Doručíme zásilku dříve, než ozdobíte vánoční strom, věří zakladatel InPost ze skupiny PPF

Společnost InPost, ve které skupina PPF vlastní podíl téměř 29 procent, provozuje doručovací boxy a s nimi spojené logistické služby pro e-shopy i jednotlivce v Polsku, ve Velké Británii, Francii, Španělsku a dalších evropských zemích. Na svém domácím trhu firma letos přišla s novinkou, že doručí do Štědrého večera včas před jejich rozbalením pod vánočním stromečkem všechny balíky, které odesílatelé podají v neděli 22. prosince a v některých případech dokonce ještě ve 13 hodin v pondělí 23. prosince. Slibem nezarmoutíš, ale pokud jde o doručovací služby, je na světě jen málo lidí, kteří jsou experty na moderní poštovní služby jako Rafał Brzoska, zakladatel InPostu. Jaká je jeho vize budoucnosti doručování si můžete poslechnout v rámci série podcastů PFI Talks, které přináší deník e15 spolu s Prague Finance Institute při univerzitním ekonomickém výzkumném centru CERGE-EI.

Základem pro inovace klasických pošťáckých služeb je úspora z rozsahu. „A právě krása západoevropských trhů spočívá v jejich velikosti. V Česku, na Slovensku a v Maďarsku dohromady je trh balíků co do jejich počtu velký jako Londýn a jeho bezprostřední okolí. Abychom ve Velké Británii uspěli, nemusíme hned ovládnout, řekněme, 60 % celého balíkového trhu,“ uvádí Brzoska. Nyní firmě stačí, aby svou přítomností v Londýně získala pět procent celého britského trhu, což by se v objemu rovnalo velikosti polského byznysu InPostu. Ale v Británii má firma přitom velký prostor pro další růst. 

Ekonomika poslední míle v e-commerce

Kvalita doručení zásilek adresátovi až ke dveřím doma či v práci je na evropských trzích velmi dobrá. Brzoska ale sází na to, že s rostoucími náklady, které žene inflace vyvolaná cenami energií či mzdovými nároky doručovatelů, nebude efektivita doručení až ke dveřím dostatečná. A současně držela krok stačila s rostoucí poptávkou ze strany e-commerce a jednotlivců, mezi kterými roste obliba prodeje věcí přes second-hand online tržiště. „Adopce doručení mimo adresu domova či práce roste v západní Evropě dvakrát rychleji než trh. I proto jsme se vydali na tyto trhy, abychom dál rozvíjeli naše řešení. Pokud přechod na doručení mimo domov ještě urychlíme, pak to zvýší náš celkový trh, který umíme obsloužit,“ věří polský podnikatel.

Rafał Brzoska založil první firmu už na vysoké škole a díky jednoduchému nápadu s velkým marketingovým dopadem dokázal narušit monopol polské pošty. S pomocí samoobslužných doručovacích boxů tento polský inovátor dál mění svět online nakupování a také takzvaného svatého grálu v logistice online shoppingu. Tím je poslední míle, která označuje cestu zásilky ze skladu či depa k zákazníkovi. 

Podle Brzosky připadá 70 procent nákladů na doručení právě na poslední míli cesty balíku k zákazníkovi. Proto vsadil na balíkomaty, tedy jakousi moderní podobu klasického PO Boxu na poštovní pobočce. Zhruba před deseti lety se rozhodl naučit lidi používat balíkomaty, aby si zboží chodili vyzvednout sami, a jeho doručovací firma tak získala proti konkurenci cenovou výhodu. „Utratili jsme 25 milionů eur za první stovky boxů a náš průměrný příjem byl 500 eur měsíčně. První tři roky to byla úplná katastrofa. Každý měsíc mě dozorčí rada tlačila k tomu, abych to zavřel a zaměřil se na dopisy, což byl ještě stále ziskový byznys,“ vypráví Brzoska s tím, že v letech 2014 až 2016 byla jeho společnost několikrát jen krůček od bankrotu. 

Chytrostí proti monopolu

S podnikáním začal ve třetím ročníku studia na Vysoké školy ekonomické v Krakově v roce 1999. Založil společnost Integer Group zaměřenou na doručování. V té době byly letáky hlavním komunikačním kanálem maloobchodníků. Brzoskově firmě se dařilo. Stala se, jak přiznává, de facto vládcem polského byznysu s nevyžádanými reklamními letáky, které firmy posílaly do schránek nabídku zboží či služeb, včetně menu místních restaurací. Brzoska ale chtěl víc. 

„Řekl jsem si, že by bylo skvělé začít doručovat dopisy, včetně obálek s měsíčními účty telefonních operátorů. Trh byl zcela monopolizován zákonem, že dopisy do 50 gramů může doručovat pouze státní pošta. Pokud jste se chtěli na tento trh dostat, museli jste přijít na to, jak udělat dopis těžším. A nejjednodušší bylo zvýšit hmotnost obálky,“ popisuje svůj chytrý nápad, který mu umožnil monopolní postavení pošty na polském trhu legálně prolomit. 

„K obálce jsme připevnili kovový štítek pojmenovaný bezpečnostní plomba, která lidem pomůže zachovat důvěrnost, jelikož byl vnímán jako pečeť. Samozřejmě to byl trik. Ale byl to legální trik,“ vypráví o svých začátcích. Během pouhých tří let pak firma dokázala získat třetinu poštovního trhu. A trochu neplánovaně se stala jedním z největších odběratelů pásů kvalitní nerezové oceli v Polsku, protože dodávala stovky milionů dopisů s kovovými štítky. Tato první a největší inovace pomohla firmě stát se známou. 

Část společnosti věnující se doručování letáků prodal Brzoska rakouské poště a dál se soustředil už jen na poštovní zásilky. Viděl ale, že přicházející éra digitalizace listovní byznys zásadně ovlivní a zaměřil se na segment e-commerce. Z listovních zásilek plánoval firmu přesměrovat na doručování balíků. Ovšem konkurence na polském trhu byla obrovská, což ho přivedlo na předělání dávno využívaných poštovních PO boxů a naučit je lidi využívat ve velkém.

Nový cíl: Doručení balíku za čtyři eura po celé Evropě

V současnosti InPost dále přemýšlí o přeshraničním doručování v rámci EU. Zčásti to firma již dělá na pomezí Francie a Itálie či Španělska a Portugalska. Brzoska tyto úvahy opírá o ekonomiku byznysů globálních doručovacích firem jako DPD, DHL či GLS. Jejich domácí trhy nejsou pro ně to hlavní, většinu příjmů mají z přeshraničních zásilek. „Pokud si něco koupíte v online obchodě ve Velké Británii nebo ve Španělsku, proč jsou náklady na doručení přes 20 eur? Řeknu vám, kolik to skutečně stojí. Cena je čtyři eura, marže je 16 eur. Chceme proto navázat partnerství s dalšími poskytovateli na trzích, na kterých nepůsobíme, abychom vytvořili alternativy proti těmto gigantům. Plně se soustředím na to, abych každému evropskému zákazníkovi poskytl zásilku z Řecka do Lisabonu, z Finska do jižní Itálie pod 10 eur za balík,“ popisuje Brzoska. Pokud se to podaří, bude to podle něj pro znamenat průlom pro další rozvoj e-commerce. 

Snížené emise a vizuální smog

K růstu objemu poslaných zásilek podle něj přispěje i rozvoj second-hand platforem typu Vinted a rozvoj posílání zásilek mezi jednotlivci. Pohání to důraz na udržitelnost, mladší generace věnuje pozornost emisím CO2. Mění své návyky a požadují ekologicky šetrnější způsoby doručení. „Pokud jsou pravdivé odhady, že jsme globálně již vyrobili módu po pět generací a neustále vyrábíme další, pak je to šílenství,“ říká Brzoska a dodává, že vítá zájem o secondhandová online tržiště pro oblečení. Je s tím ale spojená uhlíková stopa dopravy zásilek. Proto chce InPost být do roku 2040 uhlíkově neutrální. Už nyní doručovací boxy šetří 96 procent emisí CO2. 

„Každý jeden řidič jezdící od domu k domu může během osmihodinové směny doručit kolem 80 balíků, což je 80 zastávek. Každý řidič InPost doručuje během osmihodinové směny ve špičce 600 až 1200 balíků. Jedna naše dodávka nahradí 12 až 15 dodávek tradičního doručování z domu do domu a z toho plyne redukce CO2. Kdyby se to díky našemu řešení snížilo o polovinu nebo o 75 procent, bude to velká úleva pro každé město,“ vysvětluje Brzoska. 

Je si přitom vědom, že nárůst boxů různých firem ve veřejném prostoru není po vizuální stránce pro města prospěšný. „Vždy se snažíme být neutrální, proto mají naše skříňky barvu slonoviny. Ale ostatní konkurenti jsou bláznivě zelení, modří, červení. Je to šílené. A proto jsme před třemi lety založili program Zelené město. Jsme partnery pro 150 největších měst v Polsku,“ říká polský podnikatel. Když je v blízkosti historická zeď z červených cihel, je stroj polepen nátěrem, který imituje červené cihly, takže nevybočuje a zapadá. 

Rozhovor vedl Leoš Rousek, ředitel komunikace skupiny PPF. Působil v Home Credit International a spolupracoval s oddělením vztahů s investory MONETA Money Bank. Více než dvě desetiletí se věnoval byznysové žurnalistice v Česku, Rusku, Slovinsku a na Slovensku pro americký deník Wall Street Journal a tiskovou agenturu Dow Jones Newswires. V letech 2017 a 2019 byl hlavním ekonomickým analytikem deníku Hospodářské noviny.