Evropa může těžit z prezidenta Trumpa. Bude víc LNG a skončí přetahovaná o firmy

Po zvolení Donalda Trumpa se vyrojily tisíce předpovědí, co to bude znamenat pro Evropu a následně pro Českou republiku. Zatím se ale nikdo adresně nevyjádřil k energetice, která má pro naši životní úroveň, životaschopnost průmyslu a výši HDP mimořádný význam.

Význam prezidentství a rozdílu mezi prezidenty je v Americe do jisté míry přeceňován, a to nejen v samotné Americe. Volební kampaně ukazují silně názorově antagonistické politiky a zesilují rozdíly. Názory a sliby se sice významně liší, rozdíl v politické praxi je ale výrazně omezen. Kandidáti v americké prezidentské kampani nadbíhají průmyslu, odkud získávají podporu a peníze na kampaň. Tím je Amerika výjimečná. Podpora pak ale prezidenty svazuje a omezuje v případném ideovém rozletu. Dalším omezením je Kongres, který ale bude nově opět celý většinově republikánský, a stane se tak pro politiku Donalda Trumpa menší překážkou.

Přehnaný důraz na rychlou dekarbonizaci

Ačkoli má Amerika stejný sen o udržitelném rozvoji a dekarbonizaci, dlouhodobě platí, že jsou Američané v těchto otázkách pragmatičtější. Méně sní a více realizují to, co má dopad. V názorech na průmysl, energetiku a ekologii je Donald Trump republikánem, jenž bude mít tendenci oslabit přílišný, a já dodám přehnaný, důraz na rychlou dekarbonizaci. Existuje tedy potenciál změny oproti současné demokratické americké administrativě. Akcie firem z obnovitelného průmyslu nyní bolestivě padají, ostatní výrazně rostou. Pro evropskou a českou energetiku se toho ale tolik změnit nemusí. Ukažme si to na dvou konkrétních příkladech, které jsou potenciálně velmi důležité pro evropskou a českou energetiku.

Tím prvním je zmrazení realizace nové exportní LNG kapacity, jež provedla Bidenova demokratická administrativa prostřednictvím tamního energetického regulátora (FERC). Cílem zmrazení bylo, stručně řečeno, zabránit růstu ceny zemního plynu pro americký trh. Nižší export levného amerického plynu do EU pak samozřejmě působí proti vyrovnání cen stejné komodity v Americe a Evropě. Aktuálně za zemní plyn zaplatí průměrný evropský zákazník čtyřnásobek až pětinásobek, bez vlivu transportu trojnásobek až čtyřnásobek.

Trump v kampani sliboval obnovit povolování vývozu LNG a tvrdil, že zavedení omezení výrazně poškozuje americký průmysl a ekonomické zájmy USA. Pro evropské ceny zemního plynu, a tím i ceny tepla a elektřiny je přitom velmi důležité, aby na světovém trhu byl dostatek až přebytek zemního plynu, a to jak ve zdrojích, tak v transportu. Většinu zemního plynu ve formě LNG, přibližně 45 procent, v současnosti EU dováží z USA. Světový trh s LNG je ale desetkrát větší než ten evropský, a proto i velmi rozdílná politika USA v této oblasti vyvolá sama o sobě cenové rozdíly v řádu jednotek procent.

Snížení podpor a investic do čistých energií

Tím druhým příkladem, který energetiku může ovlivnit nepřímo, ale potenciálně výrazně, je federální zákon IRA (Inflation Reduction Act), zavedený v roce 2022 demokratickou Bidenovou administrativou. Jeho cílem byla vedle snížení rozpočtového deficitu USA mimo jiné podpora investic do domácí výroby energií a technologií čistých energií obecně. Velmi zjednodušeně řečeno Evropa tento zákon kritizuje pro protekcionismus a obává se, že se do vývoje a výroby nových energetických technologií bude ještě více investovat v Americe, a to nejen pro výrazně nižší náklady na energie, ale také pro mnohem příznivější daňové či dotační podmínky.

Trump v kampani sliboval zrušení či výraznou úpravu ve smyslu snížení dotací či daňových úlev v oblasti čistých energií a například i elektromobility. Omezení podpory podle IRA by na firmy v EU z oblasti čistých energií mohlo mít pozitivní dopad. Opět je tady jedno „ale“. Svět disponuje násobnou globální výrobní kapacitou a konkurencí pro evropské průmyslové firmy jsou a budou především nové průmyslové země z Asie. Navíc Trump opakovaně avizoval potřebu dovozních cel, čímž by se případný vliv popření IRA v důsledku ještě oslabil. Opět tedy platí, že i výrazná změna politiky s příchodem DonaldaTrumpa v této oblasti způsobí spíše malé dopady.

Vedle těchto dvou existuje množství dalších oblastí, v nichž se Trumpův vliv může projevit: namátkou vybírám makroekonomický růst, vztah k ukrajinsko-ruské válce nebo potenciální eskalace v obchodním protekcionismu. Otázkou na závěr nicméně zůstává, do jaké míry se slibovaná změna a rozdílná ideová orientace republikána Trumpa projeví v praktické politice především po nutném zohlednění zájmů nejen voličů, ale také bohatých podporovatelů republikánského prezidenta. V každém případě platí, že Evropská unie a Česko potřebují spolupracující Ameriku více než před začátkem války na Ukrajině.

Autor je ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno