňského roku. “Nepůjde o skutečné zmrtvýchvstání inflační příšery. Ve prospěch stability sazeb naopak hovoří spíše slabší nedávný kurz české koruny, nicméně ten nepředstavuje dostatečně pádný argument,” dodává Hradil.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.