Důchodová reforma oseká příjmy budoucích penzistů. Zvlášť těch, kteří nyní berou nízké mzdy

Zásadní úpravy penzijního systému projednávané v závěrečném kole poslanci nijak nezasáhnou současné seniory, opakovaně ujišťuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reforma se ale dotkne budoucích důchodců včetně jejich příjmů, což ve vystoupeních členů vlády už tak často nezaznívá. Spolu s pozdějším odchodem z pracovní fáze života je to nejvýraznější změna, kterou pocítí především lidé s nízkými mzdami. Bez těchto opatření by se však systém v budoucnu propadl do stamiliardových schodků, varuje kabinet i nezávislí experti.

Výpočet nových důchodů má začít klesat mezi lety 2026 až 2035, a to postupně, aby nedošlo ke skokovému znevýhodnění jednoho ročníku. Byť penze vzhledem k valorizacím nadále porostou, tempo bude oproti současnosti pomalejší. Reforma sníží zápočet výdělku ze sta na 90 procent a současně srazí koeficient u započítávání každého roku důchodového pojištění z 1,5 na 1,45. Státní rozpočet tak ušetří částku ve výši 1,2 procenta HDP, což by aktuálně odpovídalo zhruba sto miliardám korun.

Podle Jurečky přinese nový vzorec pokles průměrného důchodu o zhruba 180 korun ročně. „Reformu, ať chceme nebo nechceme, udělat musíme. Nejde ji už odkládat,“ zdůraznil ministr.

O negativním vlivu na relativní úroveň penzí se píše i v důvodové zprávě k balíku změn. „Postupné a pozvolné snižování nově přiznávaných důchodů dosáhne po roce 2035 až o osmi procent, což odpovídá snížení asi o tři procenta průměrné mzdy,“ uvádí materiál.

Někteří odborníci spatřují hlavní problém v tom, že úprava dopadne především na lidi s nízkými příjmy kolem hranice minimální mzdy. „Dnes mají o jedenáct procent vyšší výměru důchodu, než by podle nového výpočtového vzorce měli,“ řekl expert na penze Pavel Rusý, který je předsedou odborové organizace na ochranu sociálních práv dětí a rodičů Liberi.

Rezort práce nicméně ujišťuje, že důchody budou vzhledem k valorizacím dál růst. „Průměrný důchod mezi lety 2024 až 2034 stoupne o deset tisíc korun na 30 700 korun měsíčně,“ odhadl ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva Tomáš Machanec. Nyní činí průměrná starobní penze 20 690 korun.

Jurečka neskrývá, že reforma obsahuje „bolavá opatření“, přináší ale podle něj i pozitiva. Jmenoval možnost společného vyměřovacího základu manželů nebo ocenění lidí pečujících o příbuzné. Nově se také stanoví minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy.

Penzijní reforma obsahuje celkem dvanáct opatření, z nichž polovina brzdí růst výdajů. Kromě osekání nových důchodů je zásadní změnou nárůst věkového limitu pro odchod na odpočinek z 65 na 67 let. Důchodový věk se každoročně zvyšuje už nyní, u mužů o dva měsíce, u žen většinou o čtyři měsíce.

Poslední třetí čtení reformy ve sněmovně ale nadále drhne na sporu koaličních zákonodárců o výrazné omezení výčtu náročných povolání s nárokem na dřívější starobní penzi z dílny ODS a TOP 09.

Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech • e15

Dolní komora parlamentu neschválila navrhované úpravy ani koncem týdne. Nejméně pět poslanců KDU-ČSL zatím zpřísnění reformy odmítá. Lidovci Vít Kaňkovský, Pavla Golasowská, Jiří Navrátil, Marie Jílková a Šimon Heller trvají na původním vládním návrhu, který dřívější důchod umožňuje víc než 142,6 tisícům lidí v namáhavých profesích, jako jsou slévači, brusiči, svářeči nebo zdravotní sestry. Pozměňovací předloha ODS a TOP 09 počet snížila na 15,3 tisíce pracovníků.

Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že reforma je „podvodem na zaměstnance a mladé lidi“. Slibuje, že uskupení ji v případě návratu k moci změní. „Důchodci si zaslouží důstojný život a my na to peníze seženeme, protože jsme je vždycky sehnali,“ prohlásil bývalý premiér.

Pokud by ale další kabinet úsporné kroky zrušil, jiné možnosti než zvýšit zadlužení státu nebo sociální odvody zaměstnanců, živnostníků či firem, nemá. Penzijní systém končí už několik let v deficitu, zatím nejvyšší vykázal loni. Schodek činil 72,8 miliardy korun, což je asi jedno procento HDP. Bez reformních změn by se propad podle Jurečky dostal do poloviny století k třem procentům HDP.