Důchod optikou Čechů: Radostný začátek, nebo zdroj nejistoty?

Čeští senioři jsou v penzi spokojení. Podle výsledků si ji užívá na 66 % respondentů oproti 10 %, kteří rezolutně prohlašují opak. Baví je, že mohou trávit více času s rodinou a žít společenským životem. O trochu menší nadšení panuje v populaci, která do důchodového věku ještě nedozrála.

Z mezinárodního hlediska se na penzi nejvíce těší Nizozemci, naopak nejméně Japonci (52 %). Češi (58 %) se nacházejí někde uprostřed. Láká je především větší svoboda a relax, 43 % dotázaných si myslí, že jejich život bude vypadat podobně jako ten současný. Jen jedna pětina respondentů (21 %) věří, že jim životní podmínky budou vyhovovat. Někteří se bojí, jak nově nabytý čas využijí.

Podle Michala Korejse, produktového ředitele NN Životní pojišťovny a člena představenstva NN Penzijní společnosti, tato zjištění dokazují, že odchod do důchodu je potřeba plánovat pečlivěji, a to na všech úrovních. Tím se člověk lépe připraví na nejrůznější nejistoty, které mohou nastat, a zároveň se mu zlepší celková kvalita života.

Rozpačitá dlouhověkost

Jen 35 % respondentů se pak cítí připravených na dlouhý život. Nedostatek důvěry v připravenost se projevuje i v Japonsku (19 %) nebo Maďarsku (30 %). Nejoptimističtější přístup zaujímají Rumuni s 65 % a Španělé s 58 %.

Zdroj: NN životní pojišťovna a investiční společnost

Graf zvětšíte klikem

Z pohledu stále se prodlužující délky života jsou pro Čechy nejdůležitější vztahy s rodinou a přáteli (47 %), psychická kondice (40 %) a užitečnost (38 %). Největší slabinou zůstávají finance, kde se cítí sebevědomě jen 25 % lidí.

Přestože si Češi zakládají na dobrých rodinných vztazích a skoro 60 % dotázaných vnímá zájem svého okolí, pouze 31 % z nich pociťuje v blízkých skutečnou oporu. Lékař Tomáš Šebek si rozpor vysvětluje takto: „Češi si neumějí říct o pomoc, nechtějí se stát přítěží anebo nevědí, že ta pomoc vůbec existuje. Je to i o určité gramotnosti.“

Finanční stabilita jako základ spokojenosti 

Dostatek peněz je klíčovým faktorem pro důstojný důchod, přesto se 57 % českých seniorů potýká s výrazným poklesem příjmů. Pouze 27 % důchodců hodnotí svou finanční situaci jako lepší, než původně očekávali. V tomto ohledu patří Češi k nejméně sebejistým národům, hned za Japonci. Jen 32 % věří, že budou mít dostatek prostředků, pokud se dožijí 100 let.

Zdroj: NN životní pojišťovna a investiční společnost

Graf zvětšíte klikem

Podle Michala Korejse si v penzijních fondech ke konci července 2024 spořilo více než 4,1 milionu Čechů a přes půl milionu z nich si své měsíční příspěvky navýšilo, aby dosáhlo na maximální státní podporu nebo daňové úlevy. Stále je to ale málo. Odborník doporučuje, aby si lidé začali odkládat peníze co nejdříve, aby čas a složené úročení pracovaly pro ně. V pozdějším věku by totiž k dosažení kýženého cíle museli šetřit daleko vyšší částky.

Současně upozorňuje na možnosti, jak finanční rizika v důchodu zmírnit. Například pojištění dlouhodobé péče, od letoška podporované státem, umožňuje získat daňové úlevy a příspěvky zaměstnavatele, které nejsou zatížené sociálními a zdravotními odvody.

Zdraví je jen jedno

Ačkoliv je fyzické zdraví důležitým předpokladem pro aktivní stáří, fyzická pohoda Čechů vykazuje smíšené výsledky: jen 41 % tvrdí, že zdravý životní styl je podstatný, 70 % se cítí dostatečně zdravých na to, aby byli aktivní, ale 46 % současně přiznává, že jejich každodenní život ovlivňuje fyzická bolest. Téměř polovina (47 %) se pak o své zdraví začne starat až při vážných problémech.

Tato data překvapila Tomáše Šebka, který se ze zkušenosti domnívá, že je na tom česká populace ještě hůř. „Lidé mají o zdraví zkreslené představy, netuší, kolika let se dožíváme ve zdraví, a to právě z důvodu, že se o sebe nestaráme. Zdraví si začneme uvědomovat, až když ho ztrácíme a musíme čerpat komplexnější lékařskou péči. 70 % Čechů si možná myslí, že jsme dostatečně aktivní, ale tak to není. Stejně tak si dovolím tvrdit, že nikoliv 46 %, ale dokonce 80 % lidí se začne o zdraví zajímat teprve ve chvíli, kdy se objeví potíže.“

Důsledkem je pak závislost na péči druhých, která dle statistik postihne každého třetího člověka do věku 85 let. „Podle průzkumu Česká asociace pojišťoven je přitom obava ze ztráty soběstačnosti tím vůbec nejobávanějším rizikem v životě Čechů,“ doplňuje Korejs.

Celkem nečekané výsledky vyšly v oblasti mentálního zdraví, kde vyjádřilo spokojenost 71 % dotazovaných. To Česko řadí na páté místo mezi zapojenými zeměmi. S depresemi a úzkostí se pak častěji potýká mladší generace a lidi s finančními problémy.

Data ale relativizuje psycholožka Klára Gramppová, která nyní vede Linku seniorů. „Sami sebe často hodnotíme lépe než kohokoliv jiného ve stejné situaci či stavu. V oblasti duševního zdraví na tom nejsme dobře, procházíme krizí. Nejhůře jsou na tom děti a senioři – chybí dostatek psychiatrů. A pokud jde o psychoterapii, tak tu si zas senioři většinou nemohou dovolit. Navíc patří ke generaci, která má vůči psychické podpoře předsudky.“

Zdroj: NN Životní pojišťovna

Graf zvětšíte klikem

Držíme spolu

Soudržnost mezi generacemi je v české společnosti poměrně silná. Více než polovina Čechů je připravena poskytnout osobní péči svým blízkým, přičemž téměř polovina očekává, že se o ně rodina v případě potřeby postará. Lidé s vyššími úsporami vykazují větší míru solidarity.

S ochotou pomoci souhlasí i Simona Bagarová, zakladatelka neziskové organizace MILA, která se snaží zvýšit prestiž profesionálních pečovatelů. „Česko je po Polsku druhou zemí v Evropské unii, kde se lidé nejvíc starají o své blízké v teple domova. Na druhou stranu souhlasím s Tomášem, že senioři ve věku 60–70 stále nejsou zvyklí hovořit o svých problémech, říkat si o pomoc. Pokud už ale nějaké řešení pro svého příbuzného hledáte, je vždy klíčové ho do procesu zahrnout, zjistit, co si přeje… Další potíž vnímám v extrémně nízkém povědomí o tom, na koho se obrátit, jaké jsou dostupné služby a celkově možnosti. Vzniká pak chaos, což je hodně nešťastné,“ uzavírá.

O průzkumu

Mezinárodní průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti se zaměřil na téma přípravy lidí na dlouhý a spokojený život. Průzkum vychází z práce belgických akademiků v čele s Dr. Colinem Sandersem z Hasseltské univerzity a z jejich modelu připravenosti na dlouhověkost. Zúčastnilo se ho 11 638 respondentů z 11 zemí světa ve věku od 18 do 79 let. Sběr dat probíhal od března do dubna letošního roku. Z výsledků mimo jiné vyplynulo, že:

• Více než dvě třetiny Čechů pociťují nejistotu ohledně dlouhodobého finančního zajištění.
• 61 % Čechů je ochotných postarat se o členy rodiny, pokud se o sebe nedokážou postarat sami.
• 41 % lidí v Česku považuje zdravý životní styl za hlavní smysl života.

• 43 % respondentů očekává, že jim členové rodiny finančně pomohou, pokud nebudou schopni uživit se sami.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO