Evropská centrální banka bude snižovat úroky razantněji. To citelně oslabí euro
Banka zhoršila odhad ekonomického růstu eurozóny pro rok 2025 na 1,1 procenta, zatímco zářijová prognóza předpokládala mírně optimističtější číslo 1,3 procenta. Rizika zůstávají nakloněna směrem dolů. Šéfka ECB Christine Lagardeová zmínila slabší ekonomické momentum – je vidět, že firmy omezují investice. Tato projekce navíc nezohledňuje dopady agresivnější obchodní politiky Donalda Trumpa. Bankéři z Frankfurtu podobně jako americký Fed nebudou tuto hrozbu zohledňovat v oficiálních predikcích, dokud nebudou známé konkrétní politické kroky.
Stěžejní bod prosincového shromáždění představuje změna oficiálního vyjádření. Z něj vypadla věta, že banka bude udržovat sazby dostatečně restriktivní tak dlouho, dokud nedojde k návratu inflace ke dvěma procentům. Na první pohled kosmetická, symbolicky však silná úprava. Vysílá totiž signál, že ECB je od této chvíle více otevřena razantnějšímu uvolňování politiky.
Sazby mohou poklesnout až pod 1,75 procenta
Banka tak v podstatě potvrdila názor trhu, který si myslí, že půjde s úroky pod neutrální úroveň. Většina odhadů naznačuje, že se tato rovnovážná sazba v eurozóně, která ani nestimuluje, ani nebrzdí ekonomiku, nachází v pásmu dvě až 2,5 procenta. Správci peněz nyní věří, že sazby poklesnou až pod úroveň 1,75 procenta. To znamená, že by ECB snižovala úroky kontinuálně až do příštího července. Lagardeová dokonce připustila, že někteří členové rady guvernérů uvažovali o „cutu“ o půl procentního bodu, nicméně konsenzus se zformoval na běžnější čtvrti procentního bodu. Inflace v sektoru služeb přece jen zůstává nadále zvýšená.
Nelze ovšem ignorovat scénář, že vypjatá globální situace evropské centrální bankéře do razantnější akce nakonec dotlačí. Investoři prozatím promítají do cen aktiv relativně nezhoubné dopady cel a tarifů, které nový americký prezident nejspíše uvalí na své obchodní partnery. K tomuto pohledu přispěl i nominant na amerického ministra financí Scott Bessent. Existuje však značná pravděpodobnost, že Trumpova obchodní politika v Evropě skutečně ekonomickou bolest prohloubí.
V takovém případě je reálné předpokládat, že se ECB rozhodne stimulovat ekonomiku a vydá se s úroky citelněji pod neutrální hladinu. Pokud by Trump ohlásil tarify brzy po své inauguraci, mohla by ECB snížit již na svém březnovém zasedání úroky o půl procentního bodu. Takový scénář by způsobil markantní oslabení eura a jeho obchodování na paritě s dolarem. Rozpoutání plnohodnotné globální obchodní války by dokonce dokázalo poslat evropskou měnu na nové historické minimum 0,83 dolaru za euro.
