Důchod je strašák jen pro mladé, většina penzistů si ho v Česku užívá, ukazuje průzkum pojišťovny

Je konec pracovní fáze života začátek něčeho radostného, nebo je spojen s obavami? Lidé včetně penzistů se většinou shodují, že je na co se těšit. Jen mladší ročníky tomu příliš nevěří a zmiňují nedostatečné finanční zajištění. Ukázal to průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti, který srovnal postoje 12 tisíc respondentů z jedenácti zemí světa. Šetření ukázalo slabiny v přípravě na dlouhý a spokojený život.

Co se týče Čechů, důchod pro ně až takový strašák není. Podle výsledků průzkumu si tuto životní etapu užívají dvě třetiny českých penzistů. Jsou například rádi, že mohou trávit více času s blízkými a žít společenským životem.

V mezinárodním srovnání se na důchod nejvíce těší Nizozemci (63 procent) a nejméně Japonci (52 procent). Mezi Čechy, kteří v důchodovém věku ještě nejsou, se do penze těší téměř dvě třetiny dotázaných, nejčastěji vyhlížejí čas osobní svobody a relaxace. Jen pětina českých respondentů ale věří, že jejich životní podmínky budou důvodem k radosti.

„Tato zjištění dokazují potřebu pečlivějšího plánování odchodu do důchodu na všech úrovních. Nejen že se tím lépe připravíme na nejrůznější nejistoty, které v penzi mohou nastat, ale také se nám zlepší i celková kvalita života,“ říká k nedůvěře Čechů ve spokojený důchod produktový ředitel NN Životní pojišťovny Michal Korejs. 

Průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti (2024, 11,6 tisíce respondentů)|NN pojišťovna

Češi si na penzi stále více spoří

Pouze 35 procent českých respondentů se cítí připraveno na dlouhý život, což Česko řadí mezi zkoumanými zeměmi pod průměr. Tento nedostatek důvěry v dlouhodobou připravenost se projevuje nejen u nás, ale i v dalších státech, jako je Japonsko, kde se cítí připravena jen necelá pětina dotázaných. Nejoptimističtější přístup mají k připravenosti na dlouhý život Rumuni (65 procent) a Španělé (58 procent).

Jak dát dalšímu životu smysl, vezmeme-li v úvahu, že budeme žít až o dvacet let déle než naši prarodiče? Většina Čechů věří, že klíčem je trávit čas s těmi, které máme rádi, užívat si klid a dělat, co nás baví. Že je ale také nutné se zajistit, míní polovina respondentů.

„Vedle rodiny a zábavy hraje pro 49 procent z nás prim i finanční zabezpečení a ekonomická stabilita. A dokazují to i činy. V penzijních fondech si na konci července spořilo již více než 4,1 milionu Čechů. Více než půl milionu účastníků si navíc navýšilo své pravidelné měsíční příspěvky, aby dosáhli na letos navýšený maximální státní příspěvek až 4080 korun ročně nebo daňovou úlevu,“ shrnuje Korejs.

A potvrzuje, že především mladší lidé se na důchod stále více jistí. „Už nežijí v pocitu paternalistického státu, který se o ně postará. Jsou samostatnější,“ dodává.

Vážné finanční problémy penzistů

Výsledky průzkumu NN Životní pojišťovny bohužel nenabízejí ve věci finančního zabezpečení českých důchodců příliš prostoru pro optimismus. Mnozí se totiž potýkají s vážnými finančními problémy – významný pokles příjmů pocítilo 57 procent dotazovaných seniorů. Pouze čtvrtina z nich soudí, že se jim po odchodu do důchodu daří finančně lépe, než očekávali.

Češi jsou také druhými nejhoršími v oblasti důvěry ve své finanční zabezpečení, a to hned po Japoncích. Na otázku, zda budou mít dostatek finančních prostředků, pokud se dožijí sta let, odpověděla kladně pouze třetina dotázaných.