Finančně zodpovědná budoucnost Česka? Generace Z odmítá úvěry a spoří, nejvíce utratí za jídlo
Generace Z se s nadsázkou mrknutím oka stane právě tou, která bude držet ekonomické, politické a sociologické otěže světa. Starší jedinci z této generace již vstoupili nebo nyní postupně vstupují na trh práce a nebude tomu dlouho, co ho ovládnou. Jak se právě tito mladí Češi starají o své finance? Jak přemýšlejí nad svými investicemi? Rozhodli jsme se tyto otázky zodpovědět za použití To reportu Young Money Matters z dílny pražské komunikační agentury Cook Communications.
Generace Z, tedy lidé narození po roce 1996 do roku 2009, bývá lehce provokativně označovaná jako generace sněhových vloček, a to kvůli jí přisuzované vyšší citlivosti, důrazu na vlastní individualitu jejích příslušníků a tendenci rychle reagovat na kritiku či nespravedlnost, což navozuje dojem, že jsou emocionálně křehčí a unikátní jako sněhové vločky. Tato generace převezme v pár letech pracovní trh a taktéž se stane ekonomicky nejsilnější. Její zástupci budou politickými a ekonomickými decision makery.
Osmisekundový filtr a finanční odpovědnost
Generace Z na rozdíl od mileniálů (Generace Y), kteří bývají více optimističtí a idealističtí, přistupuje ke světu realisticky a pragmaticky. Jejich zkušenosti z dětství, zejména z období Velké recese, je naučily vidět svět jako místo, kde se musí tvrdě pracovat na úspěchu. Zejména samozřejmě ty nejstarší zástupce. Technologické dovednosti mají hluboko zakořeněné a považují je za základ, což jim umožňuje zvládat multitasking a efektivně třídit informace pomocí takzvaného „osmisekundového filtru“.
Ten označuje schopnost Generace Z rychle vyhodnotit, zda informace stojí za pozornost – tuto dovednost si osvojili kvůli neustálému přílivu podnětů v digitálním prostředí, kde se musí rychle orientovat a vybírat relevantní obsah. Tito mladí lidé preferují flexibilní pracovní dobu a práci z domova, oceňují etické chování firem a vyžadují respekt na pracovišti. Mají také silný smysl pro finanční odpovědnost – mnoho z nich si již plánuje šetřit na důchod. Zároveň jsou velmi soutěživí a zaměřují se na dlouhodobou stabilitu a kariérní růst.
Největší částky gen Z projí
A jak jsou na tom čeští zástupci této generace ve vztahu k penězům? To velmi detailně zjišťoval průzkum agentury Cook Communications. Investuje Gen Z? Využívá té největší devizy, kterou je fakt, že vyrostli „na internetu”?
Nejdříve se podívejme na to, jak vydělává. Polovina mladých Čechů (průzkum cílil na lidi ve věku 18 až 35 let) pracuje na plný úvazek, ale jen 40 procent z nich dosáhne příjmu nad národní průměr (ten za druhé čtvrtletí roku 2024 činí dle Českého statistického úřadu 45 854 korun za měsíc). Celkem logicky pak díky chybějícím zkušenostem a kariéře na začátku méně vydělávají lidé ve věku 18 až 21 let. Mimo jiné máme jako republika větší gender pay gap (rozdíl ve výdělku dle pohlaví), než je evropský průměr a to konkrétně 16,4 procenta proti evropským 13 procentům.
Překvapivé je to, jak tito mladí Češi utrácejí. Největší částky totiž nedávají na nájem, ale za jídlo, a to konkrétně 24 procent svého měsíčního rozpočtu. Ono je to asi logické i ke vztahu k vlastnímu bydlení kdy mladí Češi pomalu, ale jistě opouštějí silnou touhu předchozích generací vlastnit nemovitost. Nevadí jim tak nastartovat život u rodičů a poté řešit pronájem. Nájem je druhá největší položka a má stejné procenta jako vklad peněz do úspor, tedy 14 procent měsíčně. Pro svůj volný čas utrácejí 12 procent příjmů.
Nechtějí úvěr a netouží po kryptoměnách
Mladí správně rozdělují spoření a investování. Na první zmíněné padne 14 procent, ale na investování je to již o dost méně, konkrétně mladí investují měsíčně přibližně pět procent příjmu.
Pokud mladým Čechům na konci měsíce zbudou nějaké peníze (11 procentům z nich žádné nezbudou), putují z 53 procent na spořicí účet, z 33 procent na
běžný účet a například ze tří procent do gamblingu. Jen 14 procent těchto na konci měsíce přebývajících prostředků jde do investic.
Co se týče složení portfolia finančních produktů, průzkum rozlišuje, co mladí používají, co nepoužívají a ani by nepoužívali, a co by používat chtěli. Se správnou finanční intuicí odmítají mladí z 86 procent spotřebitelský úvěr, ale také například překvapivě kryptoměny (71 procent je nepoužívá a používat nechce).
Slabý zájem o akcie
Co se akcií týče, pozitivní je, že 19 procent mladých Čechů akcie chce vlastnit. Stejně tak jich 19 procent již akcie vlastní. 62 procent je nemá a nestojí o to je mít. To je možná negativní bod.
Podíly v investičních fondech vlastní 21 procent z oslovených, 17 procent by je vlastnit chtělo. Kryptoměny má 13 procent mladých Čechů, 16 procent by je chtělo a 71 procent je nemá a mít nechce. Co mě lehce překvapuje, je fakt, že 68 procent oslovených nesleduje žádného finančního influencera. U těch, kteří takové účty na sociálních sítích sledují, vládne youtuber Kovy (toho zná 19 procent oslovených), následovaný Erikem Meldikem (12 procent) a Ondřejem Koběrským (sedm procent).
Fakt, že 19 procent mladých Čechů o investování do akcií, jako do obecně ideálního aktiva pro mladé lidi s dlouhodobým investičním horizontem a větším rizikovým apetitem, alespoň, je pozitivní. Ale zjištění, že investici do akcií vlastní jen 19 procent dotázaných, je nedobrou zprávou. Například ve světové kapitalistické Mekce, USA, má podle průzkumu Světového ekonomického fóra z roku 2022 zájem vlastnit akcie 81 procent zástupců tamní Gen Z.
Problém zřejmě tkví v tom, co se v Česku řeší relativně dlouho, a to je výše reálných platů Čechů, které za poslední dobu klesaly nejrychleji ze všech zemí OECD. Ale mysleme pozitivně. V roce 2024 se situace začíná zlepšovat. V prvním čtvrtletí 2024 došlo k růstu reálných mezd o 3,8 procenta, což je
pozitivní změna po dvou letech stagnace a klesajících mezd. To naznačuje, že česká ekonomika se zotavuje, přičemž vysoká poptávka po pracovních silách a postupné snižování inflace přispívají k opětovnému růstu reálných mezd. Snad se tento trend podaří tuzemské ekonomice udržet a přispěje to i mladým v jejich investičním snažení.
Tak good luck, snowflakes!