Fed podle očekávání snížil úrokovou sazbu o čtvrt bodu, návrat Trumpa vyvolává obavy

Americká centrální banka (Fed) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 4,5 až 4,75 procenta. Oznámila to ve čtvrtek po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Ekonomická aktivita podle centrálních bankéřů pokračuje v solidním tempu růstu. Inflaci Fed nadále hodnotí jako mírně zvýšenou, ačkoliv se podle něj přiblížila dvouprocentnímu cíli centrální banky.

Snížení sazby následuje po větším snížení o půl bodu v září. Podle agentury AP to odráží návrat Fedu k zaměření na podporu trhu práce i na boj s inflací, která v září klesla na 2,4 procenta. „Výbor je pevně odhodlán podporovat maximální zaměstnanost a návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl Fed.

Fed se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit americkou ekonomiku a zabránit, aby se v důsledku dřívějšího zvyšování úrokových sazeb dostala do recese.

Lednový návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podle AP vyvolává obavy z vměšování prezidenta do rozhodování Fedu, neboť Trump prohlásil, že jako hlava státu by chtěl mít vliv na rozhodování centrální banky o úrokových sazbách.

Fed si dlouhodobě drží roli nezávislé instituce, která přijímá obtížná rozhodnutí o měnové politice bez politických zásahů. Za svého předchozího funkčního období Trump veřejně kritizoval předsedu Fedu Jeroma Powella poté, co centrální banka v boji proti inflaci sazby zvýšila.

V září americká centrální banka přikročila k prvnímu snížení úroků za více než čtyři roky, když svou základní sazbu redukovala o půl procentního bodu. Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci.

Vysoké náklady na půjčky obvykle zmírňují inflační tlaky, ale zároveň podkopávají hospodářský růst.